Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) již téměř tři roky pátrá po tom, zda nejvyšší vedení nemanipulovalo rozhodování antimonopolního úřadu (ÚOHS). Klíčové instituce, která dohlíží na veřejné zakázky i to, zda soukromé firmy tajnými dohodami nezvyšují ceny. Dlouholetý předseda ÚOHS Petr Rafaj čelil podezřením, že společně s dvojkou hnutí ANO Jaroslavem Faltýnkem manipuloval miliardový tendr na mýto. Ve funkci nakonec skončil loni v prosinci potom, co Aktuálně.cz a HN rozkryly další pochybnosti o jeho majetku. Dodnes ale nekalosti odmítá, rezignoval prý proto, aby neposkytoval záminku pro útoky proti úřadu.
Rafajův nástupce Petr Mlsna se při nástupu do funkce zaručoval, že důvěru v rozhodování úřadu obnoví (jeden z jeho cílů bylo vyměnit Rafajem jmenované členy rozkladových komisí, což již učinil, viz box). "Když do úřadu přijde zasahovat policie, bere si tam důkazy a v nejvyšším managementu provádí domovní prohlídky, je to narušení kredibility jakéhokoliv úřadu - a nemusí to být ÚOHS," řekl Mlsna například pro Radiožurnál.
Zatímco Rafaj - dodnes policií z ničeho neobviněný - nakonec rezignoval, nyní je jasné, že jeho pravá ruka Eva Kubišová bude na veřejné tendry z pozice místopředsedkyně antimonopolního úřadu dohlížet dál. I ona v březnu 2019, tedy v době razií kolem kauzy policií nazvané Stoka, měla domovní prohlídku. A i ji policie podezřívá, že se na manipulacích rozhodování úřadu podílela. Policisté například odposlechy dokládají, že chod úřadu za pomoci Rafaje a Kubišové ovlivňoval někdejší vlivný politik ANO Jiří Švachula, dnes obžalovaný z manipulací zakázek.
Kubišová se před rokem proti nařčením, že nelegálně spolupracovala se Švachulou, ohradila. "Pan Švachula rozhodně nic podobného nedělal, příště mi nevolejte," reagovala a položila telefon. Nynější prosbu o vyjádření odmítá.
Mlsna po svém nástupu na úřad v prosinci Hospodářským novinám řekl, že vedení úřadu vyřeší. "O případných náhradnících a změnách chci mít jasno do konce ledna," uvedl Mlsna.
"Já se nebudu řídit podle novinových článků," prohlašuje nyní. V případě Kubišové chce počkat, zda ji policie z něčeho obviní, či podezření odloží. Práci podle něj ale místopředsedkyně úřadu odvádí dobrou. "Čekám na ukončení prověřování, ale i na vyhodnocení činnosti za uplynulý čtvrtrok - musím říct, že výstupy, které jsou ze sekce veřejných zakázek, jsou poměrně kvalitní," zhodnotil Mlsna.
Policejní prověřování, do jehož konce Mlsna chce počkat s rozhodnutím, zda svou místopředsedkyni ve funkci nechá, bude trvat minimálně několik dalších měsíců. Policie totiž krom tendru na mýto zkoumá několik jiných větví případu. "Prověřování stále pokračuje a výsledek nelze předvídat," řekl reportérům dozorující státní zástupce Radek Mezlík z olomouckého vrchního státního zastupitelství.
Vyšetřovatelé na základě odposlechů pracují s verzí, že zatímco předseda Rafaj měl poslední slovo v druhém (odvolacím) stupni rozhodování, u místopředsedkyně si dle detektivů zajišťoval verdikty podle svých představ v prvním stupni. Navzdory tomu, že do nich ze zákona nesměl zasahovat.
"Rafaj zadává Kubišové svoje nezákonné pokyny, jak má být v jednotlivých řízeních rozhodnuto. Kubišová následně uděluje pokyny svým podřízeným tak, aby v plné míře vyhověla zadáním Rafaje," popsali detektivové v dokumentech, které mají redakce HN a Aktuálně.cz k dispozici. Kubišová své působení na úřadě komentovat odmítá, redakci pokládá telefony.
Evu Kubišovou policie podezírá nejen z toho, že s Rafajem ovlivňovala tendr na mýtný systém. Místopředsedkyně zodpovědná za regulérnost veřejných zakázek za miliardy udržovala dle vyšetřovatelů nadstandardní vztahy s vlivným expolitikem za ANO Jiřím Švachulou. Ten se dnes před soudem hájí proti obvinění ze stamilionových manipulací veřejných zakázek, na jejichž regulérnost naopak Kubišová dohlíží.
