Jak velký díl viny na historicky nejhorším výsledku ČSSD nese předseda Jan Hamáček? Měl by z toho vyvodit nějakou politickou zodpovědnost?
To je těžké. Sociální demokracie asi není úplně v kondici, aby se v ní mohly rozpoutat vnitřní spory a boje o nástupnictví Jana Hamáčka. Já mám trošku obavu, že by to alespoň v tuto chvíli potvrdilo nestabilitu, vnitřní roztříštění a obraz soustavně rozhádané politické strany, která neví kudy kam a je nečitelná jak programově, tak personálně.
A je tím viníkem předseda Hamáček?
Není tím, kdo za všechno může. Problémy sociální demokracie se dlouhodobě kumulovaly. Jeden z problémů je vnitřní nejednotnost strany. To, že strana neví, čí je. Logicky to pak nevědí ani voliči. Jestli je prozemanovská, nebo protizemanovská. Jestli to jsou poddajní spolupracovníci Andreje Babiše, nebo suverénní partner ve vládě. Jestli je to prozápadní modernizační levicová strana, nebo spíše strana příznivců putinovských receptů à la Jaroslav Foldyna. To je dlouhodobý problém sociální demokracie. Za sešupem sociální demokracie stojí právě to.
Často se mluví o tom, že voliči sociálních demokratů přešli k hnutí ANO.
Samozřejmě ve chvíli, kdy strana je vnitřně rozvrácená, nejasná programově a ideologicky a na voličský trh přijde nějaká silná charismatická figura, která dokáže oslovit davy, tak ČSSD ve prospěch tohoto člověka musí ztratit strašně moc hlasů. Pravda je, že Jan Hamáček neudělal mnoho pro to, aby tenhle neblahý trend změnil. Personální politika sociální demokracie je prostě pořád hrozná.
S tím asi souvisí i působení ministra kultury Antonína Staňka.
Jeho angažmá ČSSD určitě nepomohlo. Navíc když se začalo mluvit o jeho působení, nepřišel lídr strany a neřekl nějaké jasné slovo. Nakonec celá kauza dopadla pro sociální demokracii klasicky tak, aby Jan Hamáček neudělal nějaký razantní krok zejména před volbami, tak v podstatě v zákulisí dotlačil svého ministra, aby podal rezignaci. To je řešení, které musí nutně vyvolávat mezi voliči nejistotu, jestli je strana vůbec někým vedená, jestli je vedená jednoznačně, důrazně a je jednotná.
Je tedy Hamáček vhodný předseda strany?
Se svým bytostným založením není úplně typ politika, který by dokázal oslovovat davy, oslovovat klasický levicový elektorát. Možná je to slušný člověk, muž kompromisů, seriózní politik, ale z hlediska typologie přirozeného elektorátu ČSSD to bohužel není člověk, který bude schopný nasát zpětně nějaké další hlasy zejména od Andreje Babiše nebo KSČM. Mám dojem, že k personálnímu řešení dříve nebo později bude muset ČSSD přikročit.
Kdo by ho měl pak nahradit?
Nevidím v ČSSD figuru, která by byla pro levicové voliče zajímavá. V dnešní době se zdá, že inklinace k nějaké politické ideologii není ve volebním rozhodování až tak důležitá, jako když nějakou jasnou vizi strany, ať už si o ní myslíme cokoliv, garantuje nebo reprezentuje silná osobnost, která dokáže mluvit jazykem, který je voličům blízký, kterému rozumí.
Kdybych to měl říct cynicky: myslím, že ČSSD potřebuje ve smyslu základního ustrojení člověka někoho, jako je Miloš Zeman nebo Jiří Paroubek. V tuhle chvíli je to asi jediná cesta, jak by se mohla ČSSD dostat z nepříjemné situace, ve které je.
Vy i další politologové jste řekli, že na základě výsledků hnutí ANO v evropských volbách nelze tvrdit, že ztrácí podporu (psali jsme zde). Jeho voliči totiž evropským volbám nepřikládají velký význam, a proto velká část z nich zůstala doma. Platí tohle i pro ČSSD?
I v dobách, kdy sociální demokracie byla skutečně dominantní nejenom levicovou silou, ale nejsilnější stranou na politické scéně, měla problém přitáhnout k "méně důležitým" volbám své příznivce, kteří si nikdy nebyli jistí, jestli je důležité podpořit sociální demokracii v těchto volbách, byť to byli jinak její stabilní voliči.
Dá se tedy říct, že ten výsledek není zase takový průšvih, jak se může na první pohled zdát?
Pro stranu to samozřejmě velký průšvih je. Z hlediska nějakého vlivu nebo politické moci je v podstatě asi jedno, jestli ČSSD získá jeden mandát, nebo žádný. Ale z hlediska prestiže, nějakého obrazu strany, vnitřní politiky, ale i z hlediska budoucích volebních vyhlídek je to opravdu průšvih. Když spadne strana pod pětiprocentní hranici, tak to není ani tak o tom, že se nedostane do toho či onoho zastupitelstva.
Největší tragédie pro ni je to, že získá punc strany, která má problém se vůbec do nějakého zákonodárného sboru dostat. Jinými slovy že to je strana, u níž celá řada lidí začne zvažovat, což dříve nebylo, zda jejich případný hlas pro sociální demokracii nebude vyhozený do koše. A to je důležitý parametr v rozhodování lidí třeba v parlamentních volbách. To je největší nebezpečí tohoto výsledku ČSSD.
Za prohru ČSSD může podle Zemana nevýrazný lídr Poc
