Než vyrazí skrz Prahu, řidiči zjišťují, jestli není trasa ucpaná nebo ji nezpomaluje některá z četných uzavírek. V posledních týdnech navíc ještě to, zda spolek Poslední generace nechystá další pochod za plošné zavedení maximální rychlosti 30 kilometrů v hodině na území hlavního města.
Protest, který vyrážel ve čtvrtek z Karlína, byl už devátý od začátku března. Žádal větší bezpečnost, příznivější veřejný prostor, méně hluku a zplodin. "Štve nás neúnosná dominance aut. Řidiči si stěžují, že je při těch půlhodinových pochodech omezujeme. Ale oni utlačují chodce a cyklisty celý zbytek týdne," hlásil jeden z pořadatelů při rozdávání bubínků, řehtaček a reflexních vest.
Zanedlouho už 150 lidí pochodovalo po jednom z pruhů Severojižní magistrály, protínající centrum Prahy. Z aut se ozývalo troubení, občas ho doplnil zdvižený prostředníček. "Třicítka ničemu nepomůže," povzdechl si řidič stříbrného kabrioletu při čekání, až policisté uvolní provoz na jedné z křižovatek.
Plošnou třicítku považují kritici z řad politiků i veřejnosti za šikanu řidičů, aktivisté naopak uvádějí, že je v zahraničí obvyklá. V září to bylo 30 let, co ji jako první v Evropě zavedl Štýrský Hradec (Graz). S výjimkou hlavních tahů prošla také v Paříži, platí i v Madridu a Bruselu.
Jak rychle mohou řidiči v Praze jezdit, dnes rozhodují vedení jednotlivých městských částí. Hlavní tahy metropolí má na starosti magistrát. Zavedení tak širokého opatření, jako je plošná třicítka, by ale v případě shody na zastupitelstvu inicioval také magistrát. Ke změně by potřeboval podporu městských částí, které by dál mohly rozhodovat o výjimkách, a státní správy.
"Třicítka snižuje riziko nehody i případné následky," říká dopravní expert Zdeněk Lokaj z Českého vysokého učení technického. "Přináší i lepší rozhled pro řidiče, kteří se blíží ke křižovatce," souhlasí s hlavním argumentem zastánců změny, tedy s vyšší bezpečností.
Data jeho názor potvrzují. Letos vydaná studie ze Švýcarska hodnotila zavedení třicítky na šesti stovkách míst - počet nehod v nich průměrně klesl o 38 procent. V Torontu zase přispěl přechod z maximální povolené rychlosti 40 na 30 kilometrů v hodině ke snížení nehod s následkem smrti nebo vážného zranění o 67 procent. Rozšíření zón s třicítkou doporučuje i Světová zdravotnická organizace.
Zda by změna pomohla i se zlepšením ovzduší, je jasné o poznání méně. Záleží, kde všude by se zavedla, míní Michal Vojtíšek z Centra vozidel udržitelné mobility Českého vysokého učení technického. V centru města s hustým provozem budou díky třicítce řidiči méně často zrychlovat a zpomalovat, emise z výfuků, otěrů brzd a pneumatik proto klesnou, říká.
Změnu naopak nedoporučuje na dlouhých ulicích s nízkým provozem. Při pomalejší jízdě mohou auta spotřebovat více paliva a kvůli chladnějším výfukovým plynům bude hůř fungovat jejich technologie snižující emise. "Obecně ale bude dopad snížení rychlosti na spotřebu paliva i emise spíše pozitivní," shrnuje Vojtíšek.
V zónách s třicítkou by také mohlo ubýt dopravních značek a semaforů. "To přináší možnost efektivnějšího hospodaření s prostorem a více parkovacích míst," připomíná dopravní urbanista Tomáš Cach, který se na plánování několika pomalejších zón v Praze podílel.
Při jejich zavádění ale není možné pouze kopírovat západoevropský vzor, varuje dopravní expert Zdeněk Lokaj. "V Praze máme geograficky členěné prostředí s několika úzkými hrdly na mostech přes Vltavu, navíc chybí klíčové objízdné trasy," říká. Třicítka by podle něj dopravu na řadě míst ještě více zkomplikovala a přetížila tahy, kde by zůstala padesátka.
Už dnes platí omezení rychlosti na Praze 7, podobně jako v Karlíně, Podolí, Nuslích nebo na sídlištích. Zón s třicítkou přibývá i na Praze 3, kde si je podle nedávného průzkumu přeje většina obyvatel. "Hlavní výhoda plošného opatření je, že se stává základním pravidlem, které každý zná," míní urbanista a místní zastupitel Matěj Michalk Žaloudek ze strany Zelených, jeden ze zastánců změny.
Vhodnějším nástrojem by byla třeba petice za místní referendum. Omezení rychlosti na 30km/h nicméně v Praze postupně zavádějí úřady městských částí například v okolí škol a školek, ale i na dalších místech. To určitě dává smysl. Na magistrále to ale nyní nepovažuji za vhodné. pic.twitter.com/dQsSLiecx4
— Zdeněk Hřib (@ZdenekHrib) March 11, 2023
Padesátku radí zachovat na městském okruhu, magistrále i tam, kde jezdí tramvaje a autobusy hromadné dopravy. Efekt třicetikilometrové rychlosti předpokládá širší, než jaký napovídají dopravní analýzy. "Neumíme modelovat, co to udělá s psychikou lidí. Těch, co se rozhodnou, že autem nepojedou, protože nechtějí jet třicítkou skrz město, ani těch, kteří si všimnou, že je pro ně veřejný prostor najednou méně nepřátelský," říká.
Magistrát se do řešení zapojí 20. dubna, kdy se s aktivisty sejde pražský náměstek pro dopravu Zdeněk Hřib ze strany Pirátů. Na jednání pozval i primátora Bohuslava Svobodu z ODS. Radnice má ale ve správě pouze páteřní komunikace. "Nezříkám se koordinační role a na nejbližším setkání se zástupci městských částí téma otevřu," uvádí Hřib, podle kterého by některé části měly v zavádění zón přidat.
Plošné opatření jednoznačně odmítá opoziční hnutí ANO. "Tam, kde dává smysl, už ho městské části zavádějí. V úzkých uličkách, obytných zónách, před školou či domovem seniorů," míní šéf jeho zastupitelů Patrik Nacher.
Podobný názor má také Tomáš Portlík z ODS, starosta Prahy 9 a šéf zastupitelů koalice Spolu pro Prahu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL), nejsilnějšího klubu na magistrátu. S plošným zavedením nesouhlasí, ve své čtvrti ale zpomalení prosazuje. "Jdeme tou cestou přirozeně, třicítka se v obytných zónách rozšiřuje. Za čtyři roky třeba zjistíme, že jsme k tomu nepotřebovali, aby někdo chodil s kočárkem po magistrále," říká s tím, že stejný postoj mají i ostatní zastupitelé koalice.
Třicítku plošně neplánují ani představitelé dvou největších měst po Praze, tedy Ostravy a Brna. Jihomoravská metropole ji zavádí v místech, kde buduje rezidentní parkování. "Loni se rozšířilo do sedmi oblastí," uvedl mluvčí města Filip Poňuchálek.
Postupný přechod měst a obcí k třicetikilometrové rychlosti očekává urbanista Tomáš Cach. "Je to evoluce, ne revoluce. Před čtvrt stoletím se nejvyšší rychlost v obci snížila na 50 ze 60 kilometrů za hodinu. Bezpečnosti i komfortu to velmi pomohlo. Za deset, dvacet let budeme mít i třicítku," odhaduje vývoj.
