"Nouzový stav v trvání nad 30 dnů je v rukou sněmovny. Vláda si musí vyjednat podporu, případně zkusit do právního řádu vnést či využít instituty, které umožní reagovat na některé krizové situace i bez použití krizových stavů," sdělil ústavní právník Jan Kysela.
Také podle ústavního právníka Marka Antoše by bylo v rozporu s ústavou, kdyby kabinet vyhlásil nouzový stav znovu po případném neúspěchu ve sněmovně. "Takový postup by byl zcela jasně protiústavní. Ústava stanoví, že nouzový stav lze prodloužit pouze se souhlasem Poslanecké sněmovny, nelze ji takto obcházet opakovaným vyhlašováním nouzového stavu ze stejného důvodu," uvedl.
Kabinet může podle ústavního zákona o bezpečnosti ČR vyhlásit nouzový stav nejdéle na 30 dnů. Uvedenou dobu lze prodloužit jen po předchozím souhlasu sněmovny, což se opakovaně stalo. Ústavní právník Jan Wintr k tomu uvedl, že kabinet by opětovným vyhlášením nouzového stavu příslušný článek zákona protiústavně obešel. "Touto metodou by vláda mohla sama protahovat nouzový stav donekonečna, což odporuje textu i smyslu článku šest," vysvětlil.
Vláda podle zákona o vyhlášení nouzového stavu neprodleně informuje sněmovnu, která může vyhlášení zrušit. "To je však jiný kontext rozhodování - musíte aktivně vytvářet většinu proti. Navíc by v této logice mohla i po zrušení svého rozhodnutí vláda vyhlásit nouzový stav opět a po případném dalším zrušení opět," doplnil Kysela.
Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) ústavnost varianty s opakovaným vyhlášením stavu nouze prověřují právníci ministerstev i úřadu vlády. Vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) v úterý řekl, že by to mohlo znamenat obcházení ústavy. "Otázka je, zda by to mohlo fungovat jako poslední záchranná brzda," uvedl a zcela možnost nevyloučil.
