České Budějovice – Leteckou záchrannou službu bude v jižních Čechách z rozhodnutí vlády od Nového roku zajišťovat místo soukromého provozovatele armáda. Ta ale disponuje pouze vrtulníky Sokol, které jsou výrazně větší než ty, ve kterých záchranáři létají nyní, a stroje se proto nevejdou do hangárů v Plané. Nově tak budou záchranáři létat z Bechyně, která je ale od Českých Budějovic vzdálená asi 40 kilometrů vzdušnou čarou.
"O sedm až deset minut se tím prodlouží dolet na Šumavu. Tam je přitom letecká záchranka kvůli špatně přístupnému terénu pro sanitky a vůbec malému pokrytí pozemními posádkami klíčová," popisuje ředitel jihočeské záchranky Marek Slabý. "O sedm minut déle tak bude čekat člověk v kritickém stavu krvácející do břicha, se zástavou srdce, s mozkovou mrtvicí," dodává.
Navíc déle bude také trvat, než se vrtulníky vrátí zpět na základnu, což lety jednak prodražuje a jednak se tím zkracuje doba, kdy můžou pomáhat jinde. Velké vrtulníky Sokol navíc mají vyšší nároky na prostředí, kde jsou schopné přistát. "Hromadu dřeva, vedle které můžeme přistát nyní, vám Sokol přerovná o pár metrů dál," dodává Slabý.
Armáda se hájí tím, že nová základna pokryje více zabydlených území než právě Planá. "Jenže na Táborsku je pozemních výjezdových skupin spousta. Na rozdíl právě od Pošumaví, kde letecká záchranka výrazně rozšiřuje oblast, kam se zdravotníci k pacientovi dostanou v nějakém rozumném časovém intervalu," upozorňuje Slabý s tím, že v celém Pošumaví jsou pozemní základny bez lékařů. Ten k vážně raněným nebo nemocným přilétá právě na palubě vrtulníku.
Výstavba nového leteckého terminálu v Plané, který je podle odborníků nejmodernějším u nás, navíc přišla na necelých 60 milionů korun. Teď moderní hangáry zůstanou kvůli přesunu základny do Plané nejspíš opuštěné.
Přechod na nové dopravce se nestíhá
Kompletní změnu v poskytování letecké záchranky odsouhlasila vláda na jaře. Policii a armádu pověřila obsluhou dalších dvou základen, policejní vrtulníky tak pro záchranku budou kromě Prahy létat i v Brně. Armádní helikoptéry pak budou kromě Plzně sloužit potřebám záchranářů na jihu Čech.
Zbývajících šest základen mají další čtyři roky obsluhovat tři soukromí dopravci. Poté má podle záměru vlády vzniknout státní letka, která má převzít provoz na všech deseti stanovištích.
Tendr na provozovatele do roku 2020 ale nabírá v některých krajích zpoždění a vážně hrozí, že ministerstvo zdravotnictví nestihne s novými poskytovateli podepsat smlouvu včas. Komise sice stanovila tři vítěze – slovenskou společnost Air Transport Europe, německou Helikopter Air Transport a firmu DSA, která doteď létá ve čtyřech krajích –, jenže neúspěšní zájemci s výsledkem soutěže nesouhlasí a stále neskončily lhůty, od kdy se můžou proti rozhodnutí ministerské komise odvolat.
Asociace zdravotnických záchranných služeb upozorňuje, že vývoj kolem tendru může významně ohrozit fungování záchranky. "Zejména proto, že zdravotnickým posádkám a novým provozovatelům neposkytne dostatek času pro přípravu společné činnosti," píše asociace v prohlášení.
Možných úskalí "sžívání se" nových pilotů je několik. Prvním je technika provozovatele a posádek záchranné služby. "Do vrtulníků musíme namontovat naši techniku, vysílačky, musí se sjednotit komunikační řád s našimi dispečinky. Pokud nezajistíte jejich kompatibilitu, nedomluvíte se na palubě. Během letu tak nemůžou chodit přesné údaje, nemůžete se připravit na to, jak to na místě konkrétně vypadá, jestli tam nejsou třeba dráty, kde se dá přistát a podobně," říká Eva Smržová, vedoucí lékařka letecké záchranky v Ústí nad Labem.
Právě v Ústí má od Nového roku létat slovenská firma ATE. "Na Slovensku ale během letu komunikaci s pozemním dispečinkem třeba doteď nepoužívají. Pro nás je to přitom jedna z hlavních, nepřekročitelných podmínek," dodává Smržová.
Každý provozovatel navíc musí vypracovat provozní příručku a získat povolení pro přistávací plochy třeba v nemocnicích, obojí zabere podle Smržové poměrně dlouhou dobu. Stejně tak dovybavení vrtulníků zdravotnickým materiálem a přístroji, které musí splňovat přísné normy a být homologované. A další čas zabere proškolení pilotů tak, aby v případě potřeby mohli zdravotníkům asistovat.
"Hlavním benefitem letecké záchranné pomoci je rychlost. Na rozdíl od civilních vrtulníků my létáme na hranici rizika. Bezvadná spolupráce pilotů s posádkou je naprosto klíčová. Každé nedorozumění nás okrádá o vzácný čas," dodává Smržová. Ideální čas pro přípravu nových strojů a zácvik posádky pro účely letecké záchranky je podle ní tři až šest měsíců.
Ministerstvo: vše stihneme
Podle ministerstva zdravotnictví ale žádné problémy dané nedostatkem času pro zácvik nových provozovatelů nehrozí. "Zatím nevíme o nikom novém, kdo by výsledek soutěže napadl. Stížnost společnosti DSA o výběru poskytovatelů pro dvě základny ministerstvo posoudilo a zamítlo," řekl na dotaz Aktuálně.cz mluvčí resortu Ladislav Šticha. Krizový scénář pro případ, že by se do konce roku nestihly smlouvy s novými poskytovateli uzavřít, proto prý zatím neřeší.
Problém podle Štichy prý není ani ve zmiňovaném sžívání se záchranářů s piloty, všechny tři úspěšné společnosti prý nabízejí nejen techniku a piloty, ale i zdravotnický personál. Jestli jde o tytéž záchranáře a lékaře, kteří na základnách už pracují, nebo o úplně jiné lidi, kteří dosud u letecké záchranky nepůsobili, ale nechtěl komentovat.
"Obávám se, že to dostatečně ilustruje odborné zázemí ministerstva zdravotnictví. Tři vybraní provozovatelé nenabízejí a ani nemohou nabízet zdravotnický personál, to je směšné," okomentoval to jeden z dlouholetých lékařů sloužících u letecké záchranky, který si nepřál být jmenován.
