Praha - Pro většinu dnešních rodičů to býval běžný způsob školní výuky: učitel nahlas přednesl kus textu a žáci si ho přepsali do sešitů. Dnešní děti toho ale schopny nejsou. Až pětina z nich pouze mluvený projev vůbec nedokáže vnímat.
"Jakmile jim přečtu pohádku, ke které nemají žádný vizuální doprovod, prostě to nevnímají. Začnou si sahat na uši a jsou neklidné. Nakonec zjistím, že ani netuší, o čem to vyprávění bylo," popisuje svou zkušenost z posledních let ve školství učitelka prvního stupně Pavla Nováčková.
Není sama. Podobné problémy s dětmi řeší spousta jejích kolegů. Podle odhadů pedagogických psychologů a dětských neurologů, u kterých problémoví školáci končí, má potíže s koncentrací na mluvené slovo dokonce dvacet procent dnešních prvňáčků. A u mnohých přetrvají problémy do dospělosti.
Nízká porodní váha a tablety
„Důvody jsou dva,“ tvrdí dětská neuroložka a senátorka Alena Dernerová.
Prvním faktorem, který za problémy dětských pacientů stojí, je podle ní jejich nízká porodní váha. S tou se v posledních letech rodí stále více miminek – kolem osmi procent. Mohou za to předčasné porody starších matek či vícečetná těhotenství po umělém oplodnění. „Novorozenci, kteří po porodu neváží ani 2,5 kilogramu, mohou trpět opožděným vývojem řeči,“ vysvětluje lékařka.
Druhý důvodem je pak přemíra techniky, která dnešní děti obklopuje. „Místo aby rodiče svým dětem předčítali pohádky, vloží jim do ruky tablet,“ nabízí další vysvětlení Dernerová. Jenomže tím své děti poškodí. Řečové centrum v mozku, které má sluchové vjemy z okolí zpracovávat, totiž dětem postupně zakrní.
„Všem rodičům bych proto vřele doporučovala, aby svým dětem četli nebo vyprávěli pohádky. Nejdůležitější je to v prvních třech letech života, kdy se řečové centrum intenzivně rozvíjí,“ doplnila Dernerová.
Čtěte dětem pohádky
Podobně to vidí i dětští psychologové. „Také my se stále častěji setkáváme s dětmi, které mají potíže s vyjadřováním, slovní zásobou a soustředěním na mluvené slovo,“ potvrzuje ředitelka Pedagogicko-psychologické poradny pro Prahu 1, 2 a 4 Václava Masáková. Za vinu to dává především rodičům.
„Dospělí si s dětmi málo povídají. Proto se netrénuje pozornost, paměť ani zaměření na obsah,“ podotýká psycholožka. Interaktivní rozvíjení schopností pomocí techniky je sice podle ní také potřeba, klasické čtení říkadel či pohádek to ale nikdy nenahradí.
Ministerstvo školství i samotné školy přitom práci s technikou podporují. Podle průzkumu České školní inspekce z května loňského roku má přibližně 15 procent základních škol pro své žáky k dispozici tablety.
Lepší vyjadřování, paměť i matematické dovednosti
V Česku už se proto objevila spousta projektů, které domácí čtení podporují. Zformovala se například celostátní kampaň „Celé Česko čte dětem“. Podporují ji například textař a publicista Michal Horáček nebo spisovatel Michal Viewegh.
„Podle statistických údajů se televize nachází téměř v každé domácnosti a každá pátá rodina vlastní několik přijímačů. Mnohé děti mají televizi i ve svém pokoji a tráví u ní celé čtyři hodiny denně. To je čtvrtina celého aktivního dne,“ upozorňují na nutnost domácího čtení organizátoři kampaně. Rodiče by podle nich měli věnovat četbě dětem alespoň dvacet minut denně.
Akce na podporu čtení pořádá také společnost zaměřená na vzdělávání Scio. „Děti, které čtou pro radost, totiž nemají jen lepší slovní zásobu a vyjadřovací schopnosti, ale zvládají také lépe matematiku,“ upozorňuje šéf společnosti Scio Ondřej Šteffl.
Podle neurologa Zbyňka Mlčocha četba dětem rozvíjí také fantazii a emoce, zlepšuje paměť a rozšiřuje znalosti. „Prostřednictvím pohádek si kluci a holky osvojují i morální hodnoty, které pak přenesou do reálného života,“ uzavírá lékař.
