reklama
 
 

Nečasův tým chce rušit zvláštní školy, narazí na Dobeše

3. 10. 2011 7:45
Ministr se postavil poradcům premiéra. Ti ve strategii navrhli rušení speciálních škol

Praha - Vláda Petra Nečase se odhodlala k nečekaně razantnímu kroku na poli vzdělávání nejchudších, zejména romských žáků.

Aby pomohla dětem z ghett, chystá se rušit takzvané "zvláštní" školy, které už od dob komunismu mají nálepku odkladiště problémových dětí. A ani za dvacet let od pádu totalitního režimu se jí nezbavily.

Průlomový návrh však čeká hned od počátku politický boj - například ministerstvo školství je zatím proti.

Mezistupeň "pro slabé"

Tým Nečasových poradců je přesvědčen, že vyčleňování slabších žáků do speciálních škol je přežitkem, který odporuje moderní praxi vyspělých zemí v čele s EU.

Zvláštní školy, kterým se dnes říká praktické, ovšem mají silného obhájce přímo v osobě současného ministra školství Josefa Dobeše z Věcí veřejných.

Ministr přitom nijak netají, proč takový postoj zastává. Aktuálně.cz řekl, že ho k němu vede i jeho osobní zkušenost s dospívajícím chlapcem z dětského domova, kterého měl s manželkou rok v pěstounské péči.

"Neplánujeme zrušit praktické školy, budeme upravovat jejich počet podle toho, kolik jich je doopravdy potřeba. Musíme především zajistit, aby do škol pro děti s mentálním handicapem nechodily děti bez tohoto handicapu," říká Dobeš.

Před vrcholnou politickou kariérou a angažmá v bezpečnostní agentuře ABL pracoval Josef Dobeš coby vězeňský psycholog a expert na rodinné problémy.

"Pro děti s IQ kolem 60 je to potřebný mezistupeň mezi základní školou, na kterou by nestačily, a speciální školou, kde jsou děti s těžkým mentálním handicapem. Vím to i z vlastní zkušenosti se svým synem, kterého jsem měl v pěstounské péči a pro kterého to byla nejlepší volba. Tempo na běžné škole by nezvládal," uvedl dále ministr.

Tehdy šestnáctiletý chlapec romského původu se po roce v Dobešově rodině vrátil do dětského domova kvůli výchovným problémům.

Na Západě "lehké postižení" neznají

Vládní Strategie boje proti sociálnímu vyloučení, kterou před dvěma týdny v době vypjatých etnicky zabarvených emocí na Šluknovsku schválila vláda, mluví jiným jazykem než ministr školství.

"Cílem je transformace paralelního systému základních škol zřízených pro děti s lehkým mentálním postižením, aby výsledný stav umožňoval vzdělávat všechny děti ve školách hlavního vzdělávacího proudu," stojí v dokumentu, který vládě předložil premiér Petr Nečas společně s vládní zmocněnkyní pro lidská práva Monikou Šimůnkovou.

Autorem těchto plánů je však tým vládní Agentury pro sociální začleňování. Šéf tvůrců vládního dokumentu a expert zabývající se problematikou ghett Martin Šimáček dokonce uvádí termín, odkdy by podle něj zvláštní školy měly mít zavřeno: rok 2014.

"Definici dítě 's lehkým mentálním postižením', pro které jsou nyní praktické školy určeny, školství v západní Evropě nezná. Tyto děti je potřeba začlenit do běžných škol, které je potřeba odborně připravit," říká Šimáček.

"Když se tyto děti nepotkávají s ,normálními vrstevníky', posouvá je to níž. Jsem pro to, aby byly například na běžných základních školách zřízené speciální třídy," přidává se i zmocněnkyně Šimůnková.

Nenechte je bokem

Příklady škol, které vyučují i děti s různými handicapy, už v republice jsou.

Do Základní školy na Lyčkově náměstí v pražském Karlíně chodí jak sociálně ohrožené děti, tak i ty, které mají mentální handicap. Například i žák s diagnózou autismu. Škola pro něj má speciálního asistenta, který mu pomáhá například s orientací. Zároveň ale i nadané děti, které karlínskou základku navštěvují.

"Vždy je potřeba brát v potaz konkrétní dítě. Nemohli bychom ale tady vzdělávat například děti, které by ve věku osmáka byly na úrovni páté třídy," říká ředitel školy Ivan Korda.

Podle Viktora Pioreckého, který se podílel na části strategie, která se týká vzdělávání, by se měla část praktických škol propojit se sítí běžných základních škol a některé by se měly zrušit.

"Praktické školy jsou dědictvím komunismu, kdy tam odcházely často romské děti, které 'zlobily' a třeba neuměly tak dobře česky. Tím vznikl tento paralelní systém, který není v západní Evropě běžný," míní Piorecký.

Opatření na odstranění segregace na českých školách, které schválila vláda, si vyžádají nemalé finanční náklady. Do roku 2015 by to mělo být až osmnáct milionů korun ročně.

autor: Tereza Šídlová | 3. 10. 2011 7:45

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama