Ministři nestíhají termíny, reformy jsou v ohrožení

Petr Holub
24. 4. 2008 10:18
Vládní plány nabírají další a další zdržení
17. ledna 2007: Premiér a vicepremiéři - Mirek Topolánek s Jiřím Čunkem a Martinem Bursíkem při hlasování o důvěře vlády.
17. ledna 2007: Premiér a vicepremiéři - Mirek Topolánek s Jiřím Čunkem a Martinem Bursíkem při hlasování o důvěře vlády. | Foto: Ondřej Besperát

Praha - Splní Topolánkova vláda své reformní plány? Ta možnost slábne. U jednotlivých zákonů se nabalují další a další zdržení. Situace se zhoršila i proti harmonogramu, který vláda stanovila začátkem letošního roku.

Už před třemi týdny například oznámil ministr financí Miroslav Kalousek, že do prosince nepředloží zákony, které mají důkladně reformovat a zjednodušit daňový systém.

Poslední krok reformy, který umožní, aby občané i podnikatelé odváděli státu všechny daně a poplatky u jediné přepážky, má přijít až v roce 2012, tedy za příští vlády.

Spory uvnitř koalice zdržely také zákon, podle kterého se mají daně vybírat příští rok. Původně měla vláda zákon projednat v březnu, což bylo nezbytné, aby se stihl schválit do září, kdy se podle něho má sestavovat rozpočet.

Zákon však do vlády ještě nedorazil. Pokud vláda a sněmovna nezkrátí legislativní lhůty, bude daňový zákon na rok 2009 schválen později, než sněmovna začne projednávat rozpočet.

Rekord, nebo nic

Jenom rekordním tempem se pak může stihnout balík sedmi zákonů, které tvoří reformu zdravotnictví.

Ministr Tomáš Julínek původně sliboval, že věcné záměry zákonů dodá do konce loňského roku. Nakonec je vláda schválila v před čtrnácti dny.

Ministr zároveň musel připustit, že definitivní znění zákonů v paragrafech nedodá v květnu, jak stojí ve vládním plánu, ale až v červnu.

To už je pro reformu, pokud má proběhnout ještě za Topolánkovy vlády, poslední možnost. Když se zákony předloží sněmovně na mimořádné schůzi v červenci, ještě je do konce roku stihne projednat a schválit sněmovna, Senát a prezident.

Čtěte více: To jsou ony. Zákony, o které se hádá Julínek

Dlouhý pochod zdravotníků

Červnový termín pro paragrafované znění reformních zákonů je přitom šibeniční. Legislativní předpisy vlády totiž předpokládají, že zákony se nejdříve musí napsat, pak projít vnitřním a vnějším připomínkovým řízením.

Pokud nebudou ostatní resorty s návrhem souhlasit, musí se jejich připomínky vypořádat nejdříve na úrovni náměstků a pak ministrů. Odtud návrh zamíří do komisí legislativní rady vlády, komise je pak se svým stanoviskem předají vedení rady ke konečnému zhodnocení. Teprve potom zákony zamíří na vládu a do sněmovny. 

„Teoreticky to je možné stihnout za dva měsíce, ale pouze v tom případě, že ministerstvo má už zákony v paragrafech k dispozici," hodnotí vyhlídky zdravotnické reformy jeden z vládních právníků.

Lidovci přitom vylučují, že by připustili projednání zdravotnických zákonů podle zrychleného režimu, který vláda využila při reformním batohu. Mají totiž spolu se Zelenými k Julínkovým plánům řadu zásadních námitek.

Penze, trh práce, eGovernment

Nezdržely se jen daňové a zdravotnické zákony.

Dosud nejsou k dispozici ani věcné záměry druhé fáze penzijní reformy, anebo rozsáhlé novely zákoníku práce. Podle plánu by je přitom v paragrafovaném znění měla vláda dostat také do června.

Do časové tísně se dostaly zákony, které mají převést státní správu na internet. Sněmovna zatím dostala první zákon, který umožňuje převádět úřední listiny do elektronické podoby a zřizovat občanům datové schránky. Chybí však sedm dalších zákonů, které mají být hotovy do konce roku. První z nich (o základních registrech) ještě v dubnu.

I kdyby se nečekaně stihly a sněmovny je schválily, systém eGovernmentu těžko začne fungovat v polovině roku 2009, jak vláda slibuje. Aby se rozběhl, je potřeba domluvit přísun peněz z evropských fondů a vyhlásit soutěž na dodavatele softwaru. To je prakticky nemožné vyřídit za půl roku.

Sklizeň za příští vlády

Tím vzniká pro Topolánka nové riziko: i když třeba zákony připraví v dobré kvalitě, zavádět je bude kabinet, který vznikne po volbách v roce 2010.

Už dnes není pochyb, že to platí o zmíněných daňových zákonech, u dalších kroků penzijní reformy i většiny justičních norem včetně občanského a obchodního zákoníku.

Na příští vládu musí spoléhat i reforma vysokých škol, která vzniká se zpožděním, kterou způsobily výměny ministrů ve vzdělávacím resortu.

Naopak šanci má reforma výzkumu, jejíž věcný záměr vláda projednala v březnu.

I když také vznikla na poslední chvíli, stojí z větší části na zásazích do rozpočtu a na vládních verdiktech. Provází je pouze novela zákona o podpoře výzkumu, kterou by měla vláda projednat do června. Reforma by se tak stihla rozjet v příštím roce.

 

Právě se děje

Další zprávy