Praha - Radost v Hradci Králové, Ostravě a Zlíně, smutek v Karlových Varech, Teplicích, Mostě, Přerově. Tak by se dala shrnout superstrategie ministra dopravy Víta Bárty (VV) na stavbu nových dálnic do roku 2025.
Hodně silnic bude postaveno ve východních Čechách a na severovýchodní Moravě, na připojení k dálniční síti a na obchvaty si déle počkají zvláště města v severozápadních Čechách.
Jak utratit 180 miliard
Ministr zveřejnil svůj první návrh dopravních staveb pro rok 2011-2025. Ukazuje, že ani nový ministr nemůže překonat stín svých předchůdců Aleše Řebíčka a Gustáva Slamečky. Stavby s podepsanými smlouvami dokončit musí, i když o jejich smyslu panují mezi experty vážné pochybnosti.
Zároveň do plánu zařadil desítky nových staveb v ceně 180 miliard korun. Některé se mají začít v současném volebním období, ale všechny nejpozději do roku 2021. Jde o důležité silnice, které předchozí ministři přehlíželi, především východní část pražského okruhu, obchvaty Frýdku-Místku a Třince.
Zároveň Bárta doporučuje některé sporné projekty, například další části rychlostních silnic R4, R6, R11 a také R52 mezi Pohořelicemi, Mikulovem a státní hranicí, o jejímž smyslu pochyboval dokonce Nejvyšší kontrolní úřad.
Ještě si půjčit
Bártova strategie přináší dvě novinky. Za prvé slíbil, že zahájí silniční projekty PPP financované soukromým sektorem. Rozšíření dálnice D1 na tři pruhy, severozápadní a východní část pražského okruhu, silnici R35 z Hradce Králové do Mohelnice a za dálnici D3 z Veselí nad Lužnicí do Českých Budějovice přijde stát včetně úroků na 450 miliard, které bude splácet do roku 2054.
Ministr uvádí vážný důvod, proč stavět na dluh. Na silnice, bez kterých se tuzemská dopravní síť neobejde, nejde jinak sehnat peníze.
Možná nejsou potřeba
Ministr slibuje, že plán dopravních staveb není definitivní. „Uvedené seznamy dopravních staveb nejsou konečné a může docházet k jejich změnám. Priority především budou zhodnoceny v rámci multikriteriální analýzy," upozorňuje ministerský materiál.
Tzv. multikriteriální analýza hodnotí dopravní a ekonomický přínos dopravních staveb včetně jejich vlivu na životní prostředí. V západoevropských zemích je nezbytných předpokladem každého plánování.
V Česku se dopravní plánování o takové analýzy dosud neopírá. Přesto Bárta nemusí čekat, až mu analýzu napíšou jeho experti.
Dokonce na stránkách ministerstva dopravy je k dispozici multikriteriální analýza, kterou před rokem sepsali pražští a bruselští experti jako podklad pro hodnocení evropských dopravních investic v Česku.
Co tomu říká SeStra
Právě z této analýzy známé pod zkratkou SeStra vyplývá, že ministerstvo dopravy může ušetřit tím, že některé zbytečné projekty odsune do nedohledné budoucnosti.
Nemusí například trvat na propojení dálniční sítě s Rakouskem silnicí R52 ani s Polskem po trase R11. Na škále od nuly do dvou set možných bodů získaly pouze 106, resp. 81 bodů.
Namísto nich může Bárta stavět silnice, které jsou důležité a na které zapomněl spolu s Řebíčkem. Patří mezi ně třeba silnice R48 z Hranic na Moravě do Nového Jičína, silnice R43 z Brna na sever do Moravské Třebové, anebo dokončení D1 v úseku Hulín-Přerov-Lipník nad Bečvou.
První z jmenovaných silnic má hodnocení 169 a patří jí mezi nepostavenými silnicemi čtvrté místo. Zbylé dvě mají přes 130 bodů a patří do první dvacítky nejvíc očekávaných dopravních staveb.
