Policie podezřelé zadržela ve středu. Kvůli případu zasahovala po celém Česku. Zadržení čeští občané podle kriminalistů jezdili bojovat na Ukrajinu na straně proruských separatistů nebo takové cesty chystali či organizovali. Podle zjištění Aktuálně.cz a Respektu je mezi zadrženými předseda paramilitárního spolku Českoslovenští vojáci v záloze za mír Ivan Kratochvíl.
Za teroristický útok hrozí v případě odsouzení až patnáctileté vězení, v přísnější sazbě i dvacetiletý trest. Podle mluvčího centrály Jaroslava Ibeheje je zatím předčasné se vyjadřovat k tomu, zda bude státní zástupce navrhovat poslat obviněné do vazby. Pořád probíhají úkony trestního řízení, sdělil.
Policie zjistila, že jeden z členů paramilitárního spolku v minulosti odjel na Donbas, kde se údajně zapojil do bojů na straně separatistů. Po návratu spolek začal shánět peníze, aby do válčící zóny mohli vycestovat další zájemci. Policisté údajně zasahovali na sídlišti ve Slaném v domě, kde bydlí šéf spolku Kratochvíl.
Martin Bílý z Vrchního státního zastupitelství v Praze v tiskové zprávě doplnil, že v případě odsouzení hrozí za trestný čin teroristického útoku obviněným až 20 let vězení, u trestného činu financování terorismu až 12 let vězení a v případě podpory a propagace terorismu může soud uložit maximálně patnáctileté vězení.
České soudy v minulosti řešily několik případů spojených s boji na Ukrajině. Český trestní zákoník definuje teroristický útok jako čin spáchaný proti České republice nebo mezinárodní organizaci, zároveň ale uvádí, že české právo poskytuje ochranu proti teroristickým činům i cizím státům.
Konflikt na Ukrajině propukl v roce 2014 po svržení režimu proruského prezidenta Viktora Janukovyče a následné ruské anexi Krymu. Boje mezi povstalci a vládě loajálními vojsky tehdy propukly na začátku dubna a od té doby si vyžádaly přes 14 000 obětí. Česko samozvané republiky proruských separatistů neuznává a trvá na tom, že jimi ovládaná území, stejně jako Ruskem anektovaný Krym, jsou nedílnou součástí Ukrajiny.
