Je prosinec 2011 a Poslanecká sněmovna právě učinila zásadní rozhodnutí. Pohodlnou ústavní většinou schválila vládní návrh na zavedení přímé volby prezidenta. Na málokteré otázce byla taková shoda politických stran. Ruku zvedlo 159 poslanců, proti hlasovali jen tři zástupci ODS, komunisté se zdrželi. Změna prošla i v Senátu, kde tehdy dominovala ČSSD, přestože polovina klubu ODS byla proti.
Změnu přes hladké schválení přijal jen málokterý zákonodárce s nadšením. Politici schválili přímou volbu prezidenta i přes převažující názor odborníků, že se do českého systému nehodí. Obavu měli například ze sporů o kompetence v novém systému, ve kterém by měla být moc soustředěna zejména v parlamentu, prezidenta ale volí nejvíce lidí. To se později opakovaně projevilo během obou funkčních období prezidenta Miloše Zemana, například v otázkách jmenování ministrů nebo směřování zahraniční politiky.
"Vždycky si budu vyčítat, že jsem pro to zvedl ruku. Je to špatné rozhodnutí a zcela nesystémový krok vzhledem k naší ústavě," přiznává nyní například tehdejší poslanec TOP 09 Miroslav Kalousek. "Tlak veřejnosti a našich voličů byl ale obrovský. Všichni jsme doufali, že to někdo shodí. A nakonec to prošlo," vzpomíná.
Podobně se vyjadřují také politici ODS - tehdejší předsedkyně sněmovny a dnešní senátorka Miroslava Němcová, šéf poslaneckého klubu Marek Benda nebo stávající poslankyně ODS a ministryně obrany Jana Černochová. "Zavedení přímé volby bylo vyslyšením veřejnosti, která tento způsob preferovala, a byla na tom shoda v tehdejší vládní koalici i parlamentu. Osobně to za šťastné nepovažuji," míní Černochová.
Tehdejší poslanci a senátoři se však nemohou tvářit, že s přijetím sporné změny ústavy nemají nic společného, říká politolog Jakub Charvát z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. "Sami si na sebe upletli bič. Stále platí, že změnu schválili zákonodárci, dokonce ústavní většina. Tvrdit, že byli zahnaní do kouta médii a veřejností, je absurdní," říká.
Cesta k přímé volbě: Věci veřejné i výhrůžky na záchodě
O zavedení přímé volby se začalo mluvit už po pádu komunistického režimu. Jejím příznivcem byl zpočátku například i poslední československý a první český prezident Václav Havel. Velkým tématem se ale stala až v okamžiku, kdy se blížil rok 2003 a konec druhého Havlova mandátu.
Jenže v této době se od změny zase odvrací dřívější zastánci přímé volby z ODS - v parlamentní volbě vidí větší šanci pro zvolení svého bývalého předsedy Václava Klause, což se nakonec potvrdilo. Vzniklo sice několik návrhů na zavedení přímé volby, žádný ale neuspěl.
Pak ovšem přichází zásadní moment - únor 2008 a poslední nepřímá volba. Během společné schůze obou komor někteří zákonodárci tvrdí, že jim poštou přišly náboje, protože chtěli volit Václava Klause. Lidovecký senátor Josef Kalbáč kolabuje poté, co mu podle jeho slov na záchodě vyhrožoval záhadný muž. Jeho absence pak zabrání tomu, aby byl Klaus zvolen už v prvním kole. Před druhým kolem zase záhadně zmizí poslankyně Zelených Olga Zubová.
Na to vše dohlíží předseda sněmovny Miloslav Vlček (ČSSD), jehož boj s procedurami a pravidly volby v přímém přenosu přenášejí televize. "Já už jsem se v tom ztratil. Vojto, jak to je?" zachycují mikrofony, jak po několika chybách v řízení společné schůze obou komor prosí o pomoc Vojtěcha Filipa, tehdejšího šéfa komunistů a místopředsedu sněmovny.
"Volba prezidenta roku 2008 se opravdu nepovedla," hodnotí politolog Charvát, který se okolnostem vedoucím k první přímé volbě prezidenta věnuje ve své práci. "Působila vyloženě nehezky, nedůstojně, nekompetentně. Lidé viděli to 'zlo', co se tam děje, vše navíc v přímém přenosu komentovali odborníci. Myšlenka přímé volby potom začala dostávat čím dál větší prostor v médiích," říká.
