Na leteckou záchranku armáda nemá, říká Stropnický. Babiš ji soukromníkům dát nechce

Radek Nohl Radek Nohl
Aktualizováno 17. 2. 2016 16:35
Vláda premiéra Bohuslava Sobotky se vrátila k miliardové zakázce na provoz letecké záchranné služby v dalších osmi letech. Na stůl dostala i dopis ministra obrany Martina Stropnického, který uvedl, že jeho resort nemá dostatek vrtulníků a personálu, aby záchranku zajišťoval sám. Ministr spočítal, že by si armáda musela pořídit dalších dvanáct vrtulníků a zajistit také výcvik 36 posádek. Ministr financí Andrej Babiš však navrhuje jiný model. Podle něj by se mělo uvažovat o založení neziskové organizace, která by leteckou záchrannou službu provozovala. Podobně jako je tomu v zahraničí.
Ministr obrany Martin Stropnický.
Ministr obrany Martin Stropnický. | Foto: ČTK

Praha - Tuzemská armáda nevyslyší výzvu premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD), aby si stát sám zajišťoval leteckou záchrannou službu. Podle ministra obrany Martina Stropnického (ANO) k tomu jeho resort nemá dostatek vrtulníků ani personálu.

Stropnický to uvedl v dopise, který dostala před středečním jednáním na stůl Sobotkova vláda, která se po několika dnech opět vrátila k zakázce na provozování letecké záchranky v dalších osmi letech. Materiál ministři odložili, protože nebylo jasné, kolik by bylo možné za provoz vrtulníků zaplatit. Vláda má dva posudky, které ovšem uvádějí zcela rozdílné ceny.

Premiér Sobotka po minulém jednání vlády prohlásil, že by bylo ideální, kdyby policie a armáda byly schopny zajistit provoz ve všech krajích. A podobný názor měl i vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL). "To by mi přišlo logické," uvedl Bělobrádek.

Ministr financí Andrej Babiš v dopise zaslaném svému kolegovi z vlády ministru zdravotnictví Svatopluku Němečkovi vedle toho navrhl ještě jeden model, který funguje v sousedních státech Rakousku nebo Německu.

"Alternativně by bylo možné uvažovat o založení neziskové organizace, která by leteckou záchrannou službu provozovala," uvedl Babiš. Ministerstvo zdravotnictví podle něj dělá kroky, které vedou k tomu, aby zakázku získaly opět soukromé společnosti. Což se Babišovi nelíbí.

Podle Němečka je ale nyní právě na resortu ministra financí, aby peníze na koupi vrtulníků uvolnil. "Pro mě je ten deadline příští týden. Já chci, ať už vláda rozhodne, buď to převezme primárně ministerstvo obrany, nebo se vyhlásí tendr," řekl Němeček po jednání vlády.

Kolik by stály nové vrtulníky?

Stropnický v dopise ze začátku tohoto týdne napsal, že armáda není dostatečně vybavena. Ministr obrany spočítal, že pokud by se jeho resort musel o leteckou záchranku starat, musel by si pořídit dalších dvanáct vrtulníků a zajistit také výcvik 36 posádek. Celkem by se jednalo o více než 300 lidí: piloty, techniky nebo zdravotnický personál. A ministerstvo obrany by taková investice přišla podle propočtu na více než 4,48 miliardy korun.

Ministr obrany navíc upozorňuje, že pilot vrtulníku záchranky musí mít nalétáno přes tisíc hodin. "Armáda v současné době nemá dostatek pilotů ani pro zabezpečení stávajících úkolů. Rozšíření poskytování letecké záchranné služby by tedy vyžadovalo vycvičit komplet nové posádky," uvedl Stropnický.

Kde kdo létá?

Firma, jež uspěje, se bude starat o záchrannou službu na osmi místech v Česku mezi roky 2017 až 2024.

Dál bude vypomáhat také policie a armáda. Policejní vrtulníky mají na starosti Prahu a Středočeský kraj, ministerstvo obrany pak Plzeňský a Karlovarský kraj.

