Lidé na Facebooku šíří bludy o covidu a očkování. Nechali jsme je okomentovat experty
Je pravda, že očkovaný pacient má na plicní ventilaci přednost před neočkovaným?
"Všichni pacienti bez rozdílu dostávají maximální možnou péči. Naše nemocnice je vybavena dostatkem plicních ventilátorů."
"V žádném případě nikoho neupřednostňujeme. Rozhodující je aktuální zdravotní stav pacienta, nikoliv to, zda je očkovaný."
"Není to pravda, tato informace se objevila v médiích, že o tom začínají uvažovat v Německu. Nicméně je to pro nás zdravotníky skutečně frustrující, když si nad lůžky neočkovaných mladých lidí, kteří leží u nás v kritickém stavu, uvědomíme, jak málo stačilo, aby se takovému průběhu onemocnění předešlo. Dejte se očkovat - rizika jsou minimální, profit z očkování pro vás i vaše blízké je neoddiskutovatelný."
"Ne, nic takového pravda není."
"Jistěže to pravda není. V takovém případě nehraje roli očkovanost, respektive neočkovanost daného pacienta. Vždy je individuálně přihlíženo ke zdravotnímu stavu pacienta a k jeho celkové zdravotní anamnéze."
Mohou antigenní či PCR testy na koronavirus vyjít pozitivně, protože odhalí chřipku?
"Pozitivní test na SARS-CoV-2 nemůže znamenat sezonní chřipku, je to úplně jiný virus."
"Ne, nemohou. Metoda PCR je extrémně specifická, dokáže rozpoznat genovou sekvenci s přesností na jednu bázi RNA či DNA. Je nemyslitelné, aby PCR testy daly pozitivní výsledek na covid-19, protože je přítomný virus influenzy (latinský název pro chřipku, pozn. red.)."
"Ne, virus chřipky je velmi odlišný od SARS-CoV-2, geneticky asi ještě víc, než se liší člověk od kapusty."
"Ne, u dobrých výrobců je to zcela vyloučeno."
"Ne, chřipka je jiný virus a nevím o žádném dokumentovaném případu takzvané crossreaktivity."
Kolik smrtí způsobilo podání vakcíny?
"Přesné číslo se nedá určit, protože na celém světě již byly aplikovány miliardy dávek. Je jisté, že došlo k úmrtí v důsledku nežádoucích účinků vakcíny. Je to ale extrémně vzácné."
"Nevím o žádných potvrzených případech u nás, ale je možné, že jednotky případů existují. Často se uvádí, že v americké databázi jsou nahlášeny tisíce podezřelých případů. Tam ale může nahlásit kdokoli cokoli. Po důkladném ověření se potvrdí jen velmi málo z nich. Je absurdní připisovat úmrtí starého člověka během několika týdnů po očkování vakcinaci - k takovým případům dochází i bez vakcinace."
"To není známo. Všechny nežádoucí účinky se hlásí. V Česku bylo nahlášeno přes 100 případů úmrtí po očkování, ale v drtivé většině případů šlo o velmi staré a velmi nemocné lidi a příčinnou souvislost s očkováním jde těžko prokázat. Jistě je to třeba velmi pečlivě sledovat. V každém případě je možných obětí nežádoucích účinků očkování alespoň tisíckrát méně než obětí covidu."
"Každý stát to eviduje a monitoruje jiným způsobem a neexistuje centrální autorita, kam by všechny státy byly povinny dodávat informace. V Česku nežádoucí účinky shromažďuje Státní ústav pro kontrolu léčiv. Zde je nahlášeno 129 podezřelých případů úmrtí, tedy úmrtí časově blízko podání vakcíny. Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí v USA má systém, kde sbírají data o vedlejších účincích vakcín. Po 459 milionech dávek mají nahlášeno 10 128 úmrtí, což je 0,0022 procent případů ze všech podaných dávek, ale není zde prokázána přímá souvislost. Jde o úmrtí po vakcinaci z jakéhokoliv důvodu. Každý případ se pak musí posuzovat zvlášť."
Je schopen očkovaný nakazit neočkovaného? Kdo je nakažlivější?
"Ano, očkovaný může nakazit neočkovaného a naopak neočkovaný očkovaného. Očkovaný má nižší pravděpodobnost infekci získat, a tím tedy nakazit někoho jiného, a také v případě jeho infekce je riziko nakažení kontaktu nižší. Interakce dvou nebo více očkovaných osob je velmi bezpečná."
