Praktické školy celoplošně rušit nebudeme, říká úředník

Jakub Novák
27. 5. 2012 15:05
Stoprocentní inkluze je nemožná, tvrdí náměstek ministra školství Ladislav Němec
V ZŠ Masarykova se romské i neromské děti učí společně, slabším žákům pomáhají asistenti.
V ZŠ Masarykova se romské i neromské děti učí společně, slabším žákům pomáhají asistenti. | Foto: ZŠ Masarykova

Praha - Vláda na podzim loňského roku schválila zlomovou strategii pro boj se sociálním vyloučením.

Její realizace, zahrnující například rušení praktických škol nebo prodloužení povinné školní docházky o jeden předškolní rok, však uvázla na úrovni ministerstva školství.

Například zvláštní školy, dnes označované jako praktické, totiž nalezly silného zastání u tehdejšího ministra Josefa Dobeše (VV).

Podle náměstka Ladislava Němce by k jejich úplnému zrušení nemělo dojít ani po obměně na pozici šéfa úřadu.

"V praktických školách, které nechceme v žádném případě celoplošně rušit, budou žáci, kteří potřebují zvláštní podporu a je pro ně mnohem výhodnější a lepší, než v běžných školách," řekl Němec v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Během předchozího jednání školského výboru se náměstek vyjádřil i k samotné vládní strategii pro boj se sociálním vyloučením.

Podle Němce jde o velice kontroverzní materiál, ke kterému dostává úřad spoustu stížností.

"Schválení této strategie vládou neznamená, že ji musíme splnit beze zbytku. Jednotlivé body nyní diskutujeme. Strategie je navržena, tak aby neměla žádný dopad na státní rozpočet," řekl k tomu před poslanci náměstek Němec.

Zároveň dodal, že už nyní je jasné, že některé body jsou nerealizovatelné.

Podívejte se, jak vypadá pomoc vládní agentury v ghettech:

Aktuálně.cz: Jak bude ministerstvo školství postupovat v rámci začleňování sociálně znevýhodněných žáků do běžného vzdělávacího proudu?

Jakmile bude nastaven rozpočet, bude muset dojít k eliminaci některých činností. Nicméně inkluze, tak jak byla nastavena v původním rozsahu - tzn. stoprocentní - není realizovatelná v žádné společnosti a také to tak nikde neexistuje a bude docházet k určitému kompromisu.

Inkluze bude muset být pro žáky toho typu, kteří jsou teď - možná - v institucích, kam nepatří. I když už si myslím, že to není v takové míře. Je zapotřebí připravit pedagogickou veřejnost a vůbec celý vzdělávací systém tak, aby mohl fungovat.

A.cz: Fakticky to tedy znamená co? Jaké budou následující kroky?

Pokud budeme hovořit o inkluzi, tak děti, které jsou v praktických školách na základě dobrovolného rozhodnutí, budou zařazeni do běžného proudu. Znamená to, že dojde k přelití zkušených pedagogů do běžného vzdělávacího proudu.

Pro to je však potřeba připravit celou řadu kroků a to jsou věci, které jsme již nějakým způsobem připravovali - ať už se jedná o reformu financování, která měla zohlednit inkluzi, ať už jsou to věci týkající se přípravy nového zákona o vzdělávání, který by měl projít odbornou diskuzí a mnoha dalších drobných krůčků.

Ale při nesystémovém zasahování do rozpočtu školství se ten způsob práce musí měnit. Každopádně jde o to, že musíme dostat co nejvíce dětí do běžného vzdělávacího proudu.

Romové v Evropě - kde a jak žijí?

A.cz: Jak je to s otázkou rušení praktických škol, jaké jsou plány ministerstva v této oblasti?

V praktických školách, které nechceme v žádném případě celoplošně rušit, jak se to někdy medializuje, tak budou žáci, kteří potřebují zvláštní podporu a je pro ně mnohem výhodnější a lepší, než v běžných školách.

A.cz: Bude tedy v rámci snah o přesun více dětí do běžného vzdělávacího proudu docházet k novým posudkům u žáků, kteří byli umístěni do zvláštních škol? Ze strany pana Aurelia Cecilia z Evropské komise zazněla tento týden silná kritika toho, že u romského obyvatelstva je procento dětí, u nichž je diagnostikována lehká mozková dysfunkce, nepoměrně vyšší než ve zbytku populace.

Já si osobně myslím, že je to velká chyba v datech. My nemáme žádnou právní oporu v tom, abychom zjišťovali příslušnost k etniku jako takovému a jakýmkoliv způsobem statisticky zjišťovali tato čísla. Tato čísla jsou tak postavená na vodě.

To, co prováděl například úřad ombudsmana, to jsou nějaká data, ale nejsou stoprocentně validní, abychom byli schopní brát je vážně.

Že dochází ke špatnému zařazování žáků, tak to jsou věci, ke kterým my nemáme žádné oprávnění v zákoně, abychom to jako ministerstvo zjišťovali.

Nicméně říká se - a osobně si nemyslím, že by to byla pravda - že jsou žáci špatně zařazováni do praktických škol a že jsou to ve velké míře romští žáci.

