Analýza: Spolu se ukázalo jako hlavní vyzyvatel Babiše, proto sebralo voliče Pirátům

Jan Horák Jan Horák
10. 10. 2021 6:00
Volby do Poslanecké sněmovny překreslily politickou mapu Česka. Hnutí ANO Andreje Babiše těsně prohrálo, vítězství naopak pro mnohé překvapivě brala koalice Spolu. Společně s koalicí Pirátů a STAN získaly v dolní komoře parlamentu většinu. Sami Piráti však za úspěch demokratických stran zaplatili krvavou daň. Tradiční levice zmizela ze sněmovny úplně. Aktuálně.cz přináší analýzu výsledků voleb.
Česká republika má šanci na vznik vlády bez hnutí ANO, bez Andreje Babiše.
Česká republika má šanci na vznik vlády bez hnutí ANO, bez Andreje Babiše. | Foto: Lukáš Bíba

Letošní volby do Poslanecké sněmovny provázela nejvyšší účast od roku 1998, k urnám dorazilo 65 procent voličů. Právě jejich nasazení s největší pravděpodobností přihrálo výhru koalici Spolu složené z ODS, TOP 09 a KDU-ČSL. Triumvirátu se povedla sázka na to, že hlasování je možností, jak odstavit Andreje Babiše od moci.

„Je to pravděpodobná varianta. Pokud tomu tak je, znamenalo to větší mobilizaci ve městech hlavně střední, mladší a nejmladší voličské skupiny,“ soudí sociolog Jan Herzmann. Obdobně uvažuje i analytik Pavel Ranocha z výzkumné agentury Kantar. „Koalici Spolu se podařilo motivovat docela významnou část lidí, kteří by se k tomu za normálních okolností neodhodlali, aby přišla k volbám,“ řekl.

O pozici hlavního vyzyvatele Babišova hnutí přitom usilovala také koalice Pirátů a starostů. Spojení těchto dvou subjektů však ve finále kampaně přišlo o mnohem výraznější úspěch kvůli tomu, že z průzkumů coby pravděpodobnější přemožitel Babiše vzešli právě ODS, TOP 09 a KDU-ČSL. Mnozí odpůrci stávajícího premiéra tak na poslední chvíli vsadili na tuto kartu.

Fiala se jevil přijatelnější premiér než Bartoš

„Fungovalo to jako poutač. Chceme porazit Andreje Babiše, proto budeme volit Spolu, protože to dávalo větší smysl než volit Piráty,“ míní politolog Lubomír Kopeček. Sociolog Herzmann upozorňuje, že ústup Pirátů a STAN z voličské přízně bylo možné pozorovat už déle. Když z jeho vlastního šetření v pondělí vyplynul zisk této koalice jen 16 procent, nebyl překvapený. Nepřekvapil ho ani konečný výsledek.

„Koalice Pirátů a STAN začala oslabovat už v červnu. K tomu se přidal druhý faktor. Lidé rozhodovali také o tom, koho chtějí za premiéra. A pan Fiala se jevil typově jako přijatelnější, protože je starší a důstojnější než Ivan Bartoš, který vypadá neortodoxně, což mohlo vlažné příznivce Pirátů a STAN odradit,“ soudí Herzmann. Podle něj navíc Piráti, kteří nakonec získali jen čtyři křesla, doplatili na kroužkování, kdy voliči koalice výrazně podpořili starosty.

Ačkoliv hnutí ANO přišlo ve srovnání s volbami 2017 o dva procentní body podpory, co do absolutního počtu voličů zůstalo téměř na svém. Ztratilo jen 40 tisíc voličů. Podle politologa Kopečka mohli váhající sympatizanti hnutí cuknout ze dvou důvodů. Prvním je inflace, kterou se koalici Spolu povedlo spojit právě s Babišem. Druhým je podezřelá Babišova transakce přes daňové ráje popsaná v kauze Pandora Papers.

