Praha - Topolánkův plán na převrat v podpoře výzkumu nevzbudil nadšení mezi těmi, jichž se nejvíc týká.
"Návrh správně identifikuje některé významné problémy systému financování výzkumu. Důrazně však doporučujeme, aby byl celkově přepracován a znovu předložen," reagoval například rektor Karlovy univerzity Václav Hampl.
Jeho kritiku podpořila celá Česká konference rektorů, která ve svém usnesení upozornila, že jde o tak zásadní změny, že krátké lhůty při prosazení reformy jsou "absolutně nevhodné".
Vláda totiž chce začít psát konečné znění reformních zákonů ještě na jaře.
"Reforma výzkumu je v zásadě dobrá, pokud se však nepovede, může situaci ještě zhoršit," říká opatrně předseda Akademie věd Václav Pačes. Podle něho nejsou nejdůležitější záměry reformy natolik jasné, aby bylo možné předem říct, jak reforma dopadne.
Aby nebylo hůř
"Vláda návrh reformy schválí. K připomínkám univerzit a Akademie věd totiž nemusí přihlížet," předpovídá senátor a bývalý rektor Masarykovy univerzity Jiří Zlatuška.
Hlavní námitky proti reformě
- Stát nechce dotovat tzv. specifický výzkum na univerzitách. Jde o vědecké projekty, kterých se účastní studenti. Podle návrhu by měli soutěžit o granty spolu s vědeckými ústavy.
- Stát chce hodnotit úroveň základního výzkumu výhradně podle databáze Thomson ISI. Podle kritiků není možné rozdělovat státní peníze podle doporučení jediné poradenské firmy.
- Není jasný mechanismus, který by přiměl soukromé firmy, aby ekonomicky využívaly objevy výzkumných ústavů. Samotný požadavek finanční spoluúčasti firem na aplikovaném výzkumu nestačí.
Akademici podle něho nebudou protestovat příliš hlasitě: "Na univerzitách převládá názor, že je lépe vládu nedráždit. Vychází se totiž z obavy, že další varianta může být ještě horší. Akademie věd je spokojená s tím, že se neruší žádné ústavy," míní senátor.
Profesoři se podle něho budou spíše snažit přemluvit vládní úředníky, aby vyšli jejich institucím vstříc v konkrétních paragrafech.
Kdo přijde o peníze
Zlatuška patří k hlasitým kritikům reformy a otevřeně upozorňuje, co vědcům nejvíc vadí. Vláda nezvyšuje dotace do výzkumu, které dnes dosahují 24 miliard korun.
Zhruba stejnými částkami chce i nadále dotovat Grantovou agenturu České republiky, která podporuje jednotlivé projekty základního výzkumu.
Zároveň chce zvýšit dotace na aplikovaný výzkum. Jeho projekty má financovat Technologická agentura. Bude však hodnotit pouze takové návrhy, které získají podporu soukromých firem.
Akademikům vadí, že část peněz pro Technologickou agenturu půjde z dotací, kterými stát dosud financoval dlouhodobý provoz výzkumných ústavů a univerzit. Ty pak nebudou mít dost peněz ani na výzkumnou praxi studentů.
Thomson nestačí
Předseda Akademie věd Pačes považuje za hlavní problém reformy mechanismus, který by hodnotil výzkumné ústavy a podle výsledků hodnocení je dotoval.
Rozhodujícím kritériem pro základní výzkum má být počet a kvalita publikací. "Není však jasné, jak se budou hodnotit společenské vědy," upozorňuje. Přírodní vědci totiž mohou publikovat ve stovkách mezinárodních časopisů, většina společenských oborů však tuto možnost nemá.
S tím souhlasí i Zlatuška, který dodává, že například v chemii a fyzice jsou mnohem větší možnosti publikací, než například v informatice. Úspěch článků v těchto oborech tedy není možné srovnávat.
Podle senátora je nezbytné využít k hodnocení víc kritérií. Navíc není možné spoléhat na výsledky v jediné databázi vědeckých článků Thomson ISI. "Přinejmenším je třeba provést kritickou analýzu jejich hodnocení. Přece jen se podle něho mají rozdělovat vládní peníze," vyzývá Zlatuška.
Nejsme Amerika
Expertům není jasné ani to, jak chce vláda zajistit, že české firmy budou využívat výzkumy českých vědců.
"Předpokládat, že se to zajistí pomocí vládní politiky, je naivní," míní Zlatuška. Připouští, že například ve Spojených státech existuje systém, kde se výzkumné univerzity dokážou dohodnout s firmami a spolu s nimi vytvářet nové technologie.
"To ale může fungovat jen v rámci většího a relativně uzavřeného celku," vysvětluje senátor. Naděje, že česká univerzita najde partnera mezi českými firmami, je o několik řádů menší, než obdobná operace ve Spojených státech.
Z pohledu akademiků by proto bylo lepší nenutit univerzity ke spolupráci s českými firmami, které dosud neměly na využití výzkumu velký zájem. Mnohem efektivnější může být postup, který zaučí studenty v základním i aplikovaném výzkumu. Jejich pracovní sílu pak vyhledají zahraniční investoři.
Skeptický názor sdílí i předseda Pačes. "Podporovat aplikovaný výzkum znamená dospět k lepším šampónům a barvám na košile. Skutečný průlom v technologiích ale přichází bez výjimky ze základního výzkumu," vysvětluje šéf Akademie věd a připomíná objevy Otto Wichterleho a Antonína Holého. Takový průlom nejde naplánovat a pokud je skutečně dobrý, uplatní se i bez státních dotací.
