reklama
 
 

Vláda slibuje peníze pro neziskovky na více let dopředu

30. 7. 2015 14:09
Vláda podpořila návrh ministra Dienstbiera, který mimo jiné počítá s financováním neziskovek na více let dopředu. V současné době jim na přelomu dotačních období často chybí peníze na provoz.

Praha – Nestátní neziskové organizace (NNO) by měly dostávat peníze na více let dopředu. Pomůže to hlavně servisním organizacím, které na začátku roku mnohdy zápasí s nedostatkem financí, během čekání na příchod nových dotací. Vyplývá to z návrhu předloženého ministrem Jiřím Dienstbierem, který během nočního jednání ze středy na čtvrtek schválila vláda.

Takovýto systém však není zcela novinkou. Metodiku, která by toto umožňovala už vláda schválila již v minulém roce. O konkrétních podmínkách vypsaných dotačních titulů si však rozhodují sama ministerstva. Mohou si tedy i rozhodnout, zda umožní víceleté financování či nikoliv.

Metodika byla poprvé použitelná pro letošní rok. "Zatím nevím o tom, že by v letošním roce nějaký resort uplatnil tuto možnost. Předpokládám, že na základě schválené státní politiky je to cesta, kterou půjdeme,“ řekl Dienstbier.

Tento krok je stěžejní především pro neziskovky, které občanům poskytují sociální služby. Z dotací na daný rok mnohdy těsně pokryjí své fungování a na začátku dalšího roku, než dorazí nové dotace, nemají z čeho platit provoz. "Existenčně je to pro ně velmi náročné. Vždy to nějakou dobu trvá, než se dotace vypořádá a než je skutečně vyplacena. Neziskovky tak často musejí na několik měsíců propouštět své zaměstnance nebo omezovat služby," dodal Dienstbier.

Podpora z neziskovek

"Po dlouhé době je to klíčový materiál, který uznává neziskový sektor v celé jeho rozmanitosti," řekla předsedkyně organizace Byznys pro společnost Pavlína Kalousová.

Téměř 90 procent NNO v České republice je podle ní postaveno na dobrovolném charakteru a nemá financování z veřejných zdrojů. "Aktivizace soukromých zdrojů je podle nás tak jednou z klíčových oblastí, na které se má státní politika zaměřit," pokračovala Kalousová.

Návrh počítá s podporou filantropie. "Přijatá státní politika počítá s daňovým zvýhodněním pro osoby, které se rozhodnou dlouhodobě podporovat některou z NNO," vysvětlil Dienstbier. Konkrétní legislativní kroky však zatím známé nejsou. Dobrovolní dárci ročně přispějí zhruba 1,5 miliardy korun.

V Česku je ročně zhruba 140 000 individuálních dárců, kteří si zažádají o uplatní slevu z daně z přijmu. "Ze zhruba 4 milionů ekonomicky aktivních obyvatel to jsou zhruba 3,5 procenta. V EU je toto procento mnohonásobně vyšší. V České republice je totiž zatím dárcovství spíše drobnějšího charakteru a jednorázové," vysvětlila Kalousová.

45 miliónů hodin zadarmo

Na přípravě vládní politiky se celý rok podílela pracovní skupina pod Výborem pro legislativu a financování složená z akademiků a odborníků zabývajících se dlouhodobě neziskovým sektorem.

Schválený dokument stanovuje čtyři hlavní principy státní politiky vůči NNO. Stát by podle měl dle Dienstbiera podporovat dobrovolnictví a dárcovství, které považuje za projev občanské participace. Dobrovolníci tvoří téměř čtyři pětiny pracovních sil v neziskových organizacích. Ročně odpracují kolem 45 miliónů hodin. Dále pak ministr apeluje na respektování a udržitelnost silných, rozmanitých a nezávislých NNO.

V neposlední řade Dienstbier zdůrazňuje rozvoj efektivního a smysluplného partnerství s NNO a efektivní a transparentní navrhování státní politiky vůči neziskovkám včetně legislativních opatření, financování i institucionální zajištění jejich realizace.

Polovinu spolyká sport

Mezi lety 2006 a 2013 státní dotace neziskovému sektoru narostly z 5,57 na 7,01 miliardy korun. Téměř polovinu peněz pravidelně rozděluje ministerstvo školství, víc než třetinu resort práce a sociálních věcí.

"Necelá polovina všech rozdělených financí jde podle našich statistik pravidelně na podporu sportu," řekla Hana Frištenská  tajemnice Rady vlády pro neziskové organizace. Druhou silně financovanou oblast tvoří sociální služby.

Důležitým donorem jsou pro NNO i kraje a obce. Za rok 2013 rozdělily 1,69 respektive 3,26 miliardy korun. Stát, kraje a obce tak neziskovkám za rok 2013 vyplatil téměř 12 miliard korun. Další prostředky neziskovkám plynuly ze státních fondů, z EU či z fondů norských, z darů jednotlivců i firem či ze sbírek.

"Prostor pro zlepšení je v oblasti advokačních organizací, které se zabývají například obranou práv dětí, žen a tak dále. Tento sektor totiž v čerpání dotací propadá, protože většinou nespadá do žádného resortního balíku peněz," dodala Frištenská.

autor: David Kořínek | 30. 7. 2015 14:09

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama