Praha - Nechybělo mnoho a Praha by kvůli tunelu Blanka, největší české dopravní stavbě současnosti, přišla o kus vzácné historické památky.
Při dolování tunelu nedaleko Hradu se objevil plán zbourat část bastionu na barokních hradbách, které v 17. a 18. století obkroužily celou tehdejší Prahu. Záměr zničit půlku starodávné bašty nakonec včas zastavili památkáři.
Tuto epizodu ze stavby velkotunelu, veřejnosti dosud neznámou, sdělila redakci Aktuálně.cz Neela Winkelmann-Heyrovská, mluvčí petičního výboru Chceme pravdu o tunelu a někdejší asistentka senátora Martina Mejstříka, který se v kauze Blanka také angažoval.
Přestože magistrát i stavebníci tunelu událost bagatelizují, ředitel Památkové inspekce Jiří Varhaník potvrdil, že plán zbourat část bastionu v oblasti Brusnice pod Pražským hradem existoval.
"Záměr počítal s odstraněním podstatné části lícové stěny bastionu. Zájem o tuto stavbu a o její konkrétní podobu nakonec vyústil v to, že stavebník svůj původní úmysl změnil," řekl Aktuálně.cz Varhaník.
Historie hradeb
- Barokní hradby okolo Prahy začaly vznikat v polovině 17. století a dokončeny byly roku 1730.
- Jejich součástí byly i bastiony, tedy bašty vystupující z hradeb.
- V 19. století byla podstatná část opevnění zbourána, dochovaly se jen části hradeb například na Strahově, Novém Městě, nad Klárovem nebo právě na Brusnici.
UNESCO posílá inspekci
O osud historického jádra se obává i UNESCO, na jehož seznamu se Pražská památková rezervace nachází.
Na červnovém zasedání v Seville vydal Výbor pro světové dědictví prohlášení, v němž "vyjadřuje své hluboké obavy z možných dopadů tunelu Blanka" a stěžuje si na "nedostatek informací a na zjevný nedostatek hodnocení dopadu tohoto projektu".
Mise UNESCO se proto zkraje příštího roku chystá do Prahy, kde chce prověřit, jestli tunel Blanka, který vede pár stovek metrů od areálu Hradu, nenávratně nepoškodí památkovou rezervaci.
Vymysleli spoustu nápadů
Tunel Blanka, který vede od Malovanky pod Stromovkou a Vltavou až do Tróje, má stát několik desítek miliard korun a stavbu platí pražský magistrát. K myšlence, že by se kvůli stavbě měly zbourat cenné hradby, se dnes nikdo nehlásí.
"Původce neznám. Na takové stavbě je vždycky milion nápadů," řekl Aktuálně.cz František Polák, mluvčí Metrostavu, který tento úsek staví.
Ředitel odboru městského investora pražského magistrátu Jiří Toman dokonce uvedl, že o plánu zbourat část bašty nic neví.
Když se staví, létají třísky
"My moc dobře víme, že chtěli půlku bastionu zbourat," potvrdil Aktuálně.cz Jiří Varhaník z Památkové inspekce.
Ani on ovšem neví, kde přesně s nápadem přišel. "Pro nás je důležitější, že se podařilo tento záměr zastavit," dodal Varhaník.
Nella Winkelmann-Heyrovská, mluvčí petičního výboru Chceme pravdu o tunelu tvrdí, že část bastionu číslo 14 měla být zbourána, aby místo něho mohlo vzniknout obslužné staveniště.
Část zbourané historické památky pak chtěli podle Winkelmann-Heyrovské nahradit replikou.
Stavitelé i město dnes nad podobnými informacemi obvykle mlčí, nad jedním z mnoha kontroverzních příběhů pražské megastavby se pro ně zavřela voda.
