Praha – Zkušený předseda komunistů Vojtěch Filip hraje po deseti letech o místo v čele strany. KSČM bude příští rok v květnu volit nového lídra a v partaji roste nespokojenost se současným vedením.
Někteří straníci vyčítají Filipovi kromě nepochopitelných tahů ve Sněmovně třeba i to, že se komunističtí lídři odtrhli od členské základny a voličů, nejsou dost radikální nebo že přenechávají tradiční levicová témata konkurenci.
I proto už se začala s předstihem objevovat jména možných Filipových nástupců. Nejčastěji se hovoří o politologovi Josefu Skálovi, předlistopadovém předsedovi Mezinárodního svazu studentstva, který je Filipovým letitým kritikem. Dalším v pořadí je ústecký hejtman Oldřich Bubeníček a třetím v řadě pak současný první místopředseda strany Petr Šimůnek.
Nemám čas. A já zas ambice...
Ani jeden z nich však nehodlá napřímo potvrdit, že by o post předsedy stál. Šimůnek řekl, že nemá nejvyšší ambice a rád by pokračoval v roli zástupce předsedy. Bubeníček pak tvrdí, že nehodlá vůbec kandidovat. Dokonce i přes to, že online deníku Aktuálně.cz přiznal, že neformální nabídku na kandidaturu obdržel zhruba z pěti krajů.
"Řekl jsem, že kandidovat na předsedu nebudu. Mimo hejtmana jsem i neuvolněný starosta Bíliny. Předseda by se měl věnovat své práci naplno, a já bych ten čas neměl," řekl Bubeníček.
Hlavním favoritem proti Filipovi by pak byl Josef Skála, kterého mnozí straníci vnímají jako zástupce ultrakonzervativního křídla a tradicionalistu. On sám se takovému označení směje, přiznává ale, že patří mezi odpůrce současného vedení. Přímou odpověď, zda hodlá usilovat o nejvyšší stranický post, v současnosti dát nechce.
"Pro mne to primárně není otázka o osobách a obsazení, ale o tom, zda strana, prezentující se jako radikální levice a jediná skutečná opozice, také opravdu razí tomu odpovídající politiku," řekl Skála.
Jako jeden z příkladů uvádí, jak lacino komunisté vyklidili prostor vládnímu hnutí ANO v tématu rozkrádání veřejných peněz. "To je přece téma radikální levice. U nás si ji ale levou zadní privatizoval a interpretuje po svém Andrej Babiš," dodal Skála. A připouští, že se ve straně čím dál víc diskutuje o možnosti radikálnější výměny vedení včetně předsedy.
Právník Vojtěch Filip, kterého si komunisté zvolili do čela na podzim 2005 po Miroslavu Grebeníčkovi, výtky svých kritiků odmítá.
"KSČM je demokratickou politickou stranou, ve které se vede o všech záležitostech věcná diskuse. Nic takového, na co se ptáte, však na jednáních stranických orgánů nebo poslaneckého klubu nebylo nastoleno," reagoval Filip.
Zdatný vyjednavač Filip
Přestože se na něj tlak ve straně stupňuje, nadcházející sjezd může stále ještě uhrát. Nejen díky schopnostem skvělého vyjednavače, ale také díky tomu, že oponenti prozatím nemají po ruce protikandidáta, který by kritické proudy ve straně spojil.
Filipova opozice je roztříštěná a špatně se jí hledá společná řeč. Kritika současného předsedy, ale i jeho místopředsedů, zaznívá jak od ultrakonzervativního křídla, tak od některých krajských reprezentací, které by rády udržely pozice na hejtmanstvích po krajských volbách.
Ty proběhnou příští rok na podzim po květnovém sjezdu, a případný extrém v čele partaje je proto nežádoucí. Zhoršoval by koaliční potenciál a po loňských komunálních volbách, kdy ANO bylo ochotno vstoupit do koalic s komunisty ve městech, se nyní očekává, že by nemuselo mít problém ani se spoluprací na hejtmanstvích.
Nespokojenci nyní s napětím očekávají, co udělají s "tichým hněvem" ve straně výroční schůze a okresní a krajské konference, které odstartují po letních prázdninách.
Že Filipova situace je vážná, dokreslují vzdory, které se na první pohled jeví jako drobnosti. V kontextu fungování komunistické strany, kde se vůle předsedy málokdy zpochybňuje, však značí jasné vychýlení.
To když například Filip chtěl, aby se sjezd konal v Liberci jako před třemi lety. Ústřední výbor strany ovšem vybral Prahu. V návrhu stranických dokumentů pro sjezd se pak hovoří jen o prvním místopředsedovi, místopředsedovi pro odborné zázemí a ideologii a místopředsedovi pro regionální a komunální politiku.
Zmizelo tak místo Filipovy spojenkyně, současné místopředsedkyně pro ekonomiku Miroslavy Vostré. O té Filip přitom původně uvažoval jako o své nástupkyni.
Důležitá role ve Sněmovně
Přestože komunisté už 25 let nebyli ve vládě, personální turbulence je u nich třeba pečlivě sledovat. Stále mají třetí nejpočetnější poslanecký klub, vládnou v Ústeckém kraji a spoluvládnou v dalších devíti hejtmanstvích.
Navíc i v opozici dokázali v porevoluční době sehrát ve Sněmovně zajímavé partie. Pomohli například Václavu Klausovi k druhému prezidentskému mandátu a po volebním patu v roce 2006 byli jednou ze stran, která jednala o podpoře menšinové vlády vedené ČSSD.
Anebo příklad z poslední doby: komunisté pomohli Sobotkově vládě při pokusu ODS, TOP 09 a hnutí Úsvit o její svržení. Poslanci za KSČM, byť o sobě tvrdí, že jsou nejsilnější opoziční strana, se při klíčovém hlasování zdrželi s odůvodněním, že jde o plácnutí do vody a že nechtějí, aby se k vládě dostala opět pravice.
Díky volební podpoře mají navíc stále i dost peněz. V roce 2004 podle své výroční zprávy obdrželi na svůj provoz 150,3 milionu korun, z toho 88,7 milionu byly dotace od státu.
