Vrtulníky dražší o stamiliony. Ministři se přou o obří soutěž na leteckou záchranku

Radek Nohl Radek Nohl
2. 2. 2016 0:00
Ministerstvo zdravotnictví vypíše soutěž na provozování letecké záchranné služby v dalších osmi letech. Ministři se však nyní přou o tom, jakou částku by měl stát zaplatit. Důvodem je fakt, že by stát mohl vítězi zaplatit ještě o 360 milionů korun více, než nyní platí dvěma firmám Alfa Helicopter a DSA, které v Česku záchranku na osmi místech pro stát zajišťují. Za předchozích osm let tyto společnosti zinkasují přes 3,7 miliardy korun a policie doteď zkoumá, zda tato zakázka nebyla předražená.
Kdo se bude starat o záchrannou leteckou službu v dalších osmi letech?
Kdo se bude starat o záchrannou leteckou službu v dalších osmi letech? | Foto: ZZS Královéhradeckého kraje, p.o.

Praha – Miliardová soutěž na provozování letecké záchranné služby ještě ani nebyla vyhlášena a už se o ni ministři hádají.

Důvodem sporu je, že ministerstvo zdravotnictví by mohlo vítězi zaplatit o 360 milionů korun více, než nyní platí dvěma firmám Alfa Helicopter a DSA, které v Česku záchranku na osmi místech pro stát zajišťují. Zakázka se musí vypsat, protože aktuální smlouva skončí na konci letošního roku. Za osm let tyto společnosti zinkasují přes 3,7 miliardy korun. Kvůli údajné vysoké ceně přitom dodnes smlouvu prověřuje protikorupční policie.

Nová zakázka na dalších osm let bude pro vítěze finančně ještě zajímavější. Odborníci z ČVUT spočítali, že by cena mohla být až 4,7 miliardy. "Částka byla stanovena na základě znaleckého odhadu a kalkulace ceny. Je v ní zahrnuto vše, co souvisí s provozováním letecké záchranné služby," řekla mluvčí ČVUT Andrea Vondráková.

Nakonec ale ministerstvo zdravotnictví po připomínkách od ostatních úřadů couvlo a stanovilo, že cena nesmí přesáhnout 4,1 miliardy. "Dosáhli jsme naším tlakem snížení ceny," tvrdí místopředseda vlády Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL), jemuž vysoká cena vadila.

Babišův úřad: Zakázka mohla být předražená

A není jediným členem vlády premiéra Bohuslava Sobotky, který s částkou nesouhlasil. Proti se postavilo také ministerstvo financí vedené Andrejem Babišem (ANO). Tomu se nelíbí, že úřad ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka (ČSSD) vycházel při stanovení hodnoty z původní zakázky. "Ta však podle dostupných informací mohla být předražená," konstatovala Kateřina Vaidišová z tiskového oddělení ministerstva financí

Kde kdo létá?

Firma, jež uspěje, se bude starat o záchrannou službu na osmi místech v Česku mezi roky 2017 až 2024.

Dál bude vypomáhat také policie a armáda. Policejní vrtulníky mají na starosti Prahu a Středočeský kraj, ministerstvo obrany pak Plzeňský a Karlovarský kraj.

Ani armáda, ani policