Policie získá pravomoc zabavit legálně drženou zbraň v domě majitele, bude stačit podezření

Martin Ťopek
24. 3. 2016 13:09
Novela zákona o zbraních, která prošla poslaneckým výborem pro bezpečnost, umožní policii zabavit legálně držené zbraně přímo z domu majitele v případě, že by se jevil nebezpečným a hrozilo, že může spáchat trestný čin. Také rozšíří sdílení informací mezi lékaři, službou pro zbraně a policií. Odpůrci novely tvrdí, že jde o výrazný zásah do osobní svobody, a bojí se, aby nedocházelo ke zneužívání této pravomoci. Naopak v případě napadení země by si lidé mohli zbraně ponechat, což stávající zákon nedovoloval.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Archiv Aktuálně.cz

Praha - Poslaneckým výborem pro bezpečnost prošla novela zákona, která zpřísní podmínky pro držitele zbraní i společnosti skladující munici. Novela přišla po událostech ve Vrběticích, kde vybuchl muniční sklad, a v Uherském Brodu, kde střelec zavraždil v restauraci osm lidí.

Podle poslankyně za ODS Jany Černochové se povedla spíše ta část novely, která se týká skladování munice. "Skutečně došlo ke zpřísnění legislativy, například podmínek skladování a evidence munice, proti tomu ani nikdo nic nenamítal. Druhá část se podle mě povedla tak na padesát procent," uvedla poslankyně Černochová.

Zásadní změnou pro držitele totiž je, že policie může podezřelým lidem vnikat do bytu a zabavovat zbraně i zbrojní průkazy už v případě podezření, že by majitel mohl spáchat trestný čin. A podle poslankyně Černochové tím dochází k prolomení osobní svobody. "Policie přitom může konat už nyní, jen by spolu musely komunikovat správní orgány," myslí si poslankyně Černochová. 

Šéf výboru pro bezpečnost poslanec Roman Váňa (ČSSD) za novelou stojí. "Je to základní kámen pro bezpečnost občanů. Zejména ve chvíli, kdy někdo například vyhrožuje občanům. Pak je zcela namístě možnost policie zabavit zbraň, a to okamžitě," uvedl Váňa. 

Odpůrci vnikání policie do bytů bez soudního příkazu jen na základě policejního podezření říkají, že takový zákon například umožní lidem řešit sousedské spory pouhým udáním na policii o možném nebezpečí se strany souseda. "Policista musí správně vyhodnotit situaci a rozhodnout, zdali je důvod k zásahu. Pouhé udání k tomu rozhodně nestačí," doplnil Váňa. 

"Je to omezení lidských práv"

Také podle advokáta Pavla Jelínka je novela výrazným zásahem do lidských práv. "Jako advokát to rozhodně nevítám, i když jako občan jsem pro zpřísnění podmínek držení zbraní. Ale takto může být zákon zneužit, pokud stačí jen podezření úředníka nebo lékaře. Je to výrazné omezení lidských práv, skutečně tvrdý zásah," uvedl Jelínek, který před časem zastupoval u soudu oběti střelby z legální zbraně. 

Poslankyně Černochová byla naopak spolu s šéfem výboru Romanem Váňou úspěšná s návrhem, aby se nezkracovala desetiletá lhůta platnosti zbrojních průkazů. "Jsem ráda, že výbor nešel na pětiletou lhůtu, jak ji navrhovalo ministerstvo vnitra a ke které není důvod. Trestné činy a teroristické útoky se páchají většinou nelegálními zbraněmi," uvedla Černochová. 

Uspěla také s odstraněním odstavce, který doposud umožňoval odebírání zbraní lidem v případě napadení země. "Jsou to lidé, kteří prošli psychotesty a zkouškami, a není důvod se domnívat, že by je v takové chvíli použili k něčemu jinému než k obraně sebe samých nebo České republiky," řekla poslankyně. "Demokratická země takové zákony nepotřebuje," doplnil Váňa. 