Ani armáda, ani policie však podle svých mluvčích neuvažují o tom, že by si v současné době pořídily nové vrtulníky.

V současné době má armáda svou základnu pro záchrannou službu v Plzni. A podle propočtů ji stojí provoz zhruba 126 milionů korun ročně. Resort ministerstva zdravotnictví přispívá pouze dvacet milionů.

Vláda nový posudek nedostala

Osmiletou smlouvu, která letos na konci roku skončí, mají se státem podepsanou dvě soukromé firmy Alfa Helicopter a DSA. Za celé období zinkasují přes 3,7 miliardy korun. Kvůli údajné vysoké ceně přitom dodnes smlouvu prověřuje protikorupční policie.

Nová zakázka na dalších osm let bude pro vítěze finančně ještě zajímavější. Odborníci z ČVUT spočítali, že by cena mohla být až 4,7 miliardy. Druhý posudek, který vypracoval znalecký ústav VŠE, tvrdí, že by provoz mohl stát výrazně méně - zhruba 1,7 miliardy. Problém však je, že každý dokument počítá s jiným odpisem vrtulníků. A částka se jen kvůli tomu liší o zhruba miliardu.

"Existují však pochybnosti o možnosti realizovat veřejnou zakázku za cenu stanovenou tímto znaleckým posudkem, neboť posudek VŠE vychází z věcného stavu a cenové hladiny v roce 2008. Za takovou cenu by o veřejnou zakázku nemusel nikdo projevit zájem a hrozilo by nezajištění služby po 1. lednu 2017," uvedla mluvčí ministerstva zdravotnictví Štěpánka Čechová.

Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček se tak rozhodl zpracovat ještě další posudek. Ten ale vláda zatím nedostala. Ministerstvo však počítá s tím, že bude dokončen do konce února.

 

Právě se děje

před 41 minutami

Severovýchod Kanady zápasí s prudkou zimní bouří, pomáhají dvě stovky vojáků

Do provincie Nový Foundland na severovýchodě Kanady v neděli vláda vyslala dvě stovky vojáků, kteří mají pomoci místním obyvatelům zvládnout prudký nápor zimní bouře. Oznámil to ministr obrany Harjit Sajjan. Spolu s vojáky směřují do oblasti nákladní letouny a vrtulníky.

Správní středisko provincie St. John's zasypalo 75 centimetrů sněhu a situaci komplikuje vítr o síle až 130 kilometrů v hodině. Mnoho silnic je kvůli kalamitě neprůjezdných, v provincii byl vyhlášen stav nouze. Pomoc armády se v příštích dnech zvýší, do regionu zamíří další vojáci, řekl ministr Sajjan.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Účastníci berlínské konference se dohodli na dodržování embarga v Libyi

Účastníci konference o Libyi se v neděli dohodli na dodržování stávajícího zbrojního embarga a jeho lepší kontrole. Zavázali se také, že ukončí vojenskou podporu znesvářených stran. Na tiskové konferenci po skončení konference to uvedli generální tajemník OSN António Guterres německá kancléřka Angela Merkelová, která schůzku na nejvyšší úrovni svolala.

"Nemůžu dostatečně zdůraznit, že neexistuje žádné vojenské řešení konfliktu v Libyi, na tom se shodli všichni účastníci konference," řekl Guterres. "A dnes se také všichni účastníci této konference zavázali do tohoto ozbrojeného konfliktu nebo vnitřních záležitostí Libye nezasahovat," poznamenal.

"Můžu potvrdit, že všichni jsou zajedno, že chceme respektovat zbrojní embargo, a že bude také více kontrolováno než v minulosti," uvedla zase Merkelová, podle níž je důležité, aby závěry konference nyní potvrdila také Rada bezpečnosti OSN.

Berlínského jednání se zúčastnili mimo jiné ruský prezident Vladimir Putin, francouzský prezident Emmanuel Macron nebo americký ministr zahraničí Mike Pompeo.

Zdroj: ČTK
Další zprávy