Nový volební zákon, který v dubnu odsouhlasily obě komory parlamentu, měl mimo jiné za úkol přesněji zohlednit poměry hlasů pro strany v jednotlivých krajích. Nahradil tak systém přijatý v době opoziční smlouvy, který podle odborníků znevýhodňoval malé strany a naopak pomáhal těm velkým.
"Nyní se ovšem ukázalo, že kdyby i letos v Česku platil starý volební zákon, byl by přepočet na mandáty po letošních sněmovních volbách poměrnější," myslí si politolog Jakub Charvát z ústecké Univerzity Jana Evangelisty Purkyně. Rozdělení mandátů by tak lépe kopírovalo volební zisk jednotlivých stran.
To potvrzuje také právník Marek Antoš. Skutečnost, že to tak dopadlo, ovšem považuje spíše za nahodilost, kterou způsobil výrazně odlišný výsledek voleb oproti roku 2017, kdy se ve sněmovně ocitly hned tři strany, které jen těsně přesáhly pětiprocentní hranici. "Letos tam nejsou žádné strany, které jen těsně přesáhly pět procent. Kdyby tam byly, tak vůči nim by systém byl férovější než ten předchozí," říká.
Za starého zákona by ANO nemělo nejsilnější klub
Starý volební systém by například napravil pravděpodobně největší úkaz nepoměrnosti nového přepočtu. Tedy to, že nejsilnější klub bude mít v nové sněmovně hnutí ANO, ačkoli ve volbách skončilo těsně druhé za koalicí Spolu. Ta bude mít 71 poslanců, na ANO vyšlo 72 křesel.
"Výsledek by zůstal víceméně podobný, zásadní rozdíl bychom ale měli v tom, že by byl jiný nejsilnější klub. Při starém systému by ANO skončilo druhé, mělo by 70 mandátů, koalice Spolu 71," vypočítává Charvát. Koalice Pirátů a starostů by podle propočtů Marka Antoše měla místo 37 mandátů 38, jedno křeslo navíc by získala také SPD, která bude mít v nové sněmovně 20 zástupců.
Jediná strana, která na novém volebním systému vydělala, je tedy ANO, které díky němu získalo o dva mandáty více. Právě premiér Andrej Babiš přitom zrušení původního zákona Ústavním soudem komentoval jako "další způsob, jak odstranit Babiše z politiky".
Fun fact: rozdělení mandátů podle nového volebního systému je méně poměrné, než jak by vypadalo podle původního systému, který Ústavní soud zrušil jako příliš nepoměrný.
— Marek Antoš (@mantos) October 10, 2021
(Důvodem je použití Imperialiho kvóty v prvním skrutiniu, jak ukazuje srovnání Hareovou kvótou.) pic.twitter.com/Zpcoz6IOTo
Podle Charváta získalo hnutí ANO největší poslanecký klub díky tomu, že se mu podařilo vyhrát v nejmenších krajích. "Zejména v menších krajích dochází ke zvýhodnění nejsilnějších stran. Z hlediska přepočtu jsou tam nadreprezentované, dostávají víc, než by odpovídalo," vysvětluje Charvát.
Každý z krajů má na základě počtu obyvatel určený jiný počet křesel, který v něm strany mohou získat. Nejméně mandátů mají Karlovarský a Liberecký kraj, a to pět, respektive osm křesel. Právě v těchto krajích hnutí ANO slavilo vítězství.
Hnutí ANO také pomohla nerovnost rozdělování v dalších krajích, kde propadlo nejvíce hlasů. Ačkoli tedy hnutí Andreje Babiše v Ústeckém kraji získalo 35 a půl procenta, nakonec mu systém udělil polovinu mandátů rozdělovaných v tomto kraji.
Opačná situace nastala v krajích s velkým počtem mandátů. V Praze získala koalice Spolu přes čtyřicet procent, nakonec ovšem dostane jen 11 mandátů z 23 možných, tedy necelých 48 procent. "Toto v celostátní úrovni udělalo to, že ANO má více křesel než koalice Spolu, byť získalo o 35 tisíc hlasů méně," vysvětluje Charvát.
Volební zákon by Ústavní soud opět zrušil, domnívá se politolog
Při výpočtech přerozdělení mandátů v krajích dochází k tomu, že se stranám nerozdají všechna křesla. Tuto nerovnost mělo podle politologů napravit takzvané druhé skrutinium. Pokud na stranu například v kraji, kde se rozdává jen pět poslanců, nevyjde žádné křeslo, přesunou se nevyužité hlasy sem a podle nich se určí zbylé mandáty.
Podle zákona, jak jej schválila sněmovna, se letos ovšem v druhém skrutiniu uděloval pouze jeden mandát. Ten získala koalice Spolu, ztrátu křesel na hnutí ANO už ale druhé skrutinium nedorovnalo. "Potenciál narovnání byl nulový," říká Charvát.
S touto nerovností ovšem podle Antoše sněmovna při schvalování zákona počítala. "Prosadil to poslanec Marek Benda z ODS. Většina si nepřála čistě poměrný systém. Rozhodli se otestovat, co ještě projde," míní Antoš.
Podle Charváta by tak v případě, že by volební zákon skupina zákonodárců opět napadla pro jeho neférovost, rozhodl soud stejně jako minule a zákon by zrušil. "Jsem přesvědčen, že pokud by zákon někdo napadl, tak by Ústavní soud musel říct i v logice předchozího nálezu, že tento volební systém není poměrný, že se opět odchyluje a že tam jsou stejné i další problémy," říká.
