reklama
 
 

Politiky ČSSD a ANO nezajímá EU. Na výbor téměř nechodí

16. 7. 2015 16:00
Nová studie think tanku Evropské hodnoty naznačuje, že nezájem Unie o Česko může být odrazem českého nezájmu o Unii.

Praha - Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) si tento týden postěžoval, že země eurozóny se Česka vůbec nezeptaly, jestli je ochotné ručit za řecký dluh, a že s tím rovnou počítají. Jako by Česko a názory jeho politiků stály úplně stranou zájmu Evropské unie.

Nová studie think tanku Evropské hodnoty ovšem naznačuje možný důvod. Nezájem Unie o Česko může být odrazem českého nezájmu o Unii. Čeští politici se o problémy Evropy nijak aktivně nestarají a Evropa nám to vrací.

Jaký je to problém, ukazují události posledního roku. Kromě řecké krize se Česka bezprostředně týká i téma uprchlíků.

Absence na 40 procentech jednání

Think tank prověřil docházku poslanců na evropský výbor a expertní zázemí stran. Ani jeden z výsledků není povzbudivý.

"Od kritiků evropské integrace často slýcháme, že náš vliv na rozhodování v EU je velmi malý. Jak ale chceme mít výraznější vliv, pokud po většinu našeho členství v Unii chyběli poslanci nejsilnějších stran na čtyřiceti procentech jednání výboru?" ptá se hlavní analytik Evropských hodnot Jan Kovář.

Účast na jednáních sněmovního výboru je důležitá ze dvou důvodů. Právě tady se s členy vlády projednávají pozice, které bude Česká republika na unijních setkáních prezentovat, řeší se tu také směrnice schvalované Evropským parlamentem, přičemž odhady ukazují, že zhruba třetina české legislativy je víceméně překlopením unijního nařízení.

Druhým důvodem je, že od zájmu politiků o účast ve výboru se odvíjí zájem o celou unijní problematiku. Studie Evropských hodnot sleduje období od roku 2006 do konce roku 2014.

Pět návštěv výboru

Nejsmutnějším příkladem je v tomto ohledu bývalý poslanec za ODS Pavel Suchánek. Po volbách v roce 2006 byl členem výboru skoro celé období, ale na jednání přišel pětkrát.

Po dalších volbách se do výboru znovu vrátil. A nepřišel ani jednou, tentokrát ale už své angažmá po pár měsících ukončil. "Měl jsem to jako druhý výbor, můj hlavní byl rozpočtový," hájí se.

Na otázku, jestli byl dobrý nápad sedět ve dvou výborech, když na jeden pak nemá čas, dodává: "Není to dobrý nápad, ale rozhodnutí poslaneckého klubu bylo, že je potřeba pokrýt všechny výbory a každý budeme ve dvou. Tak se to vždycky dělalo."

Souběh funkcí se podepsal i na druhém nejslabším účastníkovi, kterým byl jihočeský hejtman Jiří Zimola – za něj to vyřešilo nařízení ČSSD, že si členové musejí vybrat, jestli chtějí dělat šéfy krajů, nebo poslance.

Paradoxně nejvyšší docházku vykazují komunisté, kteří jsou mezi českými parlamentními stranami nejzarytějšími odpůrci Evropské unie a navrhují vystoupení z tohoto svazku. Jsou také personálně nejstabilnější.

Za celou sledovanou dobu nezměnili osoby, které na evropskou problematiku do výboru nasazují – jsou jimi Josef Šenfeld a Soňa Marková. Ostatní strany, zvláště pak ČSSD a ODS, ale vykazují podprůměrnou účast.

Neviditelné otázky Unie

Opomíjení unijních otázek se nejviditelněji ukazuje v době voleb do Evropského parlamentu, kdy Češi k urnám téměř nechodí. Straníci nemají voličům co vyčítat, protože mnohdy v kampani vůbec neprodávají věci, které by se Unie týkaly.

Naposledy například lídr kandidátky ČSSD Jan Keller vyhrožoval, že dohoda Evropy s USA o volném obchodu přinese konec českým farmářským trhům, aniž by cokoli takového bylo předmětem dojednávané smlouvy.

ODS se zase zaštiťovala tím, že zastaví zavedení eura. O tom ale Evropský parlament, Rada ani Komise nerozhodují, to je věc čistě domácích vlád členských států.

"Strany se tu nezabývají unijní problematikou pravidelně a nemají dost silné expertní zázemí, což jsou zcela určitě příčiny malého povědomí české společnosti o EU a její agendě,“ dodává analytik Kovář.

Se Sobotkou se situace zlepšila

S nástupem poslanců a Sobotkovy vlády po posledních sněmovních volbách se situace o něco zlepšila. Je to i tím, že dvě vládní strany si vzaly zahraniční politiku za vlastní a zařadily ji na svůj běžný repertoár, obě ovšem až poté, co vypukly akutní krize kolem Ukrajiny, Řecka a migrace.

Lidovec Ondřej Benešík, který je předsedou evropského výboru ve Sněmovně, má dokonce stoprocentní docházku na jednání, což mohou za celé sledované období říci jen tři jeho kolegové.

Do zahraniční politiky se výrazněji pustilo také hnutí ANO, i když z počátku ani nemělo na tato témata rozpracovaný program. Když Evropské hodnoty prozkoumaly expertní zázemí stran a vnitřní komunikaci o evropské agendě, vyšlo ANO společně s KDU-ČSL a TOP 09 jako nejpřipravenější a nejakčnější – nejsilnější vládní strana ČSSD stojí na opačné straně.

Dotazníku se vůbec nenamáhala zúčastnit a docházku na evropský výbor mají její lidé nejnižší.

Akční Telička natáčí videoblogy

Akčnost ANO se projevuje i přímo v Bruselu, v Evropském parlamentu. Zástupce hnutí Pavel Telička natáčí videoblogy, které věší na YouTube, a pravidelně informuje o tom, co bude Brusel projednávat, co to znamená pro Česko a jak jednání dopadla.

Oproti ostatním stranám je to inovátorský postup, kolegové napříč ideovými směry se drží zavedeného zveřejňování tiskových zpráv na svém webu.

"Mohu tak oslovit i ty, kteří běžně nenavštěvují mé webové stránky a nesledují tradiční média. Na základě videoblogů často dostávám písemné podněty od občanů, na které už reaguji písemně. Nepopírám, že si tím i trochu zjednodušuji práci, psaní je i tak dost,“ říká Telička.

autor: Kateřina Surmanová | 16. 7. 2015 16:00

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama