Praha - Zavedení přímé volby prezidenta dostalo ve sněmovně zelenou, pro nakonec zvedlo ruku 159 poslanců. Návrh podpořila i ČSSD.
Proti ústavní změně se ze 192 přítomných poslanců postavili jen tři - občanští demokraté Bauer, Plachý a Rádl. Komunisté se hlasování zdrželi.
ČSSD navíc po závěrečném hlasování prohlásila, že by senátoři z jejích řad měli podpořit zákon ve znění schváleném sněmovnou.
"Doporučujeme našim senátorům, aby přijali zákon, tak jako v Poslanecké sněmovně," prohlásil předseda ČSSD Bohuslav Sobotka.
Bitva o ČNB mohla přímou volbu pohřbít
Předseda sociálnědemokratických senátorů Petr Vícha vidí podporu návrhu schváleného sněmovnou optimisticky.
"Samozřejmě jsme chtěli posílení pravomocí Senátu třeba při výběru vedení centrální banky. Teď je na stole schválená verze a musíme ji posoudit. Ale myslím, že třípětinová podpora se v našem klubu i tak najde," řekl Aktuálně.cz Petr Vícha.
Ještě ráno přitom ČSSD upozorňovala strany vládní koalice, že pokud nenajdou společnou řeč nad pravomocemi prezidenta, může zákon vrátit sněmovně levicí ovládaný Senát. Oba tábory se následně neshodly, zda má prezident sám jmenovat vedení centrální banky.
V případě, že by Senát zákon opravoval, už by nestačil projít legislativním kolečkem dostatečně včas a nástupce Václava Klause by tak zřejmě znovu volili jen poslanci a senátoři. Kromě ústavního zákona je totiž třeba připravit i technický zákon o volbě prezidenta.
Místopředsedkyně sněmovny Karolína Peake má jako šéfka Legislativní rady vlády prověřit možnosti a lhůty pro případ, kdyby Senát zákon nakonec sněmovně vrátil.
Dvě podmínky ČSSD koalice schválila
ČSSD totiž dál trvá na tom, aby prezident mohl jmenovat guvernéra a členy vedení centrální banky jen se souhlasem Senátu. Vládní koalice na toto zmenšení pravomocí odmítla přistoupit.
Napříč politickým spektrem se poslanci shodli na omezení imunity prezidenta jen na dobu výkonu funkce a na tom, že by hlava státu mohla zastavit trestní stíhání jen se souhlasem vlády. Milosti by naopak dál zůstaly v kompetenci pouze prezidenta.
Pod stůl naopak spadly oba návrhy ČSSD o jmenování vedení ČNB. Koalice odmítla, aby vedení centrální banky mohl prezident jmenovat jen se souhlasem vlády, i variantu, aby to mohl udělat jen se souhlasem Senátu.
Podobně dopadly i komunistické návrhy - KSČM například chtěla, aby mohl prezident vyhlašovat celostátní referendum. Zákon o obecném referendu ale český právní řád zatím nemá.
Komunisté se poté hlasování ve sněmovně zdrželi. Předseda Vojtěch Filip to vysvětloval tím, že se účastnili až několika posledních debat, protože k dřívějším diskusím přizváni nebyli. Proti ústavní změně ale podle Filipa nic nemají.
ČSSD: Stihnout se to dá
Sociální demokraté už ráno koalici upozornili, že v případě nepřijetí jejich podmínek Senát tento ústavní zákon vrátí.
Není ale jasné, jaký by pak byl další postup. Koalice tvrdí, že tím je přímá volba v tomto pokusu mrtvá. ČSSD oponuje, že sněmovna může hlasovat o senátním znění. Další kroky tak možná budou oříškem pro legislativní odbory obou parlamentních komor.
Kvůli lhůtám na nominace i kampaň by do příští prezidentské volby v roce 2013 už pak politické strany nestihly v Parlamentu prosadit nový návrh a Klausova nástupce by opět volili poslanci a senátoři.
Podle návrhu by voliči měli prezidenta vybírat ve dvou kolech, stejně jako volí senátory. Kandidáty by mohlo navrhovat alespoň 20 poslanců, 10 senátorů, nebo petice s alespoň 50 tisíci podpisy.
Prezident měl být napříště také odvolatelný - žalovat by ho mohl u Ústavního soudu Senát se souhlasem sněmovny, a to kvůli vlastizradě nebo pro "hrubé porušení ústavy". Podání žaloby by musela v obou komorách podpořit ústavní většina zákonodárců.