„Po tom, co se tu dělo na jaře, po propadu ANO v preferencích, je to vlastně velmi solidní výsledek,“ nabízí však druhý pohled analytik Ranocha. Nicméně porážku Babiše podle něj rámuje to, že obě koalice budou mít v Poslanecké sněmovně většinu. „ANO je typické tím, že má velkou část jádrových voličů, ale na straně druhé je pro něj velmi problematické získávat další, protože antipatie vůči ANO z druhého tábora jsou extrémní,“ podotýká.

Debakl levice byl otázkou času

Letošní volby znamenají odchod ze sněmovny pro dvě tradiční levicové strany - ČSSD a KSČM. Obě podle expertů zaplatily především za svou vládní podporu Babišovi. Analytici však mluví i o dalších motivech jejich porážky. Podle Kopečka se v těchto volbách završily dlouhodobé vnitřní problémy sociálních demokratů. Letos je symbolizoval spor mezi dvěma křídly partaje - předsedy Jana Hamáčka a exministra zahraničí Tomáše Petříčka.

Sociolog Herzmann dále upozorňuje na nejednotný hlas ČSSD v kampani. Část předvolební agendy vedle předsedy Hamáčka převzala ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová, což mohlo být pro příznivce ČSSD nesrozumitelné. „Zvlášť voliči, kteří jsou připraveni volit sociální demokracii nebo obecně levici, chtějí zcela jednoznačná sdělení a jednoho jednoznačného lídra,“ míní.

Předseda ČSSD Jan Hamáček po volebním debaklu strany rezignoval.
Předseda ČSSD Jan Hamáček po volebním debaklu strany rezignoval. | Foto: Honza Mudra

U komunistů se projevil čas. Vzhledem k vysokému věku skalních voličů KSČM jich z přirozených důvodů ubývá a noví nepřichází. Strana selhala v tom, aby dokázala oslovit voliče nové. Podle politologa Kopečka se na tom jednak podepsala mdlá rutinní kampaň bez nové náplně. Za druhé komunisté ztroskotali na dlouhodobém vedení Vojtěcha Filipa. Stranu řídil posledních 15 let.

„Vojtěch Filip je spojený s tolika volebními porážkami na všech možných úrovních včetně voleb v roce 2017, navíc když člověk, který vede stranu do voleb, ohlásí, že po nich chce jako předseda skončit, tak méně atraktivní personální nabídku už udělat nemůže. Navíc působí jako reprezentant úplně jiné strany, mám na mysli auto, ve kterém se vozí (luxusní BMW, pozn. red.), to na běžné voliče KSČM nemůže působit dobře,“ říká Kopeček.

"ODS by s ANO spáchalo sebevraždu"

Výraznou kampaň mělo naopak hnutí SPD Tomia Okamury. Ať to bylo jeho suverénní vystupování v předvolebních debatách nebo takzvané jarmarky, kde se prodávaly potraviny za často nereálné ceny. SPD přitom ani nezopakovala výsledek z minulých voleb, kdy získala více než 10 procent hlasů. Letos posbírala jen něco přes 9 procent hlasů. Na absolutní přepočet však přišla jen o pár tisíc voličů.

„SPD doplatila na to, že se objevilo několik menších subjektů podobného ražení. Za jiné konstelace by SPD dosáhla na lepší výsledek než v minulých volbách,“ poukazuje analytik Ranocha na vznik Volného bloku, Přísahy a spojení Trikolory, Svobodných a Soukromníků. „SPD by jinak zcela jistě získala hlasy Volného bloku,“ připomíná Herzmann, že blok vznikl z bývalých členů SPD. Získal 1,3 procenta hlasů.

Česko je nyní v situaci, kdy po osmi letech může vzniknout vláda bez hnutí ANO Andreje Babiše. Obě koalice Spolu a Pirátů se STAN čítají v nové Poslanecké sněmovně pohodlnou většinu 108 hlasů. Pro Babiše je ale z několika důvodů životně důležité, aby zůstal premiérem a v čele exekutivy stál další čtyři roky. Podle politologa Kopečka bude jeho hlavní snahou rozbít koalici Spolu a odloudit ODS, s níž by ANO mělo většinu.