Kubišová a Rafaj
- Eva Kubišová na úřadě působí od roku 1995 a prošla řadou funkcí.
- Rafaj ji na post místopředsedkyně pro oblast veřejných zakázek posadil v roce 2011. Post zastávala až do roku 2015. Poté ji na příkaz Rafaje nahradil Josef Chýle, dnes rovněž policií podezřívaný z korupce. Svou vinu odmítá.
- Kubišová následně přešla na post Rafajovy ředitelky kabinetu a byla tak jeho nejbližší spolupracovnicí.
- V lednu 2018, po odchodu Chýleho z ÚOHS, ji Rafaj opět jmenoval místopředsedkyní pro veřejné zakázky. V gesci tak mimo jiné měla i miliardový tendr na mýto, který Rafaj dle policie ovlivňoval.
- "A to tím směrem, aby došlo prostřednictvím Rafaje ke zrušení zakázky či k takovému časovému oddálení, kdy by již nebylo možné v řádné době vyhlásit vítěze tendru, a nová smlouva na mýtný systém by musela být opětovně uzavřena s firmou Kapsch," vyplynulo policistům ze sledování. Společně s Rafaje podezřívají i Kubišovou.
- Oblast veřejných zakázek čelí dlouhodobě kritice expertů. V roce 2016 například Rafaj zavedl poplatek 10 tisíc korun za podání podnětu veřejností. Ten posléze zrušil Ústavní soud. K odchodu Rafaje loni vyzvaly Liberecký a Ústecký kraj, jejichž zakázky prý ÚOHS posuzoval svévolně.
Schůzky a komunikace s obžalovaným politikem ANO
Podle policie Švachula s Kubišovou řešil například brněnský dopravní podnik, který dnes vede Miloš Havránek, rovněž policií podezíraný z korupce. "Jsou zdokumentovány schůzky Švachuly s Havránkem, Rafajem a následně Kubišovou, kdy se lze domnívat, že prostřednictvím Jiřího Švachuly mohou být mimo jiné zjišťovány skutečnosti ve vztahu k zadávání veřejné zakázky DPMB, a. s. (brněnský dopravní podnik, pozn. red), či správního řízení vedeného na ÚOHS," popisují vyšetřovatelé.
Krom ovlivňování veřejných zakázek se dle kriminalistů Jiří Švachula pokoušel z antimonopolního úřadu získávat neveřejné informace. Policisté například zmonitorovali komunikaci, kterou ilustrují, jak v tomto směru dnes obžalovaný expolitik místopředsedkyni Kubišovou úkoloval.
Krátce poté, co mediální skupina Mafra ze svěřenského fondu Andreje Babiše koupila časopisecké vydavatelství Bauer Media, dorazil prostřednictvím šifrované aplikace Švachulovi požadavek od právníka Michala Erbena, který sháněl kompletní rozhodnutí ÚOHS ohledně dané fúze. "Evo, moc prosím, umíš mi sehnat kompletní rozhodnutí? Moc děkuju," žádal pět dní nato Švachula Kubišovou. Zaznamenanou komunikaci mají redakce k dispozici.
Redakce Aktuálně.cz a HN oslovily Kubišovou a pokoušely se zeptat, zda si zažádala o bezpečnostní prověrku, o níž Mlsna ve své kandidátské koncepci prohlašoval, že ji členové vedení úřadu mají mít. "Nezlobte se," reagovala Kubišová a položila telefon.
Podle Mlsny každý z místopředsedů dostal čas na to, aby si o prověrku zažádal.
Důvody pro odchod Kubišové jsou stejné jako u Rafaje, říkají protikorupční experti
V přihlášce do výběrového řízení Mlsna krom obnovení důvěryhodnosti úřadu zdůrazňoval i spolupráci s organizacemi, které působí v protikorupční radě vlády. Ty ovšem nyní Mlsnu kritizují.
"Jakékoliv další působení místopředsedkyně Kubišové ve vedení ÚOHS nelze považovat za přijatelné. Místopředsedkyně je zodpovědná za celé rozhodování úřadu o veřejných zakázkách v prvním stupni a její působení po boku Petra Rafaje naplnilo stejné důvody pro odvolání (Rafaj na funkci rezignoval, pozn. red.) jako u něj - závažné narušení důvěry v nezávislý a nestranný výkon funkce," konstatoval ředitel české Transparency International Petr Leyer.
