Praha - Poslanci největších stran prosadili ve sněmovně do zákona o eGovernmentu změnu, která bez veřejné soutěže přidělí České poště zakázku v hodnotě několik miliard ročně.
Kolik přesně stát zaplatí, přitom rozhodne sama pošta. Cílem eGovernmentu je elektronizace správní agendy, systém ale zároveň umožní propojit databáze s informacemi o občanech.
Zásadní věta, která umožní přidělit zakázku České poště, se dostala do zákona na zasedání sněmovního výboru pro veřejnou správu, které mělo před týdnem neobvyklý průběh. Zpravodaj Jaroslav Krupka (ODS) zákon z dílny ministra vnitra Ivana Langera (ODS) představil, pak vystoupil místopředseda výboru Radko Martínek (ČSSD) a rozdal papíry s pozměňovacím návrhem.
Jak poslanci hlasovali
Langerův náměstek Zdeněk Zajíček (ODS) doporučil Martínkův návrh přijmout a poslanci pro něj zvedli ruku. Až později si s překvapením přečetli, co vlastně odhlasovali.
V pětistránkovém návrhu se totiž objevila věta: "Provozovatelem informačního systému datových schránek je držitel poštovní licence."
Když těchto několik nevinných a laikům nepochopitelných slov schválí i sněmovna, obejde tím zákon o veřejných zakázkách, dostane se do rozporu s evropským právem a způsobí státní pokladně miliardovou škodu.
Tajemství Martínkovy věty
O co jde? Systém datových schránek je základním pilířem elektronizace českého státu, kterou zákon o eGovernmentu připravuje.
Schránku bude využívat každý úřad a firma, občané mohou dostat schránku na požádání. Do zabezpečených schránek se budou posílat všechny úřední písemnosti, později budou mít majitelé schránek přístup do různých informačních registrů, například firem, nevládních organizací, nemovitostí a pozemků.
Správcem datových schránek bude ministerstvo vnitra, podle zákona si však může najmout „provozovatele". Poslanec Martínek proto se souhlasem ministra Langera doporučil, aby na zakázku v hodnotě několika miliard ročně nebyla vyhlášena veřejná soutěž, ale aby ji přidělil zákon "držiteli poštovní licence".
Držitelem této licence je až do roku 2012 Česká pošta. Pošta je sice státním podnikem, funguje však podle soukromého práva.
Vyrovná každou ztrátu
Martínkův návrh zachrání alespoň na pár let ohroženou bilanci poštovního monopolu. Z ročního obratu 18 miliard korun může pošta přijít až o třetinu, pokud úřady začnou posílat své dokumenty po internetu. Ztrátu může nahradit, když převezme elektronickou komunikaci státu.
Její pozice se dokonce proti dnešku zlepší: do ztráty se v příštích letech ani propadnout nemůže, protože podle zákona může diktovat cenu.
O tom, že hlavím Martínkovým motivem je pomoc poště i jeho další část pozměňovacího návrhu, tzv. přílepek k zákonu o ověřování. Poště slibuje další výdělek, protože její pracovníci by napříště měli ověřovat dokumenty, stejně jako dnes notáři.
Přidělit datové schránky poště nedává ekonomický smysl i z toho důvodu, že pošta neprovozuje IT služby a bude si muset najímat specializované firmy.
ODS a ČSSD ruku v ruce
Svěřit veřejnou zakázku zákonem jedné firmě je unikátní postup, který má všechny rysy nepřímé veřejné podpory, zakázané Evropskou unií.
V současném volebním období je neobvyklá také dohoda obou největších stran, vládní ODS a opoziční ČSSD. Má ovšem svou logiku: občanští demokraté sice po svém nástupu k moci vyměnili všechny náměstky ve vedení pošty, generálního ředitele Karla Kratinu však tolerují, i když byl jmenován ještě za vlády Stanislava Grosse.
Společný postup s vládou odmítl poslanec Martínek komentovat. „Pan poslanec nemůže mluvit, má až do večera jednání," vysvětlil Martínkův asistent Martin Netolický.
"Podle cenového předpisu"
Langerův náměstek Zajíček připouští, že s návrhem opozičního poslance souhlasí. „Chceme ho ale během jednání ve sněmovně ještě upravit," říká. Poslancům během druhého čtení doporučí přidat větu, že držitel poštovní licence bude datové schránky provozovat „podle cenového předpisu".
Namísto samotné pošty tak cenu stanoví ministr financí.
"České poště jsou už dnes svěřeny některé služby zákonem, například výplata důchodů, nebo vybírání koncesionářských poplatků za televizi a rozhlas," připomíná Zajíček. Náměstek nevylučuje ani to, že všechny zmíněné zakázky České poště zůstanou i po roce 2012, kdy má být trh s poštovními službami liberalizován.
"Není předem jasné, jak daleko liberalizace dojde," upozorňuje Langerův náměstek.
Rána Velkému bratrovi
Ještě víc Martínklův návrh zpochybňují poslanci ODS. „Chápu, že pozměňovací návrh hledá cestu, jak rozšířit činnost některých institucí, které se už do projektu elektronizace veřejné správy zapojily," říká zpravodaj výboru Krupka. Požádá však právníky o konzultaci nad spornou větou.
"Pokud není v pořádku, máme dost času ji vyškrtnout," upozorňuje poslanec.
Spolu se svým stranickým kolegou, předsedou ústavně právního výboru Markem Bendou, už jednou ministra Langera přesvědčili, aby zákon upravil. Vadila jim totiž příliš slabá ochrana datových schránek.
Podle ministerského návrhu měly schránky dostat desetimístná čísla, která občanům přiděluje ministerstvo práce a sociálních věcí.
Pro jakéhokoli úředníka státní správy není obtížné číslo zjistit a s jeho pomocí získat všechny informace o každém konkrétním uživateli schránky, případně se do ní nabourat. Tím spíše, když číslo mělo být i součástí elektronického podpisu, který občané využívají ke komunikaci s úřady i s firmami.
Krupka s Bendou prosadili pozměňovací návrh, podle kterého budou mít datové schránky originální čísla, která se budou generovat pomocí složitých šifrovacích metod. Uloženy napříště budou jen na Úřadu pro ochranu osobních údajů. Číslo nebude součástí elektronického podpisu.
"To je pro nás zásadní změna, abychom mohli zákon podpořit. Ministerstvo s ní souhlasí," potvrdil Benda.
