Praha - Desítky tisíc lidí podepsaly petici proti rušení praktických škol a v pátek ji předaly zástupcům ministerstva školství.
Skutečná situace je navzdory rozruchu, který kolem údajného rušení takzvaných základních škol praktických vznikl, méně dramatická.
Jak samotné ministerstvo, tak vláda totiž s jejich další existencí počítají.
"Nejde o rušení, ale transformaci škol, v rámci které by současné základní školy praktické - tam, kde je to možné - měly přejít na běžné vzdělávací plány, případně na individuální vzdělávací plány. Nicméně tam, kde potřeba jejich existence zůstane, zůstanou i tyto školy," vysvětluje ředitel vládní Agentury pro sociální začleňování Martin Šimáček.
"Pokud by se podařilo dostatečně posílit hlavní vzdělávací proud, tak by bylo k zavírání praktických škol přistoupit, ale není možné je za současné situace zavřít, je to nesmysl, tak daleko v těch úvahách nikdo nešel," dodává Šimáček.
"Máme problém s rušením praktických škol, protože současná situace je vyhovující - díky speciální péči máme jednu z nejnižších úrovní negramotnosti," argumentuje jedna z autorek petice Jana Smetanová, ředitelka pardubické Základní školy Polabiny.
Právě se Smetanovou, předsedou Asociace speciálních pedagogů Jiřím Pilařem a druhým autorem petice, ředitelem Základní školy praktické v Brně, Gordonem Breiem se měl před několika dny sejít i sám premiér Petr Nečas.
"Premiér řekl, že se základní školy praktické rušit nebudou, protože by se s ´vaničkou vylilo i dítě´," popisuje jeden ze závěrů schůzky Smetanová.
Sliby chyby
Sám Nečas na dotaz týkající se setkání s kritiky rušení praktických škol víceméně potvrdil už zmíněná slova: "Neznamená to stoprocentní zrušení praktických škol a dětských domovů, ale jejich transformaci."
Ostatně skrze Schustera již dříve připustil možnost, že "Strategie boje proti sociálnímu vyloučení na období 2011 - 2015", kterou vloni schválila vláda, nemusí být v daném časovém úseku naplněna.
"V nejbližší době dojde k jednání, na kterém se bude řešit, která z navržených opatření budou moci být - a v jakém termínu -uskutečněna. Během roku 2014 již také ve spolupráci s resorty začne práce na navazující Strategii boje proti sociálnímu vyloučení, v níž mohou být obsaženy některé části strategie, které by se nepodařilo naplnit v tomto prvním období," řekl premiérův mluvčí.
A ve stejném duchu se ke Strategii vyjádřil i první náměstek ministra školství Jiří Nantl: "Ukazuje se v obecnosti, že ji nebude možné naplnit v celku, a to zejména co se otázky obecného školství týká. Ostatně stavěna na to není ani legislativa."
Všichni v jednom proudu?
Ministerstvo školství (ve spolupráci s dalšími institucemi, mezi kterými nechybí třeba Kancelář veřejného ochránce práv, Česká školní inspekce nebo Agentura pro sociální začleňování) vypracovalo takzvaný "Akční plán k výkonu rozsudku D. H. a ostatní proti České republice".
"Prioritou tohoto dokumentu je řešení rovného přístupu v návaznosti na rozsudek Evropského soudu. Zřizování a rušení základních škol není v kompetenci MŠMT, ale zřizovatelů, a opatření k implementaci rozsudku D. H. proti ČR je nezahrnuje," vysvětluje k tomu Zeman.
Podle Nantla je potřeba si v otázce základních škol praktických uvědomit, že z právního hlediska jsou tyto školy shodné s běžnými základními školami - jediný rozdíl je v samotném názvu, který tyto bývalé zvláštní školy mohou mít (ale také nemusí) doplněný o přízvisko "praktické".
Podívejte se: Jak vypadá pomoc vládní agentury v ghettech
Zmíněný akční plán je o pět let opožděnou reakcí Česka na rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku, který v případě ostravských dětí rozhodl, že Česko diskriminuje Romy ve školách.
Ministerstvo tento plán představilo v úterý.
Mezi jeho základní body patří zjištění, kolik žáků je v Česku vlastně vyučováno podle vzdělávacího programu upraveného pro žáky s lehkým mentálním postižením - může to znít absurdně, ale ministerstvo v současnosti nemá tato data k dispozici. Spolu s tím bude také zjišťováno, kolik žáků vzdělávajících se podle tohoto programu je romské národnosti.
Každoroční kontrola
Vzhledem k tomu, že se v posledních letech rozpadl metodický systém pro pedagogicko-psychologické poradny, bude je nově akreditovat přímo ministerstvo a ne kraje jako doposud; kontrolovat je potom bude Česká školní inspekce.
