Oběti domácího násilí žádaly během nouzového stavu o pomoc více než dříve

ČTK ČTK
30. 6. 2020 13:16
Poptávka po službách organizací, které pomáhají obětem domácího násilí, za nouzového stavu vzrostla o 30 až 40 procent. Ještě větší zájem o podporu byl v týdnech po skončení nařízených omezení, kapacita se rychle naplnila. Postup policie a úřadů v krajích nebyl jednotný. Často se snažily členy domácností vést ke smíru místo ochrany ohrožených.
Foto: Shutterstock.com

Ukázal to výzkum, jehož výsledky v úterý zveřejnily jeho autorky Dana Moree z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy a Blanka Nyklová ze sociologického ústavu Akademie věd ČR.

"Fyzické násilí s viditelnými následky je pouze špičkou ledovce," uvedla Nyklová. Podle ní výzkum ukázal, že potlačené násilí v krizovém období eskalovalo a intenzita vzrostla. Řada obětí, které ho léta snášejí, se tak rozhodla po skončení nouzového stavu vyhledat pomoc. Na organizace se pak začaly obracet nově i cizinky v Česku a Češky, které žijí v zahraničí.

Nouzový stav v Česku trval od 12. března do 17. května. Školy byly zavřené. Provoz sociálních služeb se zastavil, nebo byl omezený. Omezeně fungovaly i úřady či soudy. Rodiče zůstali doma s dětmi, řada pracovala z domova.

Kvalitativní výzkum pokrýval období od začátku nouzového stavu do 7. června. Autorky zkoumaly 71 případů, které v terénních denících popsaly sociální pracovnice. Využily také rozhovory s 11 klientkami organizací. Dalších devět rozhovorů se vedlo s pracovníky, kteří se obětem věnovali. Autorky podotkly, že zjišťování nebylo snadné s ohledem na bezpečí ohrožených osob i pomáhajících pracovníků. V téměř polovině sledovaných případů oběti s násilnou osobou už nežily, nátlak ale pokračoval, a to hlavně kvůli předávání dětí.

Organizace na pomoc ohroženým a obětem začaly za nouzového stavu rychle fungovat na dálku. Posílily krizové linky či chat. Situaci zkomplikovala "feminizace pomáhajících profesí", uvedla Nyklová. Řada pracovnic totiž zůstala doma na ošetřovném, velká část personálu tak vypadla. "Přesto ale organizace zajistily plný chod," dodala expertka. Po skončení omezení se rychle naplnila kapacita zařízení.

Policie často jen vyzývala ke smíru

Postup policie či odborů ochrany dětí (OSPOD) se v krajích lišil. Policisté místo vykázání násilné osoby z domácnosti často nabádali ke smíření. "To je v případě domácího násilí kontraproduktivní. Může to v násilné osobě vyvolat dojem, že to, co dělá, je v pořádku a projde jí," podotkla Nyklová. Jen v jediném případě ženu z domácnosti s násilím policie sama kontaktovala a radila, jak se dá v karanténě postupovat.

OSPOD pracoval dlouho jen na dálku. Kvůli omezenému fungování soudů se zastavila řada opatrovnických řízení. V některých případech násilné osoby znovu začaly usilovat o změnu rozhodnutí o péči o potomky. Soud jim často předběžným opatřením umožnil větší kontakt. Zrušil také vazby pachatelům, takže se vrátili domů k obětem.

"Problematické je, že instituce dokážou zachytit jen malou část případů, a to jen ty s fyzickými útoky, jejichž dopady jsou viditelné a dokazatelné. Velká část násilí ale viditelná není a těžko se dokazuje, tím pádem případy instituce neřeší. Je tak hodně obětí, které systémem propadají," řekla Moree.

Podle výzkumnic by bylo potřeba pro případ druhé vlny epidemie či nařízených omezení v menších ohniscích nákazy postup institucí sjednotit. Jasné by mělo být, jak se má jednat při předávání dětí, při přeshraničním kontaktu, co dělat za karantény. Policisté i OSPOD by měli sami ohrožené z rizikových domácností kontaktovat. Policie by také měla využívat vykázání. Azylové domy stejně jako domovy pro seniory by měly dostat ochranné pomůcky, testovat by se měl personál i klienti.

Video: Oběť domácího násilí: Zažila jsem škrcení i polévání studenou vodou, kniha je terapie

První domácí násilí přišlo měsíc po svatbě, manžel na mě činil nátlak, omezoval mě, tušila jsem, že to je špatné, říká Kateřina Lieskovská. | Video: Emma Smetana
 

Právě se děje

před 18 minutami

Odveta za francouzskou digitální daň, USA mohou uvalit 25procentní clo

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa dnes oznámila dodatečná 25procentní cla na zboží dovážené z Francie v hodnotě 1,3 miliardy dolarů (přes 30 miliard Kč) jako odvetu za francouzskou digitální daň. Zavedení těchto cel však odkládá o 180 dnů, aby tak poskytla čas na vyřešení sporu.

Americký obchodní zmocněnec Robert Lighthizer uvedl, že francouzská digitální daň se nespravedlivě soustředí na americké podniky působící v oblasti digitálních technologií. Ohlášená cla se podle něj týkají například francouzské kosmetiky a kabelek.

Francouzský parlament schválil tříprocentní digitální daň loni v červenci. Letos v lednu se však Francie dohodla s USA na příměří, podle kterého Paříž odloží výběr digitální daně na konec roku a Washington na oplátku prozatím nezavede odvetná cla.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Klub z Amiens neuspěl se žalobou proti sestupu z ligy

Francouzský fotbalový klub SC Amiens neuspěl u nejvyššího správního soudu se žalobou proti sestupu z první ligy. Jeho prezident Bernard Joannin nevyloučil, že podnikne další právní kroky, klub se ale zároveň začal připravovat na start v druhé nejvyšší soutěži. Elitní ligu musel tým z Amiens opustit poté, co v době předčasného ukončení sezony deset kol před koncem kvůli pandemii koronaviru figuroval v tabulce na sestupové pozici.

Podle odborného posudku bude sestup pro klub znamenat ztráty ve výši 44 až 55 milionů eur. Joannin prohlásil, že soudce ignoroval jeho argumenty, a zvažuje další odvolání s cílem vybojovat náhradu škody.

Společně s Amiens sestoupilo i Toulouse. Oba kluby proti tomu neúspěšně protestovaly. Sestup mezitím zpečetilo i valné shromáždění ligy LFP, na němž se většina klubů vyslovila pro to, aby i v příští sezoně hrálo Ligue 1 jen dvacet týmů a ne dvaadvacet.

Další zprávy