Praktické školy celoplošně rušit nebudeme, říká úředník

Jakub Novák
27. 5. 2012 15:05
Stoprocentní inkluze je nemožná, tvrdí náměstek ministra školství Ladislav Němec
V ZŠ Masarykova se romské i neromské děti učí společně, slabším žákům pomáhají asistenti.
V ZŠ Masarykova se romské i neromské děti učí společně, slabším žákům pomáhají asistenti. | Foto: ZŠ Masarykova

Praha - Vláda na podzim loňského roku schválila zlomovou strategii pro boj se sociálním vyloučením.

Její realizace, zahrnující například rušení praktických škol nebo prodloužení povinné školní docházky o jeden předškolní rok, však uvázla na úrovni ministerstva školství.

Například zvláštní školy, dnes označované jako praktické, totiž nalezly silného zastání u tehdejšího ministra Josefa Dobeše (VV).

Podle náměstka Ladislava Němce by k jejich úplnému zrušení nemělo dojít ani po obměně na pozici šéfa úřadu.

"V praktických školách, které nechceme v žádném případě celoplošně rušit, budou žáci, kteří potřebují zvláštní podporu a je pro ně mnohem výhodnější a lepší, než v běžných školách," řekl Němec v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Během předchozího jednání školského výboru se náměstek vyjádřil i k samotné vládní strategii pro boj se sociálním vyloučením.

Podle Němce jde o velice kontroverzní materiál, ke kterému dostává úřad spoustu stížností.

"Schválení této strategie vládou neznamená, že ji musíme splnit beze zbytku. Jednotlivé body nyní diskutujeme. Strategie je navržena, tak aby neměla žádný dopad na státní rozpočet," řekl k tomu před poslanci náměstek Němec.

Zároveň dodal, že už nyní je jasné, že některé body jsou nerealizovatelné.

Podívejte se, jak vypadá pomoc vládní agentury v ghettech:

Aktuálně.cz: Jak bude ministerstvo školství postupovat v rámci začleňování sociálně znevýhodněných žáků do běžného vzdělávacího proudu?

Jakmile bude nastaven rozpočet, bude muset dojít k eliminaci některých činností. Nicméně inkluze, tak jak byla nastavena v původním rozsahu - tzn. stoprocentní - není realizovatelná v žádné společnosti a také to tak nikde neexistuje a bude docházet k určitému kompromisu.

Inkluze bude muset být pro žáky toho typu, kteří jsou teď - možná - v institucích, kam nepatří. I když už si myslím, že to není v takové míře. Je zapotřebí připravit pedagogickou veřejnost a vůbec celý vzdělávací systém tak, aby mohl fungovat.

A.cz: Fakticky to tedy znamená co? Jaké budou následující kroky?

Pokud budeme hovořit o inkluzi, tak děti, které jsou v praktických školách na základě dobrovolného rozhodnutí, budou zařazeni do běžného proudu. Znamená to, že dojde k přelití zkušených pedagogů do běžného vzdělávacího proudu.

Pro to je však potřeba připravit celou řadu kroků a to jsou věci, které jsme již nějakým způsobem připravovali - ať už se jedná o reformu financování, která měla zohlednit inkluzi, ať už jsou to věci týkající se přípravy nového zákona o vzdělávání, který by měl projít odbornou diskuzí a mnoha dalších drobných krůčků.

Ale při nesystémovém zasahování do rozpočtu školství se ten způsob práce musí měnit. Každopádně jde o to, že musíme dostat co nejvíce dětí do běžného vzdělávacího proudu.

Romové v Evropě - kde a jak žijí?

A.cz: Jak je to s otázkou rušení praktických škol, jaké jsou plány ministerstva v této oblasti?

V praktických školách, které nechceme v žádném případě celoplošně rušit, jak se to někdy medializuje, tak budou žáci, kteří potřebují zvláštní podporu a je pro ně mnohem výhodnější a lepší, než v běžných školách.

A.cz: Bude tedy v rámci snah o přesun více dětí do běžného vzdělávacího proudu docházet k novým posudkům u žáků, kteří byli umístěni do zvláštních škol? Ze strany pana Aurelia Cecilia z Evropské komise zazněla tento týden silná kritika toho, že u romského obyvatelstva je procento dětí, u nichž je diagnostikována lehká mozková dysfunkce, nepoměrně vyšší než ve zbytku populace.

Já si osobně myslím, že je to velká chyba v datech. My nemáme žádnou právní oporu v tom, abychom zjišťovali příslušnost k etniku jako takovému a jakýmkoliv způsobem statisticky zjišťovali tato čísla. Tato čísla jsou tak postavená na vodě.

To, co prováděl například úřad ombudsmana, to jsou nějaká data, ale nejsou stoprocentně validní, abychom byli schopní brát je vážně.

Že dochází ke špatnému zařazování žáků, tak to jsou věci, ke kterým my nemáme žádné oprávnění v zákoně, abychom to jako ministerstvo zjišťovali.

Nicméně říká se - a osobně si nemyslím, že by to byla pravda - že jsou žáci špatně zařazováni do praktických škol a že jsou to ve velké míře romští žáci.