Pro držitele zbraní, případně jen zbrojních průkazů, znamená novela také větší rozsah informací, které bude o těchto lidech mít stát. Policie, služba pro zbraně a posudkoví lékaři budou všechny získané informace sdílet, a tak se například policie velmi rychle dozví, že má lékař u ozbrojeného člověka podezření na psychickou poruchu nebo že si na něj státní orgán vyžádal osobní informace v registru zbraní. 

Doposud například lékař, k němuž policie poslala někoho na lékařskou prohlídku, neměl tušení, že je to kvůli zbrojnímu průkazu. Nyní se bude moci zaměřit právě na ty změny zdravotního stavu, které jsou pro držení zbraně stěžejní.

Novela nemění podmínky pro ty, co ještě zbraň nemají a žádají o vydání zbrojního průkazu. Lékařské požadavky a obtížnost skládaných zkoušek zůstávají prakticky stejné. Nadále ale zůstávají zakázané tlumiče hluku, zmírnily se podmínky pro užívání laserových zaměřovačů.

 

Právě se děje

před 4 hodinami

Z paraguayského vězení uprchlo 75 nebezpečných trestanců

Nejméně 75 vězňů, mezi nimiž jsou členové zvlášť nebezpečných brazilských gangů, uprchlo z vězení v Paraguayi. Oznámily to dnes v Asunciónu vládní zdroje. Uprchlíci se prokopali na svobodu tunelem, o němž podle přesvědčení vyšetřovatelů musel vězeňský personál vědět.

Věznice se nachází ve městě Pedro Juan Caballero při hranicích s Brazílií. Její ředitel bezprostředně po útěku přišel o práci, napsala agentura Reuters. "Byla to operace připravovaná řadu dní a je nemožné, aby o tom personál vězení nevěděl… Bylo to očividně zaplacené," řekla novinářům paraguayská ministryně spravedlnosti Cecilia Pérezová.

Hraniční oblast je známá jako trasa pašeráků drog, většinou členů brazilských zločineckých skupin. Do pátrání po uprchlících se kromě paraguayské zapojila i brazilská policie.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Severovýchod Kanady zápasí s prudkou zimní bouří, pomáhají dvě stovky vojáků

Do provincie Nový Foundland na severovýchodě Kanady v neděli vláda vyslala dvě stovky vojáků, kteří mají pomoci místním obyvatelům zvládnout prudký nápor zimní bouře. Oznámil to ministr obrany Harjit Sajjan. Spolu s vojáky směřují do oblasti nákladní letouny a vrtulníky.

Správní středisko provincie St. John's zasypalo 75 centimetrů sněhu a situaci komplikuje vítr o síle až 130 kilometrů v hodině. Mnoho silnic je kvůli kalamitě neprůjezdných, v provincii byl vyhlášen stav nouze. Pomoc armády se v příštích dnech zvýší, do regionu zamíří další vojáci, řekl ministr Sajjan.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Účastníci berlínské konference se dohodli na dodržování embarga v Libyi

Účastníci konference o Libyi se v neděli dohodli na dodržování stávajícího zbrojního embarga a jeho lepší kontrole. Zavázali se také, že ukončí vojenskou podporu znesvářených stran. Na tiskové konferenci po skončení konference to uvedli generální tajemník OSN António Guterres německá kancléřka Angela Merkelová, která schůzku na nejvyšší úrovni svolala.

"Nemůžu dostatečně zdůraznit, že neexistuje žádné vojenské řešení konfliktu v Libyi, na tom se shodli všichni účastníci konference," řekl Guterres. "A dnes se také všichni účastníci této konference zavázali do tohoto ozbrojeného konfliktu nebo vnitřních záležitostí Libye nezasahovat," poznamenal.

"Můžu potvrdit, že všichni jsou zajedno, že chceme respektovat zbrojní embargo, a že bude také více kontrolováno než v minulosti," uvedla zase Merkelová, podle níž je důležité, aby závěry konference nyní potvrdila také Rada bezpečnosti OSN.

Berlínského jednání se zúčastnili mimo jiné ruský prezident Vladimir Putin, francouzský prezident Emmanuel Macron nebo americký ministr zahraničí Mike Pompeo.

Zdroj: ČTK
Další zprávy