Týrané či úzkostné děti se při karanténě hůře domáhají pomoci, linky řeší víc případů

Pavel Mazanec Pavel Mazanec
4. 4. 2020 19:32
Omezení pohybu a uzavření škol dopadají i na děti, které ze dne na den přišly o všechny sociální kontakty kromě těch v úzké rodině. Případné problémy, jako je domácí násilí nebo třeba závislost rodiče, tak nemusí být snadno odhalitelné. Pro dítě je nyní navíc těžší vyhledat pomoc. I proto eviduje Linka bezpečí a jí podobné nárůst případů, děti se na ni ale častěji obracejí přes e-mail nebo chat.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

Linky, kam se děti a dospívající v případě ohrožení mohou obrátit, hlásí v posledních týdnech zvýšenou aktivitu volajících. "Oproti roku 2019 je za stejné období nárůst cca o 25 procent u komunikace přes chat a o 14 procent u e-mailové poradny," přibližuje situaci sociální pracovnice Linky bezpečí Lucie Zelenková.

Jen u volání zaznamenali mírný pokles. "Máme za to, že důvodem může být nedostatek soukromí na telefonický hovor. Děti jsou prostě stále doma společně s dalšími lidmi a nemohou si vždy udělat prostor a klid pro telefonát. Psát e-maily a chatovat mohou spíše - přitom je nikdo nemůže poslouchat, co říkají," říká Zelenková.

Nárůst potvrzuje i Hana Regnerová, ředitelka obdobné služby Modrá linka. "Průměrně evidujeme v běžném období cca 20 kontaktů denně, nyní jich máme více než dvojnásobek. Například minulé pondělí jsme měli 48 kontaktů, většinou trvají půl hodiny až jednu a půl hodiny, často na chatu."

Uzavřené prostředí problémy stupňuje

Rizikem je podle odborníků to, co s někde již existujícími problémy udělá uzavřené prostředí. Současná situace vytváří nápor na psychiku všech členů rodiny, který ne každý zvládá. Běžné strategie zvládání stresu, jako například trávit čas i s jinými lidmi, sdílet s nimi své trápení, věnovat se volnočasovým aktivitám a koníčkům, sportu a podobně, teď nemohou využít ani děti, ale ani rodiče.

Mnohde jsou nyní také omezeny odborné služby jako psychologická nebo psychiatrická péče. Ne každý odborník může nabídnout alespoň on-line formu kontaktu a ne vždy je to dostačující. A zdaleka ne každé dítě ho také může využít, například pokud doma nemá klidné místo na terapeutické sezení po Skypu nebo nemá potřebné vybavení.

Tuto možnost ztrácejí i další rodinní příslušníci, kteří by odbornou pomoc potřebovali nebo ji před nouzovým stavem využívali, například i kvůli agresi. Zástupci linek pro děti se shodují, že přibývají hlavně kontakty, které řeší agresivitu v rodině a psychické či fyzické týrání.

"Situace samozřejmě významně ovlivňuje celkové klima rodiny. Děti jsou v rodinném systému ti nejzranitelnější, proto jsou i nejvíce ohrožené," říká Zelenková z Linky bezpečí. 

Pomoc existuje i při nouzovém stavu

Kromě linek důvěry jsou důležitou institucí, která musí dětem v těchto situacích pomáhat, orgány sociálně-právní ochrany dítěte (OSPOD), na které se může dítě obrátit samo nebo s komunikací pomůže pracovník linky důvěry.

V případě ohrožení zdraví, či dokonce života je pak nutné volat přímo policii na lince 158 nebo tísňovou linku 112. Policie zatím vyšší počet dětských volání nezaznamenala. "Pokud se na nás dítě obrátí, tak jej vyslechneme a nasměrujeme na oddělení, kde mu dokážou nejlépe pomoci, případně se snažíme spolupracovat i se zákonným zástupcem nebo státní institucí, která je k tomuto příslušná," říká Ondřej Moravčík z Policejního prezidia.

"Riziková situace je pro ohrožené děti v současné době určitě pravděpodobnější, a to v případě ohrožených dětí, které nemohou nyní uniknout do bezpečného prostředí škol, školek, školních družin, volnočasových kroužků, nízkoprahových organizací apod. Od doby vyhlášení krizového stavu jsme ale prozatím v naší městské části větší poptávku po poskytování sociálně-právní ochrany těmto ohroženým dětem nezaznamenali," uvádí za OSPOD Prahy 3 mluvčí Michaela Luňáčková.

Některé dotazy dětí se týkají přímo koronaviru a strachu z nákazy, jak potvrzuje Dana Krousová, vedoucí sociálního odboru v Plzni 1. "Nejčastější problém, který OSPOD nyní řeší, je předávání dětí ke styku mezi rodiči. Obracejí se na nás rodiče, kteří z důvodu koronavirové infekce mají obavy, že druhý rodič nedokáže dítě tak dobře zabezpečit jako oni, a dítě odmítají předat. A naopak, když dítě nebylo rodičům předáno, přestože vše pro dítě zajistili a ošetřili dle nařízení vlády," popisuje.

Problém být sám se sebou

Ve větší míře ale volají i děti, které mají problém být "sami se sebou" - trápí je prázdnota, samota, nuda nebo úzkost. Stav izolace na některé děti i dospívající působí negativně a v kontaktech linek důvěry se tak nyní častěji objevují případy sebepoškozování, přejídání, strachu až úzkosti, problémů se spánkem a zvýšené citlivosti či naopak rezignace.

