Mladí mají finance pod kontrolou. Pak přijde nájem a iluze mizí

Mladí lidé do třiceti let patří podle březnového průzkumu k velkým finančním optimistům. Téměř polovina z nich hodnotí svou momentální finanční situaci jako dobrou.

Většina mladých navíc věří, že se jejich finance v horizontu deseti let ještě zlepší, a více než polovina očekává zlepšení dokonce už během několika měsíců.

Tento optimismus jde ruku v ruce s pocitem kontroly nad vlastními financemi, který má 83 procent mladých lidí. Jenže právě tento pocit jistoty začíná mizet ve chvíli, kdy do hry vstupují zásadní životní cíle.

Související

Infografika

Řekni, kde ty děti jsou. Loni se v Česku narodilo nejmíň dětí v historii. A bude hůř

Typickým příkladem je bydlení. Až 89 procent mladých lidí vnímá, že pořídit si vlastní bydlení je dnes výrazně těžší, než platilo pro generaci jejich rodičů. Frustrace je natolik silná, že třetina mladých lidí, žijících s partnery, vůbec nevěří, že si vlastní bydlení někdy pořídí.

Jinými slovy: mladí sice věří, že mají své finance pod kontrolou a že se jejich situace zlepší, ale zároveň si nejsou jistí, zda dosáhnou na klíčové životní milníky.

Optimismus po třicítce klesá

S přibývajícím věkem se tento rozpor promítá i do očekávání do budoucna. Zatímco u lidí do 30 let očekává zlepšení své finanční situace 78 procent z nich, u starších 31 let je to už jen 29 procent.

Může za ustupující optimismus první nájemní smlouva na vlastní jméno, splátky úvěrů nebo zodpovědnost za rodinu? Podle sociologa Michala Straky se pravděpodobně jedná o kombinaci ekonomických a psychologických jevů.

„Přestože by lidé starší 31 let chtěli cestovat, pořídit si vlastní bydlení nebo rekonstruovat to stávající, častěji než mladší ročníky mají pocit, že toho nikdy nedosáhnou,“ vysvětluje Straka.

Související

Paneláky na Ústecku, novostavby v Praze. Které byty se v Česku prodávají nejvíce

„Zároveň vnímají, že jejich současná finanční situace jim tyto plány komplikuje nebo jim v nich přímo brání. To se pak promítá i do celkového poklesu optimismu,“ dodává sociolog.

Mýtus o ztracených úsporách

Straka upozorňuje, že finanční nejistota ovlivňuje i to, jak se svými penězi následně pracujeme. „Vidíme, že mladí lidé jsou dnes v řadě ohledů finančně obezřetní. Pouze pětina z nich vůbec nespoří ani neinvestuje, přičemž více než polovina z této skupiny plánuje v budoucnu začít,“ vysvětluje sociolog.

Zároveň je podle něj patrné, že mladí lidé jako nejbezpečnější způsob ukládání peněz stále vnímají spořicí či termínovaný účet (84 procent).

Jenže ačkoliv bankám věří 74 procent mladých lidí, jejich důvěra v momentě stresu často selhává. A to zejména kvůli neznalosti fungování systému.

Řada lidí začne jednat iracionálně už na základě jedné negativní zprávy v médiích, která informuje o problémech některé banky v zahraničí. Typickým důsledkem je snaha vybrat hotovost a uložit ji doma „pod polštář“.

Celých 38 procent lidí do 30 let se totiž mylně domnívá, že v případě krachu banky získají zpět jen část svých uložených peněz a o zbytek přijdou. Právě tato neznalost pak často vyvolává zbytečnou paniku. 72 procent mladých lidí ale věří, že by jim byly jejich peníze vráceny.

Airbag, o kterém nevíme

Zdaleka ne každý si tak uvědomuje, že ve světě financí existuje automatický ochranný mechanismus, který funguje podobně jako airbag v autě. Tím je Garanční systém finančního trhu (GSFT).

Zákonem zřízená instituce chrání úspory až do výše sto tisíc eur, tedy přibližně 2,5 milionu korun, na jednoho klienta u jedné banky. Výplata základních náhrad má navíc jasně daný proces a probíhá v relativně krátkém čase. Garanční systém finančního trhu ji zahajuje již za sedm pracovních dní od takzvaného rozhodného dne, kdy Česká národní banka oznámí, že nějaká finanční instituce není schopná dostát svým závazkům.

Dosud, když došlo k pádu finanční instituce, museli její klienti ve velké většině případů pro výplatu náhrad svých vkladů na pobočku tzv. vyplácející banky (tj. banky, která pro Garanční systém finančního trhu výplaty zajišťuje). Nyní je celý proces výrazně jednoduší.

„Bankovní identitu podle dat z počátku ledna využívá přibližně 5,1 milionu Čechů a jejich počet stále roste. Proto jsme pro příští výplaty náhrad vkladů zavedli možnost požádat o výplatu náhrady i online – a to s využitím bankovní identity. Jde o další z možností, jak si prostředky vyzvednout – možnost osobní návštěvy pobočky vyplácející banky s platným dokladem totožnosti, korespondenční žádosti či zplnomocnění třetí osoby zůstane stále zachována,“ uvádí výkonná ředitelka Garančního systému finančního trhu Renáta Kadlecová.

Pojištění vkladů přitom není potřeba aktivně sjednávat ani se o něj starat, funguje automaticky - vzniká ze zákona ve chvíli, kdy si uložíte peníze u instituce s licencí České národní banky. Seznam těchto institucí je dostupný na webových stránkách GSFT.

Vystřízlivění z mladistvého optimismu po třicítce je podle odborníků přirozenou součástí životní změny. Znalost fungování finančního systému a jeho ochranných mechanismů ale může mladým lidem v oblasti financí navrátit pocit jistoty.

 Článek vznikl ve spolupráci s institucí GSFT.