Praha – V Česku aktuálně působí necelých pět tisíc pečovatelů, kteří se starají o seniory a hendikepované. Přitom jen důchodců je v tuzemsku přes tři miliony a česká populace patří mezi rychle stárnoucí.
"V příštích letech hrozí České republice reálně situace, že se o seniory nebude mít kdo postarat," varuje ředitelka domova pro seniory Centrum Na Verandě Beroun Hana Červenková.
Upozorňuje především na problém pečovatelů odcházejících za prací do zahraničí, zejména do západní Evropy. Podle České asociace pečovatelské služby (ČAPS) však situace tak kritická není.
"Tento trend se týká hlavně příhraničních oblastí, jako je Karlovarsko nebo naopak Jižní Čechy, kde obecně platí, že práce za hranicemi je lépe placená," vysvětluje Předseda ČAPS Jindřich Kadlec.
Zapravdu mu dává i ministerstvo práce a sociálních věcí. "Do zahraničí odcházejí spíše ošetřovatelské profese, tedy zdravotníci," říká za ministerstvo Petr Sulek.
Finanční motivace
Na to upozorňuje i Červenková: "Pracovníci v sociálních službách jsou v Česku placeni podprůměrně,“ vysvětluje. Podle dostupných údajů se průměrná mzda na pozici pečovatele v tuzemsku pohybuje mezi 12 a 15 tisíci korun.
"V zahraničí si přitom pečovatelé vydělají v přepočtu až 50 tisíci měsíčně. Navíc poptávka po ošetřovatelkách je v západní části Evropy obrovská. Například jen v Německu chybí kolem 30 tisíc pečovatelů," dodává Červenková.
I zde však ČAPS volí mírnější rétoriku. "Situaci v Česku hodně pomohl zákon o sociálních službách. Zvedl prestiž tohoto povolání. Finanční ohodnocení je věc jiná, tam je stále prostor pro zlepšení,“ mírní problém Kadlec.
Potřebná kvalifikace
Pečovatelem se člověk podle zákona může stát po absolvování speciálního kurzu a získání certifikátu Pracovníka v sociálních službách. "Kurzy nebývají lehké, končí testem a pečovatelky musí absolvovat praxi v některém ze zařízení. Získat lze také takzvaný Evropský certifikát v sociální péči, který je respektován napříč Evropou," popisuje Červenková.
V České republice se cena kurzu pohybuje od pěti do deseti tisíc korun, což je v porovnání s jinými evropskými zeměmi výhodné. Podle ministerstva je to způsobené nižšími nároky na kvalifikaci českých pečovatelů. Podmínky pro získání certifikátu by tak do budoucna měly zpřísnit. Promítnout by se to mělo i v platovém ohodnocení pečovatelů.
"Kurz je často možné absolvovat v rámci rekvalifikačních kurzů na úřadu práce," podotýká Kadlec. Řada pečovatelů si tak podle Červenkové certifikát v Česku udělá už se záměrem odejít pracovat do zahraničí.
Tam se však udrží jen část českých pečovatelů. Až dvě třetiny se po čase vrací zpátky do Česka, často kvůli nezvládnutí jazyka.
"Návraty pečovatelů ale situaci v péči o seniory nepomáhají. Po návratu do Česka se většina pečovatelů zejména z finančních důvodů, fyzické a psychické náročnosti tohoto povolání rozhodne věnovat jiné profesi," říká Červenková.
Podfinancování
Dalším problémem je nesystematické financování sociální péče. Zejména provoz zařízení a služeb pro seniory a handicapované je dlouhodobě podfinancovaný. To se odráží i v nízkých finančních ohodnoceních pečovatelů.
Ministerstvo se snaží peníze na zvýšení platů najít. "Například v roce 2014 získalo 335 milionů korun na dofinancování sociálních služeb. Tato částka byla cíleně určena na navýšení platů," popisuje Sulek.
Podle ČAPS peníze na platy chybí mimo jiné i kvůli nehospodárnému systému. "Důležitá je hlavně struktura péče. Pacient, za kterým pečovatel dojíždí domů, stojí jen zlomek toho, co pacient, který je dlouhodobě umístěný v sociálním zařízení," dodává Kadlec.
V letošním roce se úředníkům podařil zajistit ještě větší balík peněz. Podle Červenkové to ale nestačí. "Navzdory tomu, že ministerstvo práce a sociálních věcí začátkem července přislíbilo dotaci ve výši 720 milionů korun, problémy se tím nevyřeší," upozorňuje.
Peníze mají jít dle ministerstva na dofinancování sociálních služeb s regionální působností, které spravují kraje. "Dotace může být využita jak na provozní náklady služeb, tak i na odměňování zaměstnanců dle potřeb organizace," uzavírá Sulek.
