Praha - ODS mění svou strategii a důležité zákony chce dostat přes sněmovnu silou.
"Je to riskantní, protože vláda se na tom může rozpadnout. Jenže na druhé straně ODS nic nezbývá, pokud chce vůbec něco prosadit," komentuje rozhodnutí ředitel vzdělávací společnosti CEVRO Ladislav Mrklas.
K rozhodnutí donutila občanské demokraty ČSSD. "Sociální demokraté zahájili frontální útok na vládu a ODS. Chtějí totiž svou kampaň pro podzimní krajské volby založit na kritice vládních reforem. Vlastně už nemohou souhlasit s žádným reformním krokem, který vláda navrhne," vysvětluje politolog pražské filozofické fakulty Jan Bureš.
Ve stínu voleb
Vláda dosud posílala do sněmovny - s výjimkou reformního batohu - pouze zákony, u kterých předpokládala souhlas opozičních sociálních demokratů, pokud se s nimi přímo nedomluvila.
Zlom přinesla debata o penzijní reformě. Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas (ODS) začal opatrně, když založil politickou komisi, kde chtěl projednat první reformní krok.
Sociální demokraté sice nesouhlasili s odchodem do penze v 65 letech a povinnou dobou pojištění 35 let, koncem listopadu se však Nečasovi podařilo dojednat kompromis místopředsedou ČSSD Zdeňkem Škromachem.
Minulý týden však smetl dohodu výkonný výkon Škromachovy strany.
"Dali jednoznačně najevo, že se dohodnout nechtějí. Zvolili politiku absolutní destrukce," komentoval verdikt ČSSD zklamaný Nečas.
Koalice před rozhodnutím
Na úterní výkonné radě ODS proto ministr získal souhlas s plánem, že penzijní reformu prosadí bez ohledu na opozici.
Nečas a občanští demokraté teď potřebují získat podporu menších koaličních stran. "Nad dalším postupem v penzijní reformě se sejde koaliční devítka. Očekávám, že se tak stane začátkem ledna," vysvětlil Nečas další postup.
Menší koaliční strany tedy budou mít přes vánoce nad čím přemýšlet. Problémem není kompromisní penzijní reforma, ale otázka, jestli změny v tak zásadní oblasti sociálního státu prosazovat těsnou většinu.
Rozhodnutí ve věci penzijní reformy může být navíc úplnou změnou kursu a vláda může bez ČSSD prosazovat i další důležitou agendu.
Rozšíření bitevního pole
S jistotou se to ostrý konflikt očekávat při zdravotnické reformě, kde sociálnědemokratický stínový ministr David Rath pálí všechny mosty k dohodě.
"To je takové neuvěřitelné nebezpečí, že proti tomu kupónová privatizace byla krádeží několika rohlíků v samoobsluze," hodnotil v rozhovoru pro ČT sedm reformních zákonů, které ministr zdravotnictví Tomáš Julínek (ODS) poslal do vlády. Umožňují, aby do zdravotnického systému vstoupil soukromý kapitál.
Vedení ČSSD už také, byť zatím jen na neveřejném jednání, odmítlo plán ministra kultury Václava Jehličky (KDU-ČSL) na církevní restituce. Stát by měl podle něho vrátit katolickým řádům půdu za víc, než 50 miliard a zároveň 60 let splácet finanční náhradu překračující 250 miliard.
Tady dohodu znemožnil Jehličkův postup, který svůj návrh se sociálními demokraty vůbec nekonzultoval.
Konfliktů může být v příštím roce ještě celá řada, například očekávaná Nečasova novela zákoníku práce.
Kde se ještě dá jednat
"Roztržka nemusí nastat ve všech případech," míní politolog Bureš. Šanci mají změny, které by ČSSD stejně musela učinit po případném vítězství ve volbách.
To se týká především církevních restitucí. Svědčí o tom i odklad termínu, kdy chtějí sociální demokraté své rozhodnutí zveřejnit. Předseda Jiří Paroubek chce počkat až do poloviny ledna, mezitím s ním ještě mohou vládní politici jednat.
Na druhé straně ani Nečas úplně nezabouchl dveře k jednání o stejně nezbytné reformě penzí. "Hodláme se sociálními demokraty dál jednat, nehodláme na ně ale čekat," upřesnil svůj postoj.
Definitivní verze prvního kroku reformy dokonce vychází z listopadového kompromisu, se kterým za ČSSD souhlasil Škromach.
