Kulminace Labe v Ústí nad Labem se očekává v pondělí. Dnes řeka stagnuje, hladina se drží na 840 centimetrech. Podle vyjádření tiskové mluvčí Ústeckého kraje Šárky Roudnické pro deník Aktuálně.cz by řeka měla kulminovat v noci nebo nad ránem na úrovni 870-880 centimetrů. Ve městě prý nehrozí žádná další evakuace.
Ohrozit by řeka mohla pouze některé malé obce v kraji, nepůjde ale o rozsáhlou evakuaci, spíše o evakuaci jednotlivců, říká Roudnická.
Paroubek: Vedení města zaspalo!
Protipovodňová opatření v Ústí nad Labem se stala předvolebním sporem mezi ústeckým primátorem Petrem Gandalovičem (ODS) a premiérem Jiřím Paroubkem (ČSSD), kteří jsou volební lídři svých stran na severu Čech.
"Pro Ústí nad Labem neudělal stát vůbec nic," postěžoval si Aktuálně.cz Gandalovič poté, co voda stejně jako před čtyřmi lety zatopila část Střekovského nábřeží.
Paroubek ovšem při své páteční návštěvě Ústí nad Labem prohlásil, že to bylo město, kdo zaspal při budování protipovodňových zábran.
Gandalovič v zápětí kontroval: Paroubek pouze využívá nouze a stresu lidí k politickému útoku na svého soupeře v parlamentních volbách. "Považuji prohlášení pana Paroubka za politický hyenismus," řekl Gandalovič.
Dodal, že protipovodňové zábrany stojí 140 milionů korun, což si město nemůže dovolit. "Opatření jsou odpovědností státu a správce toku. My jako město, které je na dolním toku Labe, kudy teče celá voda z Čech, nemůžeme chránit břehy sami ze svého rozpočtu," zdůraznil Gandalovič.
Stát versus kraj=ČSSD versus ODS
Dodal, že znovu požádal Povodí Labe, aby začalo s budováním protipovodňové zábrany okamžitě poté, co opadne voda. Bez těchto nákladů nelze podle Gandaloviče instalovat mobilní stěny, na jejichž nákup má město připraveno 30 milionů korun.
Ústeckého primátora se zastal krajský hejtman Jiří Šulc. "Pokud někdo zaspal, je to stát," řekl v ČT Šulc, podle něhož stát nevybudoval na Labi v severních Čechách od roku 2002 žádnou protipovodňovou stavbu.
"Na Labi se neudělal ani metr protipovodňových opatření," zdůraznil Šulc.
Paroubek ale trvá na svém, že město s ochranou před povodní zaspalo. "Na to měli tři roky, myslím, že měli začít hned po povodních v roce 2002," dodal Paroubek, podle něhož je otázkou priorit, zda město dá raději peníze na ochranu před povodněmi nebo na sportoviště.
Informací je (ne)dostatek
Primátora Gandaloviče podpořili i ostatní hejtmani krajů, které sužují rozsáhlé záplavy. Většina z nich kritizovala přístup státu při budování protipovodňových zábran. Vláda podle nich nesplnila své sliby po povodních v roce 2002 a poskytla jen zlomek peněz, které byly potřeba pro účinnější ochranu před nynější přírodní pohromou.
Někteří starostové si zase stěžují, že od úřadů dostávají málo informací o povodňové situaci nebo že zprávy přicházejí pozdě.
"Zprávy dostáváme dost pozdě. Když si nezjistíme informace o vodě sami, ani bychom se k nim mnohdy nedostali," tvrdí Josef Šulc, starosta středočeských Zálezlic, které povodeň v sprnu 2002 málem vymazala z mapy.
Na špatnou komunikaci s Povodím Moravy se stěžovaly také jihomoravské obce, což stálo místo ředitele podniku Miroslava Konečného.
Infobox
ŽALOBA NA POVODÍ
První trestní oznámení na Povodí Moravy chce podat kvůli chybnému postupu při vypuštění Vranovské přehrady rakouský biozemědělec, který má pronajaté pole v Jevišovce na Břeclavsku. Jeho pole mu zalila Dyje a Jevišovka.
Špatná komunikace komplikovala jak evakuaci lidí, tak postup při záchranných pracích.