Poznáte nepřizpůsobivé? Tady je kapesní průvodce Made in Czech:

Naše legislativa je ale upravena tak, že k tomuto nemůže docházet, pokud nedojde k selhání lidského faktoru. V tomto případě by to byla chyba ředitele školy, který špatně zařadí toho či onoho žáka. V tomto případě máme následné kontrolní mechanismy, Českou školní inspekci.

Takže systém je nastavený dobře a pokud ještě někde zůstávají nedostatky se zařazováním některých žáků, o čemž nejsem přesvědčen, proč mi nikdo není schopný dát relevantní a platná data.

Jedním z vlivných úředníků, který inkluzi příliš nepřál, byl i kontroverzní Ladislav Bátora
Jedním z vlivných úředníků, který inkluzi příliš nepřál, byl i kontroverzní Ladislav Bátora | Foto: Iniciativa D.O.S.T

Opravdu neexistuje systém, kterým bychom byli schopní to zjišťovat a ta prostá vizualizace, kterou prováděl úřad ombudsmana, není relevantní metoda.  Myslím, že ten systém je už teď připraven poměrně dobře.

A.cz: A máte již nyní nějakou představu, jak potřebná data získat?

Kontaktovali jsme Úřad pro ochranu osobních údajů, jestli bychom mohli v rámci nějaké výjimky provádět podobná šetření. Prováděla by je Česká školní inspekce a získali bychom tak kvalitní data o tom, zda dochází ke špatnému nebo dobrému zařazování.

Tam se totiž musí, kromě toho, že se zjistí příslušnost etniku, procházet kompletně celá dokumentace, musí se zjistit historický vývoj, jakým způsobem došlo k zařazení žáka a to si myslím, že v současné době nebylo prováděno.

A.cz: Víte již teď, které z bodů, jež jsou součástí schválené vládní strategie o sociálním začleňování, nebude možné realizovat?

To teď nedokážu posoudit, v tomto pohledu probíhá analýza. Probíhají i mezirezortní diskuze s ministerstvem práce a sociálních věcí, abychom dostali jasnou, stručnou a srozumitelnou definici toho, kdo je sociálně znevýhodněný, protože v současné době se to vztahuje pouze na romské etnikum, ale máme celou řadu spoluobčanů a dětí, které se dostávají do situace sociálního znevýhodnění, ale nemáme přesnou definici. Takže to je zase věc, která se medializuje ne úplně ideálním způsobem.

Asi nejdůležitější v tento moment je uklidnit systém komunikace a začít pracovat na získávání relevantních dat a nastavení funkčního systému.

A.cz: Jedním z návrhů, které se v souvislosti se začleňováním sociálně znevýhodněných objevují, je zavedení povinného předškolního roku. Počítáte s jeho zavedením?

To je věc další diskuze, rozpočtu, kapacit mateřských školek a dalších faktorů. Váže se k tomu i celá řada dalších problémů; když si uvědomíte alespoň jednu tu základní myšlenku, že by byl povinný poslední ročník mateřské školy, tak už to zasahuje celou řadu dalších právních předpisů.

A rázem bychom měli desetiletou povinnou školní docházku; mělo by to celou řadu dalších dopadů a následků, které bude potřeba vyřešit.

---------------------------------------------------------------------------------------------------

Podle čeho vybrat pro dítě ty nejlepší školy?

 

Právě se děje

před 28 minutami

Trump zrušil veškeré sankce, které USA uvalily na Turecko kvůli operaci v Sýrii

Americký prezident Donald Trump nařídil zrušit veškeré sankce, které Spojené státy minulý týden uvalily na Turecko kvůli jeho vojenskému vpádu na severovýchod Sýrie. Trump to oznámil na tiskové konferenci s tím, že Turecko informovalo americkou vládu, že v Sýrii ukončí bojové operace a že klid zbraní bude trvalý.

Trump také naznačil, že sankce proti Turecku mohou být opět uvaleny, pokud by se "stalo něco, co by se mu nelíbilo".

Zdroj: ČTK
před 30 minutami

Pohledávky britské Citibank vůči OKD jsou platné, rozhodl soud

Pohledávky za více než deset miliard korun, které za společností OKD přihlásila v roce 2016 britská banka Citibank, jsou oprávněné. Rozhodl o tom Krajský soud v Ostravě. Rozhodnutí zatím není pravomocné. Spor pravděpodobně bude pokračovat u vyšší instance, protože zástupce insolvenčního správce i státní zástupce se odvolají. Rozhodnutí soudu právníci obou stran odmítli komentovat.

Těžební firma OKD se do úpadku dostala v roce 2016. Insolvenční správce Lee Louda tehdy pohledávky Citibank zamítl, a banka se tak nemohla účastnit insolvenčního řízení, jinak by byla největším věřitelem firmy. Citibank zastupuje držitele dluhopisů, které vydala v roce 2014 společnost New World Resources (NWR), jež v té době byla majitelem OKD. Společnost OKD za tyto závazky ručila.

Zdroj: ČTK
Další zprávy