Zároveň podle Charváta ve společnosti začala narůstat nespokojenost se zavedenými politickými stranami. Jedním z nových hnutí, které se toho snaží využít, byly nově vzniklé Věci veřejné s mottem Strana přímé demokracie. "Šly v kampani proti establishmentu, měly heslo 'Pryč s těmi dinosaury'. Stavěly to na logice 'my jsme noví, my jsme pro lidi', kterou později převzalo hnutí ANO. A v průzkumech veřejného mínění vycházelo, že většina lidí by si přála přímou volbu, čehož se Věci veřejné chopily," říká Charvát.
I sázka na tento motiv přinesla Věcem veřejným rostoucí popularitu a na to reagovaly ostatní strany. Při volbách v roce 2010 měly přímou volbu ve svém programu všechny relevantní strany s výjimkou komunistů. A když vzniká vláda Petra Nečase složená z ODS, TOP 09 a právě Věcí veřejných, slib o zavedení přímé volby se dostává do programového prohlášení.
Přímou volbu se podařilo schválit už o rok a půl později. "Najednou jsme se nebavili o tom, jestli ano, nebo ne, ale vláda a ČSSD se přetahovaly, kdo přímou volbu zavede. Zcela chyběla relevantní diskuse na plénu Poslanecké sněmovny. Ve veřejném prostoru totiž byla. Za 30 let nenajdeme téma, na kterém by byla tak široká shoda mezi politology, ústavními právníky a sociology jako na tom, že přímá volba prezidenta bude problém. Strany se ale bály, že by jim to voliči spočítali," komentuje Charvát.
"Koho si lidé zvolí, toho mají"
Jednou z tváří prosazení přímé volby prezidenta byl tehdy ministr spravedlnosti z ODS a dnešní europoslanec TOP 09 Jiří Pospíšil. Ten na rozdíl od některých svých kolegů nepovažuje změnu za omyl.
"Můžeme přímé volbě vyčítat ledacos nebo vést debatu, nakolik rozděluje společnost nebo nakolik je pouze ukazatelem už rozdělené společnosti. Z průzkumů veřejného mínění každopádně vyplývá, že výrazná většina společnosti si chce prezidenta vybírat přímo. A vlastně to neukazuje jenom průzkum, ale také volební účast," říká dnes.
Za Věci veřejné konečnou podobu zákona vyjednávala místopředsedkyně sněmovny Kateřina Klasnová. I ta si za svým rozhodnutím stojí. "Myslím si, že je správné, aby lidé měli šanci ovlivňovat, kdo v politice je. Samozřejmě koho si lidé zvolí, toho pak mají. Tak, jak si národ zaslouží. Nedělejme si žádné iluze o tom, jak to vypadalo, když o prezidentovi rozhodovala Poslanecká sněmovna a Senát," uvedla v roce 2019 pro Český rozhlas.
Podobně se na to dívá i další hlavní vyjednavač, někdejší šéf poslanců ČSSD Jeroným Tejc. "Byl jsem mezi iniciátory této změny a jsem přesvědčen, že to bylo a je dobré rozhodnutí. Demokracie je vládou lidu a je správné, že o hlavě státu rozhodují lidé a ne tajné dohody předsedů politických stran. Navíc podle mého názoru přímá volba spíše prospívá silným osobnostem a to mě těší," uvedl Tejc.
Ani mezi sociálními demokraty ale úplná nebyla shoda. Například další tehdejší poslanec ČSSD a dnešní ombudsman Stanislav Křeček říká, že tehdy hlasoval pro s předem vyjádřeným nesouhlasem.
Víra v Pavla
Oslovení zákonodárci současné vládní koalice Spolu ale připouštějí, že by pošramocený obraz přímé volby mohl v příštích letech napravit nově zvolený prezident Petr Pavel.
"Představuje naději, že bude náš ústavní pořádek ctít. Takže přímá volba spíš ovlivňuje atmosféru ve společnosti než samotný výkon prezidentské funkce," myslí si senátorka Němcová.
"Jsem přesvědčena, že nový prezident bude respektovat nastavení kompetencí a bude spíš spojovacím prvkem," dodává ministryně obrany Černochová.
"Pokud nástupce Miloše Zemana, prezident Petr Pavel, bude vykonávat prezidentský úřad střídmě, možná to přímou volbu i trochu rehabilituje. Osobně v to doufám," míní Pospíšil.