"Vzhledem k předchozím kauzám je zřejmé, že legitimita místopředsedkyně Kubišové utrpěla značné ztráty a pan předseda by měl učinit kroky k obnovení legitimity tohoto postu," reagoval Marek Zelenka, předseda Oživení a garant Rekonstrukce státu.
Co se týče dvou dalších místopředsedů vlivného úřadu, Mlsna reportérům sdělil, že nahradí prvního místopředsedu úřadu Hynka Broma, jediného člena vedení, který v policejním prověřování dle zjištění redakce nefiguruje. Ten tvrdí, že odchází na vlastní žádost. "Moje rodina bydlí mimo Brno. Řeším, jak se k ní přiblížit. Dohodl jsem se, že budu končit k 31. březnu," uvedl Brom. Dle informací redakce ho nahradí jeho podřízený Kamil Nejezchleb.
I poslední místopředseda Petr Solský, dohlížející na sekci legislativy a veřejné regulace, ve funkci dle Mlsny zůstává. Solský má prověrku na stupeň tajné, ovšem i o něho se zajímala policie. Doklady jsou ovšem výrazně tenčí než v případě Rafaje a Kubišové.
Mlsna vyměnil Rafajovy rozkladové komise
- Petr Mlsna od prosince stihl splnit slib - vyměnit Rafajem jmenované členy rozkladových komisí, které v rozhodování radí předsedovi.
- Rafaj do nich v minulosti neprůhledně dosazoval své příbuzné - například svou dceru či jejího manžela. Ale také členy Rafajovy mateřské frýdecké buňky ČSSD. Úřad navíc složení komisí tajil a nebylo jasné, na základě jakých kvalifikací členy vybírá.
- Mlsna o nominace požádal univerzity, protikorupční organizace, Českou advokátní komoru či Hospodářskou komoru, jejichž některé zástupce jmenoval. Nové komise se obměnily zhruba z poloviny.
- Mlsna zároveň stanovil nové požadavky na členy komisí - právnické či ekonomické vzděláni čí dlouhodobou praxi v oboru.
- V komisi zůstal právník Zdeněk Koudelka, který má blízko k Miloši Zemanovi a na přelomu 2012/2013 se podle informací Lidových novin podílel na přípravě zejména aboličního článku kontroverzní amnestie Václava Klause. Mlsna jako svého poradce jmenoval i vlivného poradce premiéra Andreje Babiše Jaroslava Ungermana. Toho se Babišova vláda pokusila dle Radiožurnálu protlačit do Evropského hospodářského a sociálního výboru. Přesto, že dle evropské komise nesplňoval základní předpoklady.
Babišem slibovaná reforma úřadu? Pořád v přípravě
Petr Mlsna se do funkce dostal po absolvování výběrového řízení, které vláda vyhlásila po tlaku protikorupčních organizací. Předtím působil na ministerstvu vnitra. Mlsnu vybrala komise tří vládních úředníků a dle protikorupčních expertů byl tendr netransparentní a podle nejasných kritérií. Vláda navíc podle nich nezákonně nezveřejnila ostatní uchazeče ani jejich koncepce.
Ještě než tendr ministři vůbec vyhlásili, Mlsnu si do Lán povolal a označil za svého favorita prezident Miloš Zeman. Ten ze zákona na návrh vlády šéfa ÚOHS jmenuje. Poté, co Mlsna do funkce usedl, ukázalo se, že vláda vybrala kandidáta, který na rozdíl od jiných účastníků výběrového řízení odmítá výraznější reformu úřadu, kterou mimo jiné přislíbil premiér Andrej Babiš. Reorganizaci má posvětit nový zákon. Hlavním cílem je snížit vliv předsedy na chod instituce a tím i korupční tlaky. Není ale vůbec jisté, že navržený zákon sněmovna do podzimních voleb stihne projednat.
Mlsna naopak navrhuje posílení role předsedy - aby ve druhém stupni rozhodnutí nejen potvrzoval či vracel podřízeným úředníkům, ale rovnou je mohl i měnit. "Princip by odstranil kritizovaný ping-pong mezi prvostupňovým a druhostupňovým orgánem," vysvětluje Mlsna.
Poslední slovo by si tak šéf ÚHOS zachoval například i ohledně toho, zda bude tendr na rozšíření jaderné elektrárny Dukovany za zhruba 200 miliard korun vypsaný podle zákona. Takový verdikt by tak byl zásadní pro muže, který Mlsnu dopředu favorizoval a do funkce jmenoval - prezidenta Miloše Zemana. Ten je příznivcem stavby.