Na nedostatečný tok informací mezi jednotlivými úřady nebo mezi úředníky a občany přitom upozorňovala už závěrečná expertní zpráva o povodni v srpnu 2002. "Cílem je, aby byl eliminován informační šum, který se vyskytoval velmi často," doporučovala zpráva, kterou před dvěma lety projednala i vláda.
Ovšem například starosta Veselí nad Lužnicí Petr Hynek si na nedostatek informací nestěžuje. "Ne, u nás se podobné problémy vůbec nevyskytly, ani v letošním roce, ani v roce 2002," řekl Hynek v České televizi.
Také ředitel Povodí Vltavy František Hladík tvrdí, že informací mají radnice a další úřady dostatek.
"Nemám žádné zprávy o tom, že by byly některé problémy při komunikaci mezi podnikem Povodí Vltavy, obecními úřady a povodňovými komisemi na všech úrovních," řekl Hladík.
Dokonalejší organizace
I když se starostové rozcházejí v názoru na poskytování včasných informací o velké vodě, na jednom se shodnou: ze záplav z minulých let jsme se poučili, takže organizace protipovodňových opatření a ochrana obyvatel je mnohem lepší.
"Ano, jsme poučeni, víme, co máme dělat," potvrzuje zálezlický starosta Šulc.
"Lidé po zkušenostech z minulých povodní neberou varování na lehkou váhu," dodal znojemský starosta Balík.
"Už víme, co voda dokáže. Je lepší se rychle sbalit a raději odejít," soudí Miroslava Zalubilová z Uherského Hradiště.
Výrazně lépe fungují krizové štáby a komise. Z opatrnosti - především na Znojemsku - začala evakuace výrazně dříve, než přišla povodňová vlna.
Pomohly i nové hráze...
Ukázalo se i to, že se vyplatilo investovat do nových protipovodňových hrází například na řece Moravě. Jen stát v uplynulých čtyřech letech investoval čtyři miliardy, další peníze daly kraje a obce.
Třeba v Uherském Hradišti zadržovaly hráze vodu na místech, kde se před devíti roky protrhly. Lepší situace je i na Dyji.
"Ukazuje se, že na mnohých místech už funguje protipovodňová ochrana, i když do ideálního stavu je daleko," řekl jihomoravský hejtman Stanislav Juránek.
Také jeho kolega z jižních Čech Jan Zahradník si pochvaluje, jak pomohlo například to, že se vyčistila koryta řek, takže se zlepšila průchodnost vodních toků.
Zároveň si však v pořadu ČT Otázky postěžoval, že stát odložil budování zásadních protipovodňových staveb, takže se s nimi začne až od příštího roku. Podle Zahradníka by například nový poldr mohl výrazně pomoci Veselí nad Lužnicí, které bylo v uplynulých dnech zčásti zatopené.
Obrovské investice do protipovodňových opatření se vyplatily i hlavnímu městu, velká voda by tu podle pražského primátora už například nezpůsobila miliardové škody v metru.
"Mám pocit, že metro v roce 2006 je v lepší kondici než v roce 2002," řekl při obhlídce podzemní dráhy Bém.
...ale mnoho jich chybí
Na druhou stranu pořád chybí už před devíti roky požadované protipovodňové stavby, třeba na řece Moravě. Tam Povodí Moravy vyčíslilo opatření na ochranu před velkou vodou na celkem dvacet čtyři milionů korun, peněz je však stále málo. Kvůli tomu se nezačal stavět poldr u Uherského Hradiště nebo sestava poldrů u Teplic nad Bečvou.
V Olomouci se začal teprve nyní budovat kanál, který by měl odvést nadbytečnou vodu z města. Jen tato stavba vyjde na 300 milionů a přispějí na ni stát, kraj i město. Pak budou následovat další protipovodňová opatření včetně poldru u Žichlínek na Moravské Sázavě a Třebůvce za 400 milionů.
Nepodařilo se dokončit opravu přehrady u Znojma, kde se měla zvýšit kapacita bezpečnostního přelivu hráze. Tady muselo Povodí Moravy před vodou z Dyje dokonce vyklidit staveniště.
Nedostatečně ochráněny jsou i malé obce ve středních Čechách, například Zálezlice či Hořín. Tamní radnice má sice plány ochranného valu, ale 27 milionů na jeho stavbu zatím nesehnala.
"Lítáme po ministerstvech zemědělství, životního prostředí a dalších úřadech, ale peníze stále nemáme," postěžoval si nedávno starosta Petr Fous.