"Ano, i u vakcinovaného může dojít k infekci nosní sliznice, takže může být pro své okolí infekční. Tato situace nastává mnohem častěji u těch více infekčních variant viru než u té původní čínsko-italské, která tady byla loni. Vakcíny podávané do svalu neposkytují obecně dostatečnou ochranu sliznicím; účinné slizniční vakcíny proti covidu dosud nebyly vyvinuty. Uvádí se, že dvakrát až třikrát nakažlivější je neočkovaný. Situace se ale nepříznivě mění, když od očkování druhou dávkou uplyne více než čtyři až šest měsíců. Po této době imunita slábne, ale dá se to napravit třetí dávkou."
"Ano, je, ale je to méně pravděpodobné. Očkovaný člověk je brzy po očkování chráněn velmi dobře proti přenosu viru, takže je tedy skoro bezinfekční, ale tato ochrana poměrně rychle klesá. Přesto ještě po půl roce po očkování dvěma dávkami je průměrně dvouapůlkrát lépe chráněn proti přenosu viru než neočkovaný člověk."
"Ano, očkovaný člověk se může nakazit a následně i nakazit někoho dalšího. Ale pravděpodobnost nakažení očkovaného je mnohem menší, množství viru v očkovaném je v průměru mnohem menší než v neočkovaném a virus je přítomen kratší dobu."
Je dobře nechat obyvatele promořit?
"Takzvané promořování je katastrofická strategie, v jejímž důsledku umírají tisíce lidí. Téměř po dvou letech pandemie by toto slovo mělo zmizet z veřejného prostoru."
"Ne. Toto onemocnění má smrtnost 2 procenta, z nichž 90 procent jsou staří, obézní nebo polymorbidní lidé."
"Ne, není, jak jsme bohužel ukázali i my v Česku. Politika promořování vede k nepřijatelnému počtu obětí, zahlcení zdravotnického systému a nadbytečným úmrtím lidí na jiné choroby, které by jinak mohly být medicínou zvládnutelné. Žádný stát na světě proto touto cestou vědomě nejde."
"To není dobrá otázka, k tomu dojde tak jako tak. Ve střednědobém výhledu všichni, kdo přežijí, budou mít protilátky - ať již po prodělání nemoci nebo po očkování. Důležité je, kolik to bude stát životů, kolik bude dlouhodobých zdravotních následků. A kolik nás to jako společnost bude stát peněz. A zde je jasné, že promoření očkováním je mnohem lepší a levnější a rychlejší strategie než kterákoliv alternativa."
Jsou vakcíny k ničemu, když je nakažených více, než bylo před rokem, kdy žádná vakcína nebyla?
"Kdybychom dnes neměli očkovací látky, umíralo by několikanásobně více lidí a život v Česku by se podobal apokalypse."
"Ne. Před rokem tady byla mnohem méně infekční varianta a byla nařízena mnohem přísnější protiepidemická opatření. Kdyby nebylo očkování, bylo by hospitalizací a úmrtí čtyřikrát až pětkrát více a zkolabovalo by zdravotnictví. Kdyby byl každý účinně očkovaný, počty pozitivních testů by mohly být stále vysoké, ale počty nemocných a mrtvých by byly nízké."
"Letos máme více nakažených, protože koluje mnohem nakažlivější varianta viru a protože jsme na rozdíl od loňska nepřikročili prakticky k žádným přísným opatřením. Na složení pacientů na jednotkách intenzivní péče a obětí je zcela jasné, že očkování snižuje pravděpodobnost velmi těžkého průběhu choroby sedmkrát až desetkrát, takže vakcíny fungují velmi dobře."
Je pravda, že očkovaní mají velkou virovou nálož, a roznesli tak covid-19 do populace?
"Ne. Očkovaní jsou pro své okolí bezpečnější a v kontaktu dvou očkovaných lidí je riziko závažného onemocnění pro oba minimální."
"Očkovaní mají menší virovou nálož než srovnatelní neočkovaní."
"Ne, to není pravda. Očkovaní mají připravené protilátky, a proto se s virem vypořádají rychleji a razantněji než neočkovaní. Pravděpodobnost šíření viru očkovaným je mnohem menší než neočkovaným."
Odpírači covidu argumentují tím, že se jedná pouze o chřipku a že důvodem, proč by se lidé měli nechat naočkovat, je konec záruční doby vakcín. Je to pravda?
"Toto je naprosto nehorázný argument. Chřipka může být závažným onemocněním, ale v České republice na ni každý rok umírá kolem tisíce lidí, pohybujeme se v rozmezí stovek až maximálně dvou tisíc za jednu chřipkovou sezonu. Na covid-19 nyní umírá 100 lidí denně, v předešlých vrcholech to bylo 250 lidí denně a v blízkém vrcholu je pravděpodobné, že tato čísla překonáme."
"Je to hloupý a nebezpečný nesmysl. Žádná chřipková epidemie po roce 1945 nezabila v Česku 36 tisíc lidí a nedonutila svět k tak drakonickým opatřením. Očkování prokazatelně zachraňuje lidské životy."
"Na covid-19 umírá mnohem více lidí než na jiná respirační onemocnění, chřipku nevyjímaje. A je lépe získat imunitu proti nemoci bez rizika prodělání nemoci a poškození vlastního těla. Proto je vakcín celosvětově nedostatek a lokální chyby v distribuci na to nemají velký vliv."
Je pravda, že pokud by praktičtí lékaři léčili covid antivirotiky, a ne paralenem a čajem, že by nakažení koronavirem neskončili v nemocnicích?
"Další zcela absurdní tvrzení. V současné době nemáme k dispozici žádná antivirotika, která by byla dostupná pro ambulantní péči. Jediným prokazatelně účinným lékem na začátku onemocnění jsou monoklonální protilátky, které jsou extrémně drahé a musí se aplikovat injekčně. Praktičtí lékaři je nemají k dispozici, pouze mohou rizikové pacienty k podání monoklonálních protilátek doporučit. V současné době je v České republice těchto léků nedostatek a v žádném případě to není lék na kontrolu pandemie. V blízké budoucnosti se dočkáme antivirotik v tabletové podobě, která budou moci používat praktičtí lékaři, ale opět pouze pro rizikové pacienty a léčba stále bude finančně velmi náročná. Antivirotika se stanou jen doplňkem vakcín, které jsou nejdůležitějším nástrojem ke kontrole epidemie."
"Problém je v tom, že žádná antivirotika na virus SARS-CoV-2 nemají k dispozici. Účinná antivirotika jsou ale v procesu schvalování, konkrétně Molnupiravir od firmy Merck, který je zacílený na transkripční replikační komplex, a Paxlovid od firmy Pfizer, který inhibuje hlavní virovou proteázu. Zatímco Molnupiravir má účinnost kolem 30 procent, Paxlovid může mít účinnost až 89 procent. Pokud se tyto údaje potvrdí, budeme mít brzy k dispozici nástroje, které zcela změní průběh epidemie."
"Žádná účinná antivirotika proti covidu doposud neexistují. Marginální pozitivní efekt má snad remdesivir, trochu lepší 30procentní účinnost má mít nedávno schválený molnupiravir, snad mnohem lepší by měl být doposud neschválený paxlovid. Účinné a drahé jsou komerčně dostupné směsi dvou až tří monoklonálních protilátek. Ty a antivirotika se musí podávat co nejdříve od počátku infekce. V těžkých případech jsou poměrně účinné protizánětlivé léky kortikosteroidy, které se ale nesmí podávat na začátku infekce, ale až když nastupuje těžký průběh."
"To není pravda. Praktičtí lékaři totiž bohužel zatím s výjimkou velmi drahých monoklonálních protilátek, které se podávají v nemocnicích, k dispozici žádná virostatika nemají. Snad se to s nástupem molnupiraviru a paxlovidu brzy zlepší."
"Již se podařilo vyvinout účinné léky, které při správném a hlavně včasném použití mohou výrazně při léčení pomoci. Zatím se ale takové léky podávají nitrožilně a je k tomu potřeba specializované pracoviště, u většiny praktiků to není možné. A klíčové je zde to slovo včasné. Jsou ve vývoji i další léky, které by se mohly podávat jako pilulky, ale zatím nejsou schváleny. Většina dosud testovaných léků bohužel zatím nebyla účinná."
Jak často vykazují testy falešnou pozitivitu? Jaká je míra chybovosti testů?
"Mnohem častější je falešná negativita. Co se PCR testů týče, velmi citlivé testy mohou hlásit slabou pozitivitu ještě v době, kdy je viru jen stopové množství. Chybovost PCR testů jako takových je hluboko pod jedním procentem. Falešná pozitivita se skoro nevyskytuje. Velmi tam záleží na kvalitním odběru, špatně provedený výtěr z nosohltanu naopak může udělat vysokou falešnou negativitu. U antigenních testů rovněž záleží na kvalitním odběru, navíc jsou mnohem méně citlivé a zejména se od sebe v citlivosti a spolehlivosti jednotlivé značky velmi liší. Tady může falešná pozitivita i negativita činit až desítky procent."
"Záleží pochopitelně na typu testu, PCR testy jsou hodně přesné, antigenní méně. U antigenních také záleží na výrobci a značce. A v neposlední řadě velmi záleží, kdo test provádí, jestli se jedná o samotest nebo test provedený testovacím centrem."
Právě se děje
Hokejový brankář a vítěz Stanley Cupu Francouz ve 33 letech ukončil kariéru
Nestárnoucí zázrak znovu udeřil, žasnou nad Jágrovým rekordem světová média
ŽIVĚ
Írán bezprostředně nechystá odvetu za noční útok, nepotvrdil se jeho zahraniční původ
