Informace vyplívají z průzkumu vzdělávacího programu Jeden svět na školách společnosti Člověk v tísni. Průzkum udělala v září a říjnu agentura Focus. Zúčastnilo se ho 1200 studentů z 58 středních škol v Česku. Od roku 2009 se podobný průzkum konal popáté.
Zjišťování ukázalo, že 61 procent středoškoláků považuje za největší problém Česka politickou reprezentaci. Mezi gymnazisty z rodin s nejvyšší životní úrovní se takto vyjádřilo až 71 procent. Epidemii nemoci covid-19 označilo za problém 41 procent, tedy druhý největší podíl studentů.
Na třetím místě se umístil rasismus, který vnímá jako problematický 28 procent žáků. Na celosvětové úrovni ho má za problém 37 procent studentů. V roce 2017 to bylo 20 procent českých středoškoláků. Omezování občanských práv a svobod kvůli covidu-19 v Česku se umístilo v žebříčku až dál, zmínilo ho 24 procent dotázaných.
Popularita vládního hnutí ANO u studentů proti době před čtyřmi roky poklesla z téměř čtvrtiny na osm procent hlasů. Naopak Piráti výrazně posílili svou první pozici, když ji téměř zdvojnásobili na 30 procent hlasů. Ze sedmi procent na 24 procent mezi studenty posílily také preference TOP 09 a z pěti procent na 13 procent ODS. Hnutí STAN by chtělo volit sedm procent středoškoláků. Z 11 procent na dvě procenta se u nich propadlo hnutí SPD.
Polovina studentů hledí do budoucna s obavami
Průzkum zároveň ukázal na veliké rozdíly mezi některými sociodemografickými skupinami mladých lidí. Účast ve volbách deklarovalo s jistotou 70 procent gymnazistů, velký zájem o ně mají také studenti z bohatších rodin a z větších měst. Naopak studentů učilišť chce jít určitě k volbám 37 procent a středoškoláků z chudších rodin 34 procent.
Zhruba polovina studentů (52 procent) hleděla do budoucna s obavami. Členství v EU kladně hodnotilo 74 procent studentů a podobný podíl se domnívá, že život v socialistickém Československu byl horší než teď. Na 55 procent přibylo těch, kteří celosvětově vnímají hrozbu klimatické změny. Zhruba 46 procent vyjádřilo strach z válek a konfliktů a 39 procent z covidu.
Informační význam sociálních sítí posílil od průzkumu před čtyřmi roky o 12 procent. Polovina studentů deklarovala, že pro ně představují nejčastější zdroj aktuálních společenských a politických témat. Pro 81 procent studentů jde o jeden z hlavních zdrojů. Naopak role školní výuky i tradičních médií, jako je tisk a rozhlas, výrazně poklesla. Školu zahrnulo mezi své hlavní informační zdroje 14 procent středoškoláků a za svůj nejčastěji využívaný zdroj ji označilo jedno procento.
