Už před začátkem sobotního celostátního fóra Pirátů je zřejmé, že Ivana Bartoše čeká mnohem těžší obhajoba předsednického postu než kdykoli v minulosti. Navzdory tomu, že strana svůj sjezd vůbec poprvé zahájí jako jedna ze součástí vládní koalice a Bartoš promluví jako vicepremiér a ministr pro místní rozvoj a digitalizaci.
Zároveň ale jedna z nejmladších českých stran vstřebává říjnový volební neúspěch. Sázka na volební spolupráci se Starosty Pirátům nevyšla. Místo dřívějších 22 poslanců jim zůstali pouze čtyři a členové strany se mezi sebou hádají, jak a kam by měli Piráti dále plout.
"V posledních měsících mi přišlo, že kvůli koaliční spolupráci úplně vymizela identita naší strany. Přestali jsme být pro lidi srozumitelní, pochopitelní a viditelní," sdělil ve čtvrtek Aktuálně.cz senátor Lukáš Wagenknecht, který je jedním z kandidátů na předsedu.
Chyby vidí i Bartoš. "Řada z nich jde zcela objektivně za mnou jako lídrem, i když jsem dal do své práce maximum. Utrpěli jsme těžké rány, z čehož si beru ponaučení a velmi mě to mrzí," prohlašuje Bartoš. Z říjnového volebního výsledku je zklamaný, dokonce zvažoval, zda v čele strany dál pokračovat.
Před sněmem to u Pirátů vře. Při hádce se spolustraníky oznámil místopředseda Vojtěch Pikal, že pozastavuje své členství. Při jiné rozmíšce se šéf pirátských poslanců Jakub Michálek vzdal ministerské kandidatury. Další Piráti se hádali o to, zda se Bartoš jako ministr má vzdát poslaneckého křesla, jiní navrhovali odchod do opozice či konec spolupráce se Starosty.
Bartoš je jedním z nejdéle sloužících Pirátů, stál u počátků strany v roce 2009 a byl jejím prvním předsedou. Strana se ale už tehdy rozhádala a její šéf z čela odešel. Bylo to v roce 2014. "Strana potřebuje restart," řekl pro iDnes.cz.
Prožíval v té době zklamání z toho, že se jen těsně nedostal do Evropského parlamentu. Později mluvil také o tom, že se velké vyčerpání podepsalo na jeho zdraví i osobním životě. "Bylo to pro mě velmi těžké období," říkal. V roce 2016 se odpočatý vrátil, členové ho opět zvolili předsedou a následně pro něj zvedli ruku ještě dvakrát.
I letos je znát, jak je otřesený z volebního neúspěchu a hádek ve straně. Ujišťuje ale, že tentokrát do souboje se svými oponenty půjde. "Dokud budu přesvědčený, že moje působení je pro stranu přínosem, a budu cítit, že dokážu budovat mosty, kandidovat budu," prohlašuje s tím, že elán i sílu má.
Nejsem ten, kdo ustupuje, tvrdí vyzývatel
Elán ale cítí i jeho protikandidáti. Kromě zmiňovaného Wagenknechta je to dvojice uchazečů ze severu Moravy. David Witosz je radním v Ostravě, Janka Michailidu byla v roce 2014 místopředsedkyní strany a tento týden vzbudila pozornost tvrzením, že její vnitřní přesvědčení je komunistické. "Ve smyslu původním, demokratickém," uvedla doslova.
Wagenknecht je původním povoláním ekonom a auditor. V roce 2014 nastoupil jako náměstek na ministerstvo financí řízené Andrejem Babišem (ANO). V úřadu vydržel jen rok, od té doby Babiše kritizuje. Vstoupil k Pirátům a v roce 2018 se za ně stal senátorem - jako vůbec první senátor této strany. O jeho silném postavení svědčí i to, že po loňských říjnových volbách byl v týmu, který vyjednával o účasti Pirátů ve vládě Petra Fialy (ODS).
Když v prosinci oznamoval svoji kandidaturu, uváděl, že vliv Pirátů slábne. "Stává se z nás submisivní politický přívěsek se čtyřmi poslanci. Po volbách cítím trauma - jede se dál, jako by se nic nestalo. Když jsem před několika lety vstupoval do strany, vnímal jsem Piráty jako jedinou stranu, která se dokáže sebevědomě postavit starým pořádkům," vysvětloval mimo jiné na pirátském fóru.
Těsně před celostátním fórem Aktuálně.cz řekl, že by jako předseda stranu dokázal zviditelnit. "Předseda může témata zvedat mediálně o hodně víc než ministři, kteří se musí věnovat úkolům spojeným s jejich úřadem. Když vezmu nějakou myšlenku za svou, tak za ní stojím. Neustupuji, nestahuji kalhoty, když je brod ještě daleko," tvrdí Wagenknecht. Piráti podle něj mají vystupovat s vlastními návrhy, byť jsou součástí vládní koalice pěti stran.
"Proč bychom nemohli říkat věci, které nejsou v koaliční smlouvě? K životnímu prostředí a dalším věcem? Podobně to platí u sociální oblasti. Jsem přesvědčený, že jsme z vládních stran nejvíce sociální. Voliči by měli vědět, že podporujeme například střední vrstvy," popisuje Wagenknecht.
Za svoji silnou stránku označuje také vyjednávání. "Myslím, že to dokážu lépe než naše současné vedení. Byl jsem u koaličních jednání a myslím, že hodně díky mně mají Piráti tři ministerstva a čtyři resorty. Kdybych u toho nebyl, tak by to takto nedopadlo," říká sebevědomě.
Bartoš je sice favoritem voleb, nebude se ale moci opřít o své původní místopředsedy, ke kterým měl hodně blízko. Post první místopředsedkyně neobhajuje Olga Richterová, řadovými místopředsedy nebudou ani Radek Holomčík a Vojtěch Pikal, který pozastavil členství.
Nových zájemců o místopředsednické posty je více. Mezi nimi jsou například dva bývalí poslanci, Ondřej Profant a Martin Jiránek, europoslanec Marcel Kolaja a také Martin Kučera, který rezignoval na post místopředsedy před dvěma měsíci. V případě nezvolení předsedou by mohl mít šanci i Wagenknecht, který ale není rozhodnutý, zda by funkci bral.
"Rozhodně do toho nejdu s tím, že dopředu počítám s prohrou ve volbách předsedy. Až kdybych případně prohrál, zvážím kandidaturu na místopředsedu, podle toho, s jakou vizí vystoupí předseda. Pokud bych se s ní nemohl ztotožnit, tak bych nekandidoval," řekl Aktuálně.cz. O svém vztahu s Bartošem řekl, že dokážou spolupracovat. "Máme běžný pracovní vztah," podotkl.
Z názorů většiny kandidátů do vedení Pirátů je zřejmé, že podporují setrvání ve vládě. Profant, Jiránek ani Kolaja nevolají po odchodu z koalice, nejčastěji mluví o tom, že je třeba uklidnit vztahy uvnitř strany.
"Někteří lidé a orgány mezi sebou vykopali příkopy. To se musí změnit. Příkopy zasypat a podat si ruce. Zároveň to nejde bez toho, aby se vyřešily oprávněné připomínky obou stran. Stejně tak je potřeba odstranit některé vnitrostranické nálepky. Je potřeba naši značku oprášit, prezentovat a ukázat její sílu," navrhuje Profant.
Jiránek radí, aby se strana zaměřila na menší počet jasně vyhraněných voličů. "Menší, pevně ukotvená, sjednocená, moderní liberální strana, která se chce účastnit na vládě a zastupuje zájmy zhruba 12 až 16 procent voličů. Těch, kteří rozumí naší komunikaci, chápou nutnost kompromisů spojených s vládnutím a dokážou nás díky tomu srozumitelně obhajovat ve svém okolí," popisuje svou vizi. Ze všech kandidátů zveřejnil právě Jiránek nejpodrobnější program a svá slova nahrál také jako osmnáctiminutovou audio verzi.
Také europoslanec Kolaja prosazuje, aby se Piráti snažili odlišit od dalších vládních stran. "Čelíme riziku ztráty značky. Hrozí nám, že se nedokážeme v rámci pětikoalice odlišit. Ve skutečnosti tady ale žádná jiná relevantní liberální strana není. Na tom musíme stavět," prohlašuje.
Kandidátů na místopředsedy je ale podstatně více, v této chvíli je jich osmnáct. Celý jejich seznam lze najít na webu Pirátů, včetně jejich kandidátských řečí a reakcí na dotazy členů.
Právě jsme na vládě schválili programové prohlášení. Mohu prozradit, že se nám podařilo prosadit celou řadu priorit vycházejících z programu Pirátů a Starostů, a to zejména v oblastech bydlení, digitalizace, průmyslu, ale i životního prostředí a energetiky.
— Ivan Bartoš (@PiratIvanBartos) January 6, 2022
Samotný Bartoš se nechtěl před samotným celostátním fórem příliš vyjadřovat. Aktuálně.cz ujišťoval, že na sněmu nepůjde o vystoupení z vlády. "Referendum jasně rozhodlo, že budeme ve vládě," ujišťuje s tím, že se snaží ve vládě prosazovat maximum z pirátského programu.
"Právě jsme na vládě schválili programové prohlášení. Mohu prozradit, že se nám podařilo prosadit celou řadu priorit vycházejících z programu Pirátů a Starostů, a to zejména v oblastech bydlení, digitalizace, průmyslu, ale i životního prostředí a energetiky," uvedl ve čtvrtek odpoledne.
