Žamberk – Zhruba stovka zaměstnanců továrny na součásti potravinářských strojů postává v jedné z výrobních hal na okraji šestitisícového Žamberka. Někteří se mezi sebou baví, jiní jen bez většího nadšení čekají, až improvizovaný vláček přiveze z vedlejší budovy vedení firmy a především prezidenta Miloše Zemana, který sem zavítal v rámci návštěvy Pardubického kraje.
"Kdykoliv přijedu do nějaké fabriky, tak se dívám, jak se zaměstnanci tváří. Když se usmívají, tak je to víceméně perspektivní firma. Když se mračí, tak se chystají buď do stávky, nebo případně do revoluce," odlehčí hned na úvod Zeman své vystoupení a prolamuje ledy - prakticky všichni v hale se smějí.
Zdůrazní ještě, že setkání s "kolegy" (jak zaměstnance po baťovsku oslovuje) je podmínkou pro jeho návštěvu. A že doufá, že až přijede příště, bude průměrná mzda v podniku vyšší než teď. Pak už má většinu publika definitivně na své straně.
Uvolněnou atmosféru korunuje dárek od firmy – malý robot. "Já jsem technický talent. Na co sáhnu, to rozbiju," usmívá se bezprostředně Zeman a baví všechny okolo, když chce, aby mu robot podal cigaretu. "To je ten nejzajímavější dárek, který jsem dostal," děkuje po úspěšně zvládnuté zkoušce a odchází z improvizovaného pódia.
Uprchlická krize polopaticky
Za dva a půl roku, co hlava státu ve vysokém tempu objíždí české regiony, se scénář prakticky nezměnil. Při nástupu do funkce deklaroval, že bude prezidentem dolních deseti milionů, a toho se Zeman drží. Tentokrát dal dokonce návštěvě přednost před účastí na mimořádném summitu devíti východoevropských zemí NATO, který se koná v Rumunsku.
Namísto toho se Zeman snaží strávit většinu času na setkáních s lidmi, kteří se ho mohou zeptat, na co chtějí. A Zeman jim na oplátku odpoví to, co čekají a chtějí slyšet.
V Žamberku takto ještě před zmíněnou návštěvou továrny zavítal do místního kulturního domu. A protože bylo úterý dopoledne, většinu publika tvořili starší lidé a senioři. Prezident protřele zahraje na jejich strunu několika poznámkami o rychlejším růstu důchodů, za což si vyslouží první potlesk.
Další aplaus z nabitého sálu následuje po odpovědích na otázky na uprchlíky a Islámský stát. Armádu na hranice, migrační krize jako řízená invaze, selhávající špičky Evropské unie, vysvětluje trpělivě lidem Zeman svůj pohled na věc, občas přihodí lehký bonmot.
Pero nechci
I takové otázky jako ochrana vnějších hranic EU popisuje takovým způsobem, že mu rozumí úplně všichni. "Existuje organizace Frontex, ta má dělat tuto námořní ochranu. Má šest lodí, z toho je pět v opravě a jedna křižuje ve Středozemním moři, naprosto bezmocná proti pašeráckým útokům," vysvětluje, jak spíše nefunguje námořní operace zaměřená na boj s nelegálními migranty.
Kvůli nabitému programu se ale málokdy dostane na více než tři dotazy, tentokrát tomu není jinak. Zatímco jeho šéf odpovídá, Vladimír Kruliš, který výjezdy do krajů řídí, upozorňuje starostu města, že na další otázky už se nedostane.
Podle na minuty rozepsaného programu zbývá už jen podpis do pamětní knihy, ozdobení praporu města prezidentskou stuhou a předání darů. Zeman s narážkou na Václava Klause odmítne pero (ten samý vtip si neodpustí ještě několikrát během návštěvy), venku zamává lidem a prezidentská kolona za houkání policejních majáků mizí.
