Praha - Vládní Rada pro výzkum, vývoj a inovace schválila návrh rozpočtu na vědu pro příští tři roky, který připravil vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL). Sdělila to Adéla Klimešová z tiskového oddělení úřadu.
Podle návrhu má stát příští rok na vědu uvolnit 28,7 miliardy korun, což je téměř o dvě miliardy více než letos. Na rok 2017 by mělo jít 29,3 miliardy korun a na rok 2018 až 29,9 miliardy Kč. Podle úřadu jde o historicky nejvyšší rozpočet na vědu a výzkum.
Nové ministerstvo
O návrhu bude ještě jednat vláda v rámci schvalování státního rozpočtu. Rada jednala také o změnách v hodnocení výzkumných organizací, ty ale zůstanou tématem i dalšího zasedání 24. dubna. Debatuje se mimo jiné i o novém zákonu, jehož součástí je vznik ministerstva pro vědu.
"Věda je dlouhodobě podfinancována, náklady přitom i kvůli novým vědeckým centrům rostou," uvedl Bělobrádek. Připravuje rozpočet na to, že v roce 2023 půjde na výzkum méně peněz. V té době totiž skončí financování z evropských fondů.
Téměř dvoumiliardové navýšení je určeno na rozvoj výzkumných organizací. Ministerstvu školství, pod něž spadají vysoké školy, by se rozpočet zvedl o jednu miliardu. Zcela neuspokojena ale zůstala Technologická agentura ČR.
Ta sice dostojí svým závazkům, ale podle předsedkyně Rut Bízkové nebude moct spustit program Epsilon. V něm jako jediném mají spolupracovat vědecké organizace s firmami na výzkumu v životním prostředí a dopravě.
"V oblasti dopravy a životního prostředí tak žádná nová podpora nebude," řekla Bízková. Ovlivní to podle ní i nová výzkumná centra, která nebudou moct dostát jednomu ze svých závazků.
Akademie věd ČR má dostat o 300 milionů víc a ministerstvo průmyslu o téměř 265 milionů korun víc. Větší rozpočet by měl podpořit také čtyřicítku vědeckých center, které v posledních letech vznikly po celém Česku z evropských peněz a u nichž jsou dohady kolem budoucího financování.
Atašé pro český výzkum v cizině
Ještě letos by měl vzniknout nový post - vědecký atašé, který bude v cizině zastupovat český výzkum. První zemí, kde bude působit, je Izrael. Podle mluvčí ministerstva zahraničí Michaely Lagronové by se o zřízení postu mělo brzy rozhodnout a vypsat otevřené výběrové řízení.
Atašé by mohl do Tel Avivu vyjet ještě letos. Na financování tohoto postu bude ale podle Lagronové nutné převést peníze z Úřadu vlády ze sekce pro výzkum na ministerstvo zahraničí, protože jeho rozpočet s tím nepočítá.
Bělobrádek uvažuje také o tom, že by se "vědní" zmocněnci vyslali do Spojených států a Německa. Mají zajišťovat kontakty pro tuzemský základní i aplikovaný výzkum, hledat možnosti spolupráce i zprostředkovávat oboustranné výměnné pobyty vědců.
