Kateřina Hokynářová, 21 let, Bečváry, servírka

"Když jsme viděli, co se stalo na jihu Moravy, tak nás to nenechalo klidnými. Jelikož nemám tolik financí, rozhodli jsme se na Moravu dojet a pomoct přímo na místě. Přibývalo totiž příspěvků, že jsou potřeba jakékoliv ruce. Domluvila jsem se s tátou, přítelem a dvěma kamarády, naložili jsme věci, které jsme chtěli darovat, a vydali se na cestu.

Když jsme dorazili, byli jsme v šoku. Sice jsme to viděli na fotkách, ale realita byla mnohem horší. Nejdříve nás v Moravské Nové Vsi odmítli s tím, že všeho, co vezeme, je dost. Tak jsme přejeli do Hrušek, kde nás poslali třídit oblečení. Později nás zastavil pán, jestli bychom mu nemohli přebrat cihly, a tak jsme se do toho dali. Když jsme to dokončili, na sociálních sítích se mi ozvala paní, která přišla o celý štít domu, a tak jsme pomáhali jí.

Posléze jsme se odebrali na krizový štáb, kde se nás ujali s otázkou, jestli můžeme pomoci při stavbě. Tam jsme se potkali se skvělými lidmi, kteří nás pohostili a ukazovali nám fotky, jak to tady vypadalo předtím, než přišlo tornádo. Nestačili jsme se divit. Kde dřív stála pergola, byl teď rozbořený krb. Obdivuju, že zdejší lidé přišli o všechno, ale stále si dokážou udržet úsměv na tváři."