reklama
 
 

Babiš podporu neztrácí, míní odborníci. V otázce předčasných voleb ale mohl znejistět

28. 5. 2019 5:30
Momentálně nejsilnější politické uskupení v Česku podporu voličů neztrácí, shodují se sociologové a politologové, které oslovil deník Aktuálně.cz. Hnutí ANO sice v evropských volbách získalo výrazně méně než v předloňských volbách do sněmovny, vysvětlení však podle odborníků není ve ztrátě voličů. Velká část podporovatelů ANO podle nich pouze zůstala o těchto volbách doma. V případě voleb do sněmovny by však k urnám přišli.

Zatímco před necelými dvěma lety atakovalo hnutí ANO třicetiprocentní zisk a stalo se suverénním vítězem sněmovních voleb, výsledky víkendových voleb do Evropského parlamentu uskupení premiéra Andreje Babiše ani zdaleka takovou dominanci nepřinesly. Momentálně nejsilnější politické hnutí v nich obdrželo jen něco přes 21 procent.

Ačkoliv to na první pohled může působit, že ANO ztrácí podporu voličů, oslovení odborníci považují takovouto interpretaci výsledků za velmi zavádějící. Upozorňují, že evropské volby jsou podobně jako třeba volby komunální či senátní něčím, čemu se mezi akademiky říká volby druhého řádu. A jejich výsledky obecně - nejen v Česku - nelze se sněmovními porovnávat.

Chodí k nim totiž výrazně jiné složení voličů. Zatímco lidé se středopravým smýšlením je považují za důležité, ostatní jim přílišnou váhu nedávají. "K volbám přišla spíše politicky aktivní část voličů. Hnutí ANO se naopak opírá spíše o pasivnější voliče, kteří se o politiku tolik nezajímají. Evropská unie je pro ně méně srozumitelná, vzdálená. Mají pocit, že ji tolik nepotřebují, takže nejsou ani tolik aktivní v tomhle typu voleb," myslí si sociolog Jan Herzmann.

Hnutí ANO i tak bylo v předvolební kampani nejaktivnějším politickým subjektem, nakonec do ní investovalo zdaleka nejvíce peněz - okolo 35 milionů korun. Ani billboardy se slogany "Česko ochráníme" vedle tváře premiéra Babiše, ani červená čepice "Silné Česko" po vzoru amerického prezidenta Donalda Trumpa však nedokázaly mobilizovat velkou část voličů ANO, kteří hnutí ve sněmovních volbách podpořili.

"Neřekl bych, že hnutí ANO udělalo v kampani něco fatálně špatně, a proto nedokázalo přitáhnout k volebním urnám své voliče. Ti ne úplně dobře chápou význam voleb do Evropského parlamentu, nezajímají se o evropskou agendu. Je to pro ně prostě věc, která z jejich hlediska není tak důležitá. Velká část z nich je skutečně ochotná podpořit hnutí ANO pouze v takzvaných prvořadých volbách," domnívá se politolog Daniel Kunštát.

Babiš nekandidoval, voliči nepřišli

Politolog Ladislav Mrklas navíc připomíná, že svou roli může hrát pro voliče také fakt, že nekandidoval sám Andrej Babiš. Pro řadu voličů je totiž podle něj současný premiér ztělesněním celého hnutí ANO. "Tady nešlo o žádné potvrzení jeho pozice, nebo naopak jeho oslabení. Primární střet, který dneska na politické scéně existuje, se tady hodně rozmělnil," říká Mrklas.

Dalším faktorem, který hrál v evropských volbách proti ANO, je jeho podíl na vládě. Nejrůznější studie ze západních států ukazují, že vládní strany mají obecně v tomto typu voleb horší výsledky. Lidé spokojení s vedením země mají obvykle menší motivaci k nim přijít, zatímco nespokojení je často chápou jako způsob, jak vyjádřit svůj nesouhlas se stávajícím způsobem správy země.

Premiér Babiš na tiskové konferenci po zveřejnění výsledků v neděli označil zisk svého hnutí v evropských volbách za skvělý výsledek. Politolog Kunštát se však přes všechny zmíněné "překážky", které Babišovo hnutí mělo, s premiérovým hodnocením neztotožňuje. "Bezpochyby to nějaký signál je. Kdyby vládní koalice požívala na celonárodní úrovni velkou podporu, sice by byly výsledky trochu uhnuté, protože by volby přinutily přijít právě ty, kteří nesouhlasí s vládou, ale rozhodně by výsledky nevypadaly tak, jak vypadají," domnívá se.

Podle politologa Mrklase navíc může být onen signál i přes Babišova slova o úspěchu tak výrazný, že může ovlivnit premiérovo smýšlení. "Možná Andreje Babiše přejdou nějaké úvahy o tom, zdali nevyvolat předčasné volby. Ukázalo se totiž, že to nemusí úplně dobře dopadnout. Jestli o tom uvažoval, tak myslím, že nyní je velmi znejistěný," míní Mrklas.

Někteří čeští politici krátce po zveřejnění výsledků voleb do europarlamentu nešetřili tvrdými slovy. Podívejte se na jejich reakce. | Video: Jan Horák, Kateřina Frouzová, Radek Bartoníček, Radek Dragoun, ČTK, Blahoslav Baťa |  03:18

Vyšší volební účast ANO nepomohla

K lepšímu výsledku hnutí ANO nepomohla ani historicky nejvyšší volební účast v evropských volbách v Česku, a to téměř 29 procent. Média přitom před volbami na základě analýzy agentury Median uváděla, že čím více lidí k volebním urnám dorazí, tím lepšího výsledku Babišovo hnutí dosáhne. Zatímco při patnáctiprocentní účasti odhadovali sociologové zisk ANO na 21,7 procenta, při třicetiprocentní už na více než 25 procent. Realita však byla nakonec jiná.

"Volební účast táhla města a především Praha. Když by účast plošně rostla v celé České republice, tak by došlo k zvýhodnění hnutí ANO. Ale to, že rostoucí účast nebyla rovnoměrná, ale byla soustředěná ve velkých městech, tak to neutralizovalo účinek, který jsme předpovídali," vysvětluje nyní analytik Medianu Martin Kratochvíl.

Právě města a především Praha je něco, co se zdá, že hnutí ANO definitivně ztrácí. V těchto volbách v hlavním městě získalo pouze 13,35 procenta, zatímco ještě v roce 2014 zde v komunálních volbách triumfovalo. Odborníci si to vysvětlují především přeměnou hnutí. Zatímco v době kralování Praze se ANO tvářilo jako spíše středová strana, nyní cílí především na levicové voliče, kterých je v metropoli výrazně méně. 

Sebrali hnutí ANO hlasy trollové?

Jedním z překvapení voleb se stalo uskupení recesistů s názvem ANO, vytrollíme europarlament, které získalo přes 1,5 procenta hlasů. Babišovo hnutí se již před volbami obávalo, aby voliči oba subjekty nezaměnili. Odborníci se však neshodnou v tom, jestli skutečně mohli lidé nevědomě dát hlas recesistům místo vládního hnutí.

"Možné to je, část voličů je hodně nepozorná. Důležitým faktorem bylo, že ANO, vytrollíme europarlament byla šestá kandidátní listina. Když někdo málo pozorně listoval velkým balíkem hlasovacích lístků, tak mohl narazit na slovo ANO, vzít lístek, hlasovat a nedobrat se k lístku skutečného hnutí ANO 2011," upozorňuje Herzmann na to, že kandidátka recesistů byla kvůli losu v hromádce hlasovacích lístků na šestém místě, zatímco Babišovo hnutí bylo až třicáté. 

Svou domněnku navíc dokládá příkladem zvolení poslance Miloše Babiše v roce 2014, kterého voliči tehdy ze třináctého místa vykroužkovali a dostali do sněmovny. Herzmann má za to, že mu voliči dávali preferenční hlas jenom kvůli tomu, že si ho spletli s jeho jmenovcem Andrejem. 

Zatímco Herzmann se domnívá, že hnutí ANO mohlo kvůli recesistům přijít klidně až o jedno procento hlasů, politolog Kunštát si myslí, že mohlo jít jen o desítky či stovky hlasů. 

Voliči ČSSD mohou mít obavy, aby jejich hlas nepropadl

Naopak o úspěchu se nemluvilo v táboře ČSSD. Strana nepřekročila ani čtyřprocentní zisk a dalších pět let bude bez europoslance. Ani u sociálních demokratů to však nutně nemusí znamenat, že by podobně vyhořela i v poslaneckých volbách. Do velké míry u jejich voličů platí totéž jako u ANO. Příznivci této strany nepřikládají evropským volbám takovou důležitost a dá se očekávat, že velká část z nich zůstala doma.

"ČSSD má pochopitelně jako vládní strana problém s mobilizací voličů u voleb druhého řádu. Sociální demokraté navíc nikdy v žádných evropských volbách nijak zvlášť nezazářili. Ale nyní je to o to zásadnější, že se nedostali přes pět procent. A to je psychologicky velmi významný impulz. Potvrdilo se to, o čem se spekulovalo, že sociální demokraté opravdu v některých volbách nemusí mít ani pět procent," říká Mrklas.

Upozorňuje přitom na problém, který to straně může do budoucna způsobit. Mnoho voličů například u stran, které se pohybují na hranici pěti procent, upřednostní raději jejich konkurenta jen kvůli tomu, aby jejich hlas nepropadl. "Nehledě na to, že to může být impulz do členské základny. Jestli někdo uvažoval, že bude za ČSSD kandidovat, tak tento výsledek může být pro něj problém," dodává Mrklas.

autor: Radek Dragoun | 28. 5. 2019 5:30

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama