Praha - Občanští demokraté jen měsíc před volbami zveřejnili svůj plán, jak v Poslanecké sněmovně zavést manažerské odměňování.

Platy poslanců a členů vlády by se podle ODS měly snižovat či zvyšovat v závislosti na výsledku hospodaření země.

Efekt je dvojí: zákonodárci buď přijdou o část svých platů, nebo si naopak přilepší. Týkat se to bude těch, kteří budou hlasovat pro rozpočet. Kdo o rozpočtu hlasovat nebude nebo bude proti, zůstane na svém.

Podle návrhu ODS by byl na základě státního závěrečného účtu za uplynulý rok, sněmovně předkládaného ke 30. dubnu, stanoven takzvaný "Koeficient rozpočtové odpovědnosti".

Byl by výsledkem vzorce zohledňujícího meziroční změnu hrubého domácího produktu (HDP) a schodek veřejných rozpočtů v procentech HDP. Tímto koeficientem by byl do dalšího předloženého závěrečného účtu násoben plat členů vlády a těch poslanců, kteří pro rozpočet hlasovali.

ODS je ochotna se smířit s tříprocentními schodky rozpočtu, tedy v rámci takzvaného maastrichtského kriteria. Jeho splnění je podmínkou pro přijetí eura v členské zemi Evropské unie.

Obří deficit, malý plat. A naopak

Jak by složitý zákon vypadal v praxi? Ekonomický expert občanských demokratů Martin Kocourek navrhuje stanovit limity koeficientu na 0,75 a 1,25; na svém by si tedy vláda a poslanci zůstali například při deficitu ve výši tří procent HDP a meziročním růstu HDP také o tři procenta.

Pokud HDP poroste rychleji než deficit, poslanci se v dalším roce dočkají vyšších platů. Když HDP poroste pomalu a schodek bude zároveň vyšší než růst HDP, pak se jim platy zkrátí.

"My se snažíme nastavit mechanismy, principy a kontrolní mechanismy k tomu, aby tady byla dodržována rozpočtová kázeň a odpovědnost. Zároveň chceme z této odpovědnosti vyvozovat důsledky, a to jak pro vládu, tak pro ty, kteří o výsledcích rozhodují," vysvětlil Kocourek princip zákona .

Odpovědnost vyvodí i vláda

Návrh ústavního zákona z dílny modrých myslí i na vládu, která rozpočet sněmovně předkládá.

Vláda by musela požádat o vyslovení důvěry v případě, pokud by výsledek hospodaření byl o pětinu horší než návrh schodku nebo pokud by nadlimitní schodek předložila sněmovně dvakrát za sebou. Poslanci by o důvěře hlasovali také tehdy, pokud by předtím dvakrát odmítli schválit Státní závěrečný účet či Zprávu o rozpočtové strategii vlády.

Pokud by byl navrhovaný schodek rozpočtu na další rok do tří procent HDP (takový schodek označuje ODS jako "limitní"), stačila by k jeho schválení stejně jako dnes nadpoloviční většina přítomných poslanců. Nadlimitní schodek, tedy více než tři procenta rozpočtu, by musela schvalovat nadpoloviční většina všech poslanců. Nadlimitní deficit by vláda navíc nesměla předložit třikrát po sobě.