„Kdyby to ale ODS udělala, spáchala by politickou sebevraždu. Netvrdím, že vláda vytvořená ze dvou volebních koalic Spolu a Piráti a STAN vznikne snadno a bude fungovat bez problémů. Víme všichni, že to tak nebude. Ale udělat takový krok, domluvit se s ANO, s vědomím všech prohlášení Petra Fialy, si nedovedu představit. Stávající vedení ODS do koalice Spolu nainvestovalo obrovský politický kapitál,“ uzavírá Kopeček.

Jiná varianta, než vláda s Piráty a Starosty není, doufám, že si to prezident uvědomuje, říká předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. | Video: Michael Rozsypal
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 21 minutami

Do ulic vyrazily desetitisíce Maďarů u přiležitosti výročí protisovětského povstání

Do budapešťských ulic v sobotu při příležitosti 65. výročí protisovětského povstání vyrazily desetitisíce Maďarů. Demonstrace na dnešek svolali jak stoupenci premiéra Viktora Orbána, tak jeho odpůrci. Maďarsko příští rok čekají parlamentní volby, ve kterých bude Orbán poprvé od nástupu k moci v roce 2010 čelit jednotné frontě opozičních stran, napsala agentura Reuters.

Organizátoři provládní demonstrace uvedli, že chtějí opozici i Bruselu ukázat svou jednotu. "Je nemožné, že opět čelíme útokům ze strany Západu, který neustále kritizuje Viktora Orbána," uvedla podle Reuters jedna z účastnic demonstrace. "Volby příští rok budou o tom, zda Maďarsko zůstane suverénní zemí, nebo se rozplyne v muslimském moři," dodala.

Opozice povzbuzená dobrým výsledkem v místních volbách v roce 2019 a také příznivými průzkumy se rozhodla utvořit společnou koalici, i když v ní jsou ideologicky velmi nesourodé strany od zelených, socialistů a liberálů až po pravicový Jobbik. V čele koalice stojí Péter Márki-Zay, který by měl na dnešní demonstraci odpůrců vlády poprvé vystoupit jako oficiální kandidát na premiéra, píše Reuters.

Zdroj: ČTK
před 24 minutami

Turecký prezident Erdogan chce kvůli výzvě k propuštění filantropa vyhostit deset velvyslanců

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v sobotu řekl, že velvyslanci deseti zemí, které vyzvaly k propuštění vězněného filantropa Osmana Kavaly, budou prohlášeni za nežádoucí osoby. Jde mimo jiné o velvyslance USA, Francie a Německa. Kavala je obviněn z financování protivládních protestů z roku 2013 a podílu na pokusu o převrat v roce 2016. Filantrop všechna obvinění odmítá. "Nařídil jsem našemu ministrovi zahraničí, aby co nejrychleji vyřídil prohlášení těchto deseti velvyslanců za nežádoucí osoby," řekla hlava státu při cestě do středního Turecka.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Začal soud v kauze italského exministra Salviniho. Je obžalován kvůli blokování vylodění zachráněných migrantů

U soudu v Palermu v sobotu začal proces s bývalým italským ministrem vnitra Matteem Salvinim, který je obžalován z únosu v souvislosti s blokováním vylodění migrantů zachráněných ve Středozemním moři. V srpnu 2019 krátce před svým odchodem z vlády Salvini nepovolil okamžité vylodění 147 běženců, kteří byli na palubě lodě nevládní organizace Open Arms. Za "nelegální zadržování osob" mu hrozí až 15 let vězení.

Proces se de facto rozběhl už 15. září, okamžitě byl ale odročen na dnešní termín. Jednání, které začalo v 11:00, se týkalo procedurálních záležitostí, jako jsou žádosti o zařazení nových materiálů do soudního spisu a navrhovaného seznamu svědků.

Zdroj: ČTK
Další zprávy