V návaznosti na to bude provedena také revize současných diagnostických nástrojů, navíc děti vyučované podle speciálních vzdělávacích programů budou každý rok rediagnostikovány a bude tak znovu a znovu posuzováno, zda potřebují speciální pedagogickou podporu či nikoliv.
Počítá se také s nemožností takzvané "obrácené inkluze", kdy bylo možné zařadit žáky se zdravotním znevýhodněním do třídy pro žáky se zdravotním postižením, zrušena bude též možnost dočasného zařazení žáka se sociálním znevýhodněním do třídy pro žáky se zdravotním postižením.
To však není vše, nicméně hlavní snahou bude podle Nantla "důsledná implementace současné legislativy".
Většina kroků by měla být realizována během následujícího kalendářního roku a během školního roku 2013/2014.
Účelová manipulace s veřejností?
V návaznosti na zmíněnou Strategii se v Česku strhla hysterie spojená s peticí proti rušení praktických škol. Této v tuzemsku silné lobby nahrává zejména nedostatečná informovanost i mnohdy účelová manipulace s veřejným míněním.
Podle zmíněné Strategie by měla být přijata opatření, která by mimo jiné legislativně znemožnila zřizování a provozování základních škol zřízených pro děti s lehkým mentálním postižením - dokument však, jak již bylo řečeno, počítá s jejich transformací a také souvisejícím posílením a proměnou základních škol v hlavním vzdělávacím proudu.
"Vzdělávání ve skupině zřízené pouze pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami by mělo být možné pouze při nemožnosti individuální integrace a za jasně legislativně stanovených podmínek," citujeme z vládou schváleného dokumentu.
Podívejte se: Reportáž ze školy, kde inkluze není cizí slovo
Žáci, které opravdu nebude možné integrovat, tak nebudou podle tohoto dokumentu tlačeni do běžné školy za každou cenu.
Podle Pavly Baxové a Kláry Šimáčkové Laurenčíkové z neziskových organizací, které se inkluzi věnují, Strategie pouze potvrzuje povinnosti škol, které jim vyplývají ze školského zákona.
"Tento dokument navrhuje mnoho konkrétních opatření, jak běžné základní školy posílit - zabezpečení metodického vedení a vzdělávání asistentů pedagoga, začlenění školních poradenských pracovišť do standardního financování škol, zavedení systému podpůrných opatření atd.," napsaly Baxová s Laurenčíkovou v reakci na petici.
Konec přípravných tříd a mateřských škol praktických
Co se rušení či zákazů týče, počítá akční plán v režii Fialova ministerstva a spolupracujících organizací pouze s tím, že nebude možné u bývalých zvláštních škol zřizovat přípravné třídy ani mateřské školy.
"Zatím nemáme přesnou podobu, ale u škol, kde je větší integrace dětí vzdělávaných podle programu pro lehké mentální postižení (například více než 75 %), nebude možné mateřské školy ani přípravné třídy zřizovat," říká k tomu Zeman.
Ostatně odbourání druhého "stínového" vzdělávacího systému bylo Česku doporučeno ze strany mnoha organizací - kromě Světové banky, OECD, organizace UNICEF se k této výzvě připojila i tuzemská Národní ekonomická rada vlády (NERV), která v dokumentu "Rámec strategie konkurenceschopnosti" z loňského roku například doporučuje "usilovat o delší společné vzdělávání žáků cestou mj. zrušení zvláštních - speciálních škol ve stávající podobě".
Svítá na lepší časy?
Samo ministerstvo se k myšlence rušení praktických škol stavělo dlouhou dobu ambivalentně.
Za dobu působení Josefa Dobeše v čele úřadu se ministerstvo stavělo k rušení praktických škol odmítavě.
Teprve s příchodem Petra Fialy a proměně vedení ministerstva nastal alespoň částečný posun - například nový náměstek pro regionální školství Jindřich Fryč v rozhovoru pro Aktuálně.cz připustil, že by k redukci sítě praktických škol mohlo dojít.
"Zda jednou zaniknou základní školy praktické, ponechme vývoji a tomu, jak se nám bude dařit inkluzivní opatření realizovat v praxi," řekl tehdy Fryč.
V Česku lze najít několik úspěšných příkladů inkluze, které dokládají, že stačí jen chtít (pro připomínku viz například rozhovor s ředitelem Vladimírem Foistem ze ZŠ v Poběžovicích).
Otázkou je, nakolik dobře se ministerstvu podaří připravit podmínky pro tuto systémovou změnu v české vzdělávací soustavě.
