Chrání ženy, ale pracují i s manžely. V Bosně mají centrum pro domácí násilníky

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
27. 12. 2019 18:32
“Nikdy jsem se necítila tak bezpečně jako tady,” říká tichým hlasem drobná žena. Je jí už přes padesát let, ale teprve před necelým rokem udělala asi nejodvážnější rozhodnutí ve svém životě. Utekla od manžela, který ji fyzicky týral. Teď žije v jednom z prvních azylových domů, které v Bosně a Hercegovině vznikly.
Ilustrační snímek.
Ilustrační snímek. | Foto: Shutterstock

Modrič (od naší zpravodajky) - Azylový dům v Modriči na severu Bosny a Hercegoviny sídlí v malém dvoupatrovém rodinném domku. Dragana (redakce její jméno změnila kvůli zachování anonymity) ho opouští málokdy, a když už, tak jen na krátkou procházku po zahradě. Přesto se tu prý cítí svobodněji než kdy předtím.

Dragana je vdaná 38 let a má dvě dospělé děti. S nimi si pravidelně telefonuje, jinak s nikým v kontaktu není.

V azylovém domě v Modriči na severu Bosny se ukrývá už devět měsíců. Strach ji ale úplně neopustil. Její manžel je na protialkoholním léčení a ona tady nemůže zůstat navěky. "Bojím se, protože je teď asi hodně naštvaný," přemýšlí Dragana.

Od svého manžela doslova utekla. Posledních zhruba 12 let ji bil. Nikdo z jejího okolí to nevěděl, nesvěřila se žádné kamarádce. Měla strach. Manžel vyhrožoval, že kdyby se to někdo dozvěděl, znovu by ji zbil.

Odejít ale nebylo jednoduché. Dragana nemá vystudované žádné školy, nemá ani praxi. Celý život bydlela na vesnici a starala se o domácnost. Nemá ani vlastní zdravotní pojištění.

Když děti odešly z domu, útoky zesílily a ona se začala bát o svůj život. Dozvěděla se o existenci azylového domu, který založila místní organizace Budućnost, a při dalším manželově útoku zavolala na policii. Tak se dostala sem. Přišla tím ale o všechno, o dům i pozemek, na kterém celý život žila. 

S agresory jsme podepisovali smlouvy

Kolik žen s podobným osudem v Bosně a Hercegovině žije, se dá jen těžko odhadovat. Azylový dům v Modriči funguje od roku 2000. Od té doby vyrostlo po celé zemi několik podobných. V prvních letech sem přišly dvě až tři ženy ročně, teď jich je někdy až sto. Sociální úřad do azylových domů posílá jen naléhavé případy.

Jelena Mišićová v azylovém domě pro ženy v ohrožení organizace Budućnost.
Jelena Mišićová v azylovém domě pro ženy v ohrožení organizace Budućnost. | Foto: Aktuálně.cz

Momentálně v tom v Modriči moc žen kromě Dragany nežije a ředitelka Jelena Mišićová váhá, jestli je to dobře, nebo naopak špatně. "Když jich máme hodně, je to smutné, ale na druhou stranu jsme rádi, že se šíří povědomí o domácím násilí jako společenském problému. Nemá se to držet v rodině," přemítá.

Statistiky uvádějí, že až každá pátá žena v Bosně má zkušenost s domácím násilím. A mnoho z nich je zároveň na svém manželovi naprosto závislých, stejně jako Dragana.

Plno žen se pak kvůli tomu k násilníkovi vrátí. Proto se v Budućnosti rozhodli pracovat i s manžely klientek, které se v azylovém domě ukrývají. Zpočátku zkoušeli malou fintu. "Podepisovali jsme s nimi smlouvu, ve které se zavázali, že se ke svým ženám budou chovat slušně," popisuje Jelena Mišićová a dodává, že na někoho to zafungovalo. 

Asi před deseti lety ale začali poskytovat profesionální psychologickou péči i agresorům, jejichž manželky se do azylového domu dostaly. Vzniklo tak vůbec první mužské centrum v zemi, které pachatelům domácího násilí poskytuje terapii a poradenství. "Stále to není jednoduché, protože to funguje na dobrovolné bázi," vysvětluje. 

Do poradny tak může přijít i Draganin manžel. Ona ví, že osamostatnit se nebude jednoduché, a obává se budoucnosti. "Nejsme rozvedení. Uvidíme, co bude, až vyjde z léčebny."

Organizaci Budućnost podporuje humanitární organizace CARE Česká republika v rámci zahraniční rozvojové spolupráce za podpory České rozvojové agentury a Ministerstva zahraničních věcí České republiky.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

ČNB ponechala limity pro poskytování hypoték beze změny, upozornila na nedostupnost bydlení

Česká národní banka ponechala poměr výše hypotečního úvěru a hodnoty zastavené nemovitosti (LTV) na 90 procentech. Zároveň nepovažuje nyní za nezbytné další dva limity pro poskytování hypoték obnovit a ani zpřísňovat jiné parametry pro poskytování hypoték, informovala na čtvrteční tiskové konferenci.

V červnu centrální banka zrušila u posuzování žádostí o hypotéku limit pro poměr mezi měsíční splátkou veškerých úvěrů proti celkovému čistému měsíčnímu příjmu (DSTI). Předtím v dubnu zrušila limit poměru výše dluhu a čistého příjmu žadatele o úvěr (ukazatel DTI).

ČNB zároveň konstatovala, že pokračující silný růst cen nemovitostí v Česku zhoršil příjmovou dostupnost bydlení a způsobil nárůst nadhodnocení cen bydlení. Banka nadhodnocení odhaduje v průměru na 17 procent, ve vybraných lokalitách s vysokým podílem investičních bytů jde až o 25 procent.

ČNB současně nechala rezervu na ochranu úvěrového trhu, tzv. sazbu proticyklické kapitálové rezervy, pro všechny banky, spořitelní a úvěrní družstva a obchodníky s cennými papíry na 0,5 procenta.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Policie propustila muže, který naboural do brány sídla Merkelové

Řidiče, který ve středu autem narazil do příjezdové brány sídla německé kancléřky Angely Merkelové v centru Berlína, policie ve čtvrtek propustila. Rozhodnutí zdůvodnila tím, že není důvod muže dále zadržovat. Případ kvůli politickému pozadí prověřuje kriminální policie. K motivu se nevyjádřila, muž ale podobný čin spáchal již před šesti lety, kdy rovněž najel do plotu kancléřství.

Auto 54letý muž popsal nápisy, které byly protiglobalizační. V roce 2014 měl na voze vzkaz o ochraně klimatu a také vyznání lásky. To, že za oběma událostmi stojí jeden člověk, potvrdilo ve středu ministerstvo vnitra.

Německá média bezprostředně po incidentu spekulovala, že muž se mohl potýkat s psychickými problémy. Podle policie ale převoz na psychiatrické oddělení není třeba. Při nehodě, která byla zřejmě úmyslná, se nikdo nezranil, škody na plotu i na voze jsou jen malé.

Zdroj: ČTK
Další zprávy