Ještě v průzkumu z roku 2018 důvěřovalo očkování 85 procent lidí. Dvanáct procent váhalo a pouhá tři procenta v reprezentativním výzkumu Wellcome Global Monitor vyslovila svou nedůvěru. Tehdy mezi nepočetnou skupinu nedůvěřivých patřily hlavně matky malých dětí, které řešily, zda má jejich potomek podstoupit povinné očkování a dostaly se k nim zprávy, že tyto vakcíny mohou spouštět závažné choroby či poruchy, například autismus.
"Autismus po vakcinaci je evergreen dezinformačních mýtů," říká šéf spolku Medici pro očkování Tomáš Jelínek a vysvětluje, že za všechno může studie doktora Andrewa Wakefielda z Anglie, která byla provedena na pouhých dvanácti dětech a tvrdila nepodložené věci. Jelikož ji ale otiskl prestižní časopis, myšlenka se začala šířit. Na internetu si dodnes žije vlastním životem, ačkoliv mýtus několik dalších studií spolehlivě vyvrátilo.
V prosinci 2020, kdy vrcholila pandemie covidu, však důvěra v očkování výrazně klesla. Sociologové z brněnské Masarykovy univerzity a z pražské Univerzity Karlovy v té době prováděli dlouhodobý výzkum Současná česká rodina, který má přinést cenná data nejen pro Česko, ale třeba i sociální politiku Evropské unie. Zkoumali mimo jiné postoj lidí k očkování a zjistili, že důvěra značně klesla. Hlásilo se k ní 64 procent dotázaných (z reprezentativního vzorku 1200 lidí, který odráží složení populace), 30 procent váhalo a 6 procent vyslovilo k vakcinaci nedůvěru.
"Před covidem se očkování, a zejména povinné očkování, dotýkalo malé části společnosti - primárně malých dětí a jejich rodičů, především matek. V té době bylo pro většinu lidí snadné vyjadřovat důvěru v očkování - snad právě proto, že se jich bezprostředně nedotýkalo," vysvětluje profesor Martin Kreidl z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity a vedoucí výzkumného týmu.
Tehdy také bylo podle něj snadné "pohlížet na odmítačky s jistou nadřazeností a nechápavým kroucením hlavou". Covid ale toto silně změnil, protože se očkování najednou začalo bezprostředněji týkat celé společnosti. "Najednou nebylo tak snadné říkat 'očkování důvěřuji', neboť se s tou důvěrou pojí očekávání, že se každý nechá naočkovat. Proto se důvěra najednou začala rozpadat," doplňuje.
"Nejistota a pochybnost ještě není odmítání"
Výzkumníci přišli s pozoruhodnými podrobnějšími výsledky: nižší důvěru k očkování mají spíše lidé s vyšším vzděláním a vyšším příjmem. Mezi vysokoškolsky vzdělanými lidmi bylo v prosinci 2020 téměř 40 procent váhavých a nedůvěřivých k očkování proti covidu. Je to nejvíce ze všech vzdělanostních skupin.
Zcela opačné pravidlo ale platí u ochoty k očkování proti covidu: čím vyšší mají lidé vzdělání, tím vyšší je i jejich vůle nechat se očkovat. V dubnu 2021 prohlašovalo 60 procent vysokoškolsky vzdělaných lidí, že se nechají očkovat, zatímco zhruba stejný poměr (61 procent) osob se základním vzděláním tehdy očkování odmítal či ještě nebyl rozhodnut, ukázala studie.
Jedná se o paradox, ale sociologové pro něj mají vysvětlení. Ochota očkovat se proti covidu podle nich souvisí překvapivě pouze slabě s postojem k očkování jako takovému. "Vzniká tak jakýsi covidový očkovací paradox. Vysokoškolsky vzdělané osoby jsou sice k očkování jako takovému nejvíce kritické, současně však projevují nejvyšší ochotu se nechat očkovat," říká Martin Kreidl.
"Nejistota a pochybnost ještě není odmítání. Nejistota nemusí být nutně militantní," doplňuje. Jak také vysvětluje, zdá se, že vzdělaným elitám umožňuje překonat vnímaná rizika a obavy spojené s očkováním jejich vyšší důvěra ve stát, instituce a vědu. Ta totiž bývá větší u vzdělanějších lidí. "Očkování proti covidu pak například z pragmatických důvodů podstoupí," uvádí.
Má to však háček. Jejich nedůvěra v očkování se šíří do jiných, méně vzdělaných vrstev společnosti, někteří pak kvůli tomu vakcinaci odmítnou. "Je pravděpodobné, že se pochybnost - kterou i ti vzdělanější občas nějak veřejně komunikují - může stát plodnou půdou, v níž se bude dobře dařit i radikálnějším názorům," upozorňuje brněnský vědec.
Kruh se tak uzavírá: důvěra k očkování je narušena, nenaočkuje se dost lidí k tomu, aby Češi získali kolektivní imunitu, tudíž vakcíny nejsou tak funkční, jako kdyby se dostaly k osmdesáti a více procentům populace, a tím dál klesá tato důvěra.