Poznáte nepřizpůsobivé? Tady je kapesní průvodce Made in Czech:

Naše legislativa je ale upravena tak, že k tomuto nemůže docházet, pokud nedojde k selhání lidského faktoru. V tomto případě by to byla chyba ředitele školy, který špatně zařadí toho či onoho žáka. V tomto případě máme následné kontrolní mechanismy, Českou školní inspekci.

Takže systém je nastavený dobře a pokud ještě někde zůstávají nedostatky se zařazováním některých žáků, o čemž nejsem přesvědčen, proč mi nikdo není schopný dát relevantní a platná data.

Jedním z vlivných úředníků, který inkluzi příliš nepřál, byl i kontroverzní Ladislav Bátora
Jedním z vlivných úředníků, který inkluzi příliš nepřál, byl i kontroverzní Ladislav Bátora | Foto: Iniciativa D.O.S.T

Opravdu neexistuje systém, kterým bychom byli schopní to zjišťovat a ta prostá vizualizace, kterou prováděl úřad ombudsmana, není relevantní metoda.  Myslím, že ten systém je už teď připraven poměrně dobře.

A.cz: A máte již nyní nějakou představu, jak potřebná data získat?

Kontaktovali jsme Úřad pro ochranu osobních údajů, jestli bychom mohli v rámci nějaké výjimky provádět podobná šetření. Prováděla by je Česká školní inspekce a získali bychom tak kvalitní data o tom, zda dochází ke špatnému nebo dobrému zařazování.

Tam se totiž musí, kromě toho, že se zjistí příslušnost etniku, procházet kompletně celá dokumentace, musí se zjistit historický vývoj, jakým způsobem došlo k zařazení žáka a to si myslím, že v současné době nebylo prováděno.

A.cz: Víte již teď, které z bodů, jež jsou součástí schválené vládní strategie o sociálním začleňování, nebude možné realizovat?

To teď nedokážu posoudit, v tomto pohledu probíhá analýza. Probíhají i mezirezortní diskuze s ministerstvem práce a sociálních věcí, abychom dostali jasnou, stručnou a srozumitelnou definici toho, kdo je sociálně znevýhodněný, protože v současné době se to vztahuje pouze na romské etnikum, ale máme celou řadu spoluobčanů a dětí, které se dostávají do situace sociálního znevýhodnění, ale nemáme přesnou definici. Takže to je zase věc, která se medializuje ne úplně ideálním způsobem.

Asi nejdůležitější v tento moment je uklidnit systém komunikace a začít pracovat na získávání relevantních dat a nastavení funkčního systému.

A.cz: Jedním z návrhů, které se v souvislosti se začleňováním sociálně znevýhodněných objevují, je zavedení povinného předškolního roku. Počítáte s jeho zavedením?

To je věc další diskuze, rozpočtu, kapacit mateřských školek a dalších faktorů. Váže se k tomu i celá řada dalších problémů; když si uvědomíte alespoň jednu tu základní myšlenku, že by byl povinný poslední ročník mateřské školy, tak už to zasahuje celou řadu dalších právních předpisů.

A rázem bychom měli desetiletou povinnou školní docházku; mělo by to celou řadu dalších dopadů a následků, které bude potřeba vyřešit.

---------------------------------------------------------------------------------------------------

Podle čeho vybrat pro dítě ty nejlepší školy?

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Premier League vyšetřuje Manchester City kvůli porušení finančních pravidel

Vedení fotbalové Premier League zahájilo vyšetřování Manchesteru City kvůli podezření z porušení finančních pravidel mezi lety 2009 až 2018. Úřadující angličtí šampioni jsou obvinění, že během uvedených let neposkytli kompletní údaje z účetnictví a nesplnili podmínky finanční fair play. S odkazem na vyjádření Premier League to uvedly agentury Reuters a AP.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Dodavatel innogy zlevní plyn pod cenový strop. Sleva začne platit zpětně od začátku února

Energetická společnost innogy, která je s více než 1,1 milionu klientů největším dodavatelem plynu v ČR, zlevní 320 000 svých stávajících zákazníků dodávky plynu pod vládní cenový strop. Sleva, která bude platit zpětně od začátku února, zajistí podle ní úsporu zhruba 240 Kč za megawatthodinu (MWh). Zákazníci, kteří plynem vytápí rodinný dům tak v průměru ušetří asi 3000 korun za rok. U klientů, kteří plyn používají na vaření, bude sleva 34 procent. Dnes o tom informovalo innogy. Ceny energií pod vládní strop v posledních dnech snižují i další velcí dodavatelé.

Většina dodavatelů energií od začátku roku nabízí novým zákazníkům tarify s cenami vycházející z vládního cenového maxima. To činí pro letošní rok 6000 korun za jednu MWh elektřiny včetně DPH a 3000 korun za jednu MWh plynu. K tomu je potřeba připočítat distribuční poplatky. Takzvané stropy platí pro domácnosti, firmy i veřejné instituce.

Sleva pro zákazníky innogy, kteří mají základní tarif Standard na dobu neurčitou, dosáhne 18 procent z dosavadních ceníkových cen pro zákazníky, kteří plynem topí. Nové ceny pod stanoveným stropem budou mít také zákazníci, kterým aktuálně končí jejich fixované smlouvy. Firma uvedla, že tak reaguje na současný cenový vývoj na velkoobchodních trzích, kde plyn za poslední měsíce několikanásobně zlevnil. Ke snížení cen přispěly také výrazné úspory energií a teplé počasí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy