Praha - Jejím tématem je důchodová reforma. Právě přes ni vedla její cesta k Jiřímu Paroubkovi a sjednávání důchodového pojištění ji i živí.
Téměř třicetiletá Tereza Holišíková je novou tváří Národních socialistů - Levice 21. století.
"Můj hlavní cíl v politice je říkat pravdy nahlas a bojovat za důchodovou reformu. Co se bude dít za půl roku, uvidíme," líčila své plány na sobotním sjezdu strany krátce poté, co si ji Jiří Paroubek vybral do nejužšího týmu.
V rozhovoru s redaktorkou Aktuálně.cz přiznala, že penzijní reformou se zabývá i profesně - pracuje totiž ve společnosti HMI, která patří do skupiny německé pojišťovací skupiny Ergo, věnující se důchodovému pojištění.
Střet zájmů?
Podle lidí z oboru nemá tato pojišťovna v Česku zásadní vliv, nicméně upozorňují, že má k dispozici značný zahraniční kapitál. Sama Holišíková je podepsaná pod prezentacemi jednoho z jejích produktů, zaměřeného na rizikové profese, jako jsou záchranáři, hasiči nebo policisté. Spolupracuje přitom s jejich odbory.
Podle novopečené místopředsedkyně o střet zájmů nejde. "Díky tomu, co dělám, mám přehled o tom, co se kolem důchodové reformy odehrává a jak je to špatně," tvrdí s tím, že další výhoda je, že může porovnávat s praxí například v Německu.
Odmítá přitom, že by mohla být trojským koněm, přes kterého by její zaměstnavatel mohl v případě úspěchu ve volbách ovlivňovat podobu důchodové reformy.
"Chci dát šanci všem pojišťovnám, aby se o klienty mohly poprat, a ti pak měli co nejlepší podmínky. Nemíním upřednostňovat jednu," uvedla. Obavy prý nemá ani z toho, že by na ni její zaměstnavatel mohl tlačit. "Má pracovní smlouva je napsaná tak, že k tomu nedává šanci," zdůrazňuje.
Pražská linka do ČSSD
Nová tvář strany Jiřího Paroubka není úplným politickým nováčkem. Od roku 2000 byla členkou ČSSD v Praze 10. Podle pamětníků z pražské ČSSD se do stranického života příliš nezapojovala. Na rozdíl od svého otce Daniela Bernarda.
Ten působil jako tajemník okresní organizace na Praze 10, kterou ovládá Paroubkův dlouholetý pražský rival Petr Hulinský, a jednu z nejvlivnějších stranických buněk zastupoval i v širším vedení strany - tedy ústředním výkonném výboru.
Za sociální demokraty seděl v letech 2002 až 2006 na místní radnici, později se s nimi ale rozkmotřil a vzápětí vystřídal hned několik dalších polických stran.
Paroubkovi muži
Paroubkovi se podařil ještě jeden úlovek. Od soboty totiž může říkat, že sedí ve dvou krajských zastupitelstvech.
V Ústeckém kraji se může pochlubit hned třemi zastupiteli. Kromě rodinného přítele Petra Bendy se mu podařilo získat i někdejšího sociálního demokrata Aleše Kassala. Ten sice původně tvrdil, že ze sociální demokracie neodchází, nicméně v pátek zaslal krajskému vedení dopis na rozloučenou a nechal se zvolit do vedení Paroubkovy partaje.
Třetím "lvem" na ústeckém hejtmanství se stal Mirko Bernas, který uspěl v posledních krajských volbách pod hlavičkou Severočechů.cz.
Krátce poté ovšem vypověděl svým někdejším spojencům služby a pomohl vzniknout vládě ODS a ČSSD. Sám se následně stal krajským radním a z funkce byl sesazen až společně s Petrem Bendou.
Liberecká svatba s Paroubkem
Své akvizice má Paroubek i v sousedním Libereckém kraji. Místní sociální demokracii totiž opustil spolu se svými lidmi někdejší náměstek libereckého primátora Jiřího Kittnera Ivo Palouš, který nyní působí v libereckém hejtmanství jako zastupitel.
Socialisté s tichou podporou komunistů zde přitom mají jen těsnou většinu a v případě nepřítomnosti jen dvou lidí můžou jen stěží cokoli prohlasovat.
V liberecké ČSSD Palouš představoval křídlo, které se v roce 2006 dohodlo s místní ODS na velké koalici na magistrátu. Postupně ale ztratil vliv a stěží uhájil alespoň volitelné místo v kraji. V roce 2006 mu byl tehdejší šéf sociální demokracie dokonce na svatbě za svědka.
K Paroubkovi přešla i další postava místní politické scény - Petr Preisler, který opustil sociální demokracii na protest proti vyškrtnutí jeho spolupracovníka Michala Vereščáka z kandidátky do Poslanecké sněmovny.
Liberečtí socialisté tvrdili, že se obávali jeho vazeb na libereckou ODS, a označili jej za pravděpodobného přeběhlíka. Jejich oponenti hovořili o strachu, že by Vereščák mohl přeskočit do sněmovny díky preferenčním hlasům - spolu s Preislerem totiž vedl osobní kampaň.