"U dětí i u dospělých se otevírají jejich citlivá témata, která dříve byli schopni zpracovat už třeba tím, že měli určitou pravidelnost, jistotu, základní povinnosti i sociální kontakt," vysvětluje šéfka Modré linky Hana Regnerová.

Vedoucí Linky důvěry Dětského krizového centra Helena Juklová varuje také před přemírou času stráveného u internetu. "Zvyšuje se zejména riziko zneužití dětí na sociálních sítích, protože často svůj čas tráví právě tam."

"Ve většině případů funguje struktura času, prostoru i aktivit. Vstávat rozumně ráno, dát si splnitelné cíle na celý den a pak si říct, jaké činnosti udělám jako první. Střídat povinnosti se zábavou a odměnou a nejlépe si hrát a odpočívat jinde, než se učím. U některých pomáhá psaní deníku nebo napsat e-mail či zprávu kamarádům, známým či na nějaký portál - například Alík.cz, kde také odpovídáme v poradně," vyjmenovává Regnerová, co volajícím nejčastěji radí.

Pravidla je ale nutné navázat na konkrétní situaci a hlavně na vlastnosti a osobnost člověka, shodují se odborníci. Jinak obecné rady mnohdy selhávají.

"Proto bych doporučila se hlavně svěřit a nebýt na to sám - rodiče, sourozenci, ale i kamarádi a příbuzní na dálku. Pokud dítě nemá okolo sebe osobu, které důvěřuje, jsou tu právě linky důvěry, které pomohou si ujasnit, co by byla ta konkrétní cesta a způsob pomoci," dodává Regnerová.

 

Právě se děje

před 4 hodinami

Brémy podlehly Frankfurtu 0:3, Pavlenka inkasoval po 342 minutách

Fotbalisté Brém v dohrávce 24. kola německé ligy podlehli Frankfurtu 0:3 a zůstali na předposledním místě tabulky. Brankář Jiří Pavlenka byl v bundeslize překonán po 342 minutách, celý zápas za domácí Werder odehrál i krajní obránce Theodor Gebre Selassie.

Brémy prohrály poprvé po třech ligových zápasech a ztrácí dva body na šestnáctý Düsseldorf, který drží barážovou pozici. Eintracht zvítězil podruhé za sebou a poskočil na 11. příčku.

Domácí si v úvodním poločase vytvořili víc nebezpečných šancí než soupeř, ale brankář Trapp zneškodnil dalekonosnou ránu Klaasena nebo Selkeho pokus z úhlu.

Druhé dějství jasně patřilo Frankfurtu. V 61. minutě si na Kostičův centr naskočil Silva a přesnou hlavičkou překonal Pavlenku. Reprezentační gólman podruhé inkasoval v 81. minutě z rohu od nepokrytého Ilsankera a hostující náhradník ještě v poslední minutě uzavřel skóre hlavou.

Hráči Werderu potvrdili pozici nejhoršího domácího týmu německé ligy, v aktuální sezoně na Weserstadionu ze 14 utkání získali pouhých šest bodů a vyhráli jen v září nad Augsburgem (3:2).

před 4 hodinami

V případě Maddie McCannové, jež zmizela před třinácti lety, je podezřelý Němec

Němečtí vyšetřovatelé podezřívají z vraždy britské dívky Maddie McCannové, která zmizela před 13 lety při rodinné dovolené v Portugalsku, 43letého muže z Německa. Vyšetřování otevřelo státní zastupitelství v Braunschweigu, informoval dnes Spolkový kriminální úřad. Podezřelý, který byl už v minulosti podle agentury DPA vícekrát trestán kvůli sexuálním deliktům i na dětech, si v současnosti odpykává víceletý trest ve vězení.

Tehdy tříletá Madeleine McCannová zmizela v květnu 2007 z apartmánu v turistickém komplexu v Praia da Luz u jihoportugalského města Lagos v regionu Algarve. Její rodiče byli tehdy na večeři v blízké restauraci. O osud dívenky se zajímala média na celém světě. 

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Anderson, Ozon, McQueen. Festival v Cannes zveřejnil výběr filmů pro letošní ročník

Nové filmy amerického režiséra Wese Andersona, francouzského Françoise Ozona či britského Steva McQueena jsou součástí oficiálního výběru 56 snímků pro letošní ročník mezinárodního filmového festivalu v Cannes. Filmový svátek se letos v květnu nekonal kvůli koronavirové pandemii, pro snímky je ale zařazení na jeho program prestižním oceněním, uvedla agentura AFP. Žádný český film se do výběru neprobojoval.

Na seznamu oficiálního výběru se nachází Andersonův film The French Dispatch (Francouzská spojka), Ozonův Eté 85 (Léto 85), britský filmař Steve McQueen má ve výběru snímky hned dva - Lovers Rock (Skála milenců) a Mangrove (Mangrovník).

Žádný český film v letošním oficiálním výběru festivalu nefiguruje. Ze zemí střední a východní Evropy zde mají své zástupce pouze Litva (film Soumrak režiséra Šarunase Bartase) a Bulharsko (snímek Únor od režiséra Kamena Kaleva).

Zdroj: ČTK
Další zprávy