Praha - V České republice se potichu chystá změna volebního systému: plány Karla Janečka, zakladatele protikorupčního fondu, na změnu voleb do sněmovny dostávají konkrétní podobu.
Podle návrhu, který jako první zveřejnil deník Insider, by se mělo jednat o většinový systém, ve kterém by voliči vybírali v každém volebním obvodu jen 2 poslance. Volební systém by byl jednokolový (na rozdíl od dvoukolového senátního).
Od toho si Karel Janeček slibuje systém, který vybere "co nejkvalitnější zastupitele z řad občanů", jak píše ve svém návrhu.
O "přímé volbě poslanců" poněkud překvapivě mluvil minulý týden i prezidentský kandidát ODS Přemysl Sobotka, aniž by ale dodal nějaké podrobnosti.
Tlak na Parlament
Naopak miliardář Karel Janeček o změně voleb mluví už delší dobu – a teď má i detaily. V tuto chvíli se snaží rozproudit diskusi: oslovil některé organizace jako českou pobočku Transparency International, Ekologický právní servis a další.
Zároveň se snaží prosazovat myšlenku většinového systému i lidé spojení s největší PR agenturou v zemi – AMI Communications. A – stejně jako Přemysl Sobotka – mluví marketingově o "přímé volbě poslanců".
Milan Hejl, jeden z partnerů firmy, ale popírá, že by se na propagaci myšlenky podílela přímo jeho agentura. "Agentura nemá s politikou nic společného. Opravdu ne agentura, to pravda není," nepopírá ale Hejl přímo svoji osobní účast.
"Chtěli bychom, aby změnu prosazovali lidé sami," řekl Aktuálně.cz k plánu Janečkův tajemník Tomáš Marada.
Zároveň ale tvrdí, že by nešlo o tlak třeba prostřednictvím pouličních demonstrací. Karel Janeček přitom dříve mluvil spíše o "tlaku ulice", "druhém listopadu", "naplnění Václaváku".
"Mysleli jsme třeba na pikniky, kde bychom přesvědčovali celé rodiny. A lidé by pak měli dávat Parlamentu najevo, že hodně lidí chce změnu. Pokud se nám podaří zapojit stovky tisíc lidí, měli by to pak brát poslanci v potaz," upřesňuje teď přesvědčovací plán Marada.
Politologové vesměs skeptičtí
"Návrh mění jen technická pravidla volby, ale to je velmi málo. Osobně vidím změnu jako velmi pomalou, je třeba spíše pracovat na zvýšení politické gramotnosti občanů," vidí návrh skepticky Pavel Šaradín z Univerzity Palackého v Olomouci.
"V tomto jednokolovém volebním systému může ke zvolení stačit velmi málo hlasů, pokud ostatní kandidáti dostanou kromě pozitivních i negativní hlasy," dodává další námitku Roman Chytílek z Masarykovy univerzity v Brně.
Právě "negativní hlasy" jsou Janečkovou novinkou: každý volič by mohl ve svém obvodu dát "kladný" hlas dvěma kandidátům a jeden "záporný" tomu, koho by považoval za "nejhoršího kandidáta". Kandidáti by tak dostávali jak plusové, tak minusové body, mandát by dostali 2 kandidáti s nejvyšším součtem.
Další změny à la Janeček
Pro volby do sněmovny by se použilo stávajících 81 volebních obvodů, které se používají pro volby do Senátu. Při sněmovních volbách by se ale v každém obvodu volili právě 2 poslanci. Novinkou by ale bylo, že volič by si mohl vybrat své favority napříč kandidátkami.
Oproti stávajícímu systému, kdy se voleb do sněmovny mohou účastnit jen kandidáti na stranických listinách, by také mohl v systému navrhovaném Janečkem kandidovat každý, kdo sebere v daném obvodu podpisy alespoň 5 procent registrovaných voličů – nebylo by tedy nutné být stranickým kandidátem.
Senátní obvody jsou konstruovány tak, že v každém z nich je zhruba 91 až 111 tisíc voličů. Kandidát by tak musel nasbírat 5 až 6 tisíc podpisů.
Další novinkou by byl i zákaz billboardů. "Požadujeme po dobu alespoň pěti let zákaz veškeré politické reklamy," uvádí Janečkův návrh.
Odvolávání poslanců?
Další změnou oproti stávajícímu systému by byla možnost poslance i odvolat v situaci, kdy "bude proti politikovi vedené trestní řízení a shromáždí se podpisy alespoň pěti procent voličů v daném volebním obvodu. Pak budou mít voliči možnost hlasovat pro odvolání" (odvolán by byl, kdyby pro hlasovala alespoň polovina registrovaných voličů).
"Návrh mění jen technická pravidla volby, ale to je velmi málo. Osobně vidím změnu jako velmi pomalou, je třeba spíše pracovat na zvýšení politické gramotnosti občanů, " vidí návrh celkově skepticky Pavel Šaradín.
O nutnosti změn by museli zastánci návrhu přesvědčit minimálně 120 poslanců a tři pětiny přítomných senátorů (při plné účasti tedy alespoň 49 členů horní parlamentní komory) – znamenalo by to totiž změnit ústavu.
Navíc na změně volebního zákona se musí obě komory shodnout, sněmovna v tomto případě nemůže přehlasovat Senát.
