Praha - Prezident Václav Klaus vetoval zavedení trestní odpovědnosti firem. Zákon přitom hladce prošel sněmovnou i Senátem, podpořila jej totiž také část opozice. Po schválení volala Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) i Evropská unie.

Podle navrhovaného zákona měly mít soudy možnost za trestné činy stíhat nejen management, ale celou firmu.

Za daňové podvody, poškození životního prostředí či praní špinavých peněz by hrozily pokuty, odebrání majetku, zákaz činnosti a v krajním případě by soud mohl firmu i zrušit.

Klaus ale tvrdí, že jde jen o alibismus, kdy se popírá vazba mezi pachatelem a trestem.

"Zákon je spíše příkladem alibismu než důsledné snahy potrestat viníky trestných činů. Protože stát nebývá schopen odhalit konkrétní iniciátory a pachatele trestných činů konaných prostřednictvím činnosti právnických osob, hodlá trestat tyto právnické osoby jako takové. Trestné činnosti se však může dopustit pouze konkrétní člověk, nikoli instituce," uvedl prezident.

"Jsem přesvědčen, že proti alibismu v podobě nehledání konkrétního viníka má stát bojovat a ne mu dávat průchod. Zákon, který mi byl předložen k podpisu, tento nezodpovědný přístup posiluje," dodal.

Celé stanovisko Václava Klause si můžete přečíst ZDE.

Vláda tuto revoluční změnu trestního práva, která má přispět k boji proti organizovanému zločinu a korupci, zdůvodnila českými závazky vůči EU nebo Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

Zastánci zákona poukazují mimo jiné na výhodnost úpravy zejména v ochraně životního prostředí a u hospodářské kriminality, kde může hrozit, že za určité delikty není postižen nikdo.

Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil v reakci uvedl, že postoj prezidenta respektuje. "Pokud ale chce Česká republika dodržovat mezinárodní závazky, musí tedy úpravu trestní odpovědnosti právnických osob přijmout," upozornil ministr.

Kritici zavedení trestní odpovědnosti právnických osob se naopak obávají možné kriminalizace podnikání a zneužití při konkurenčním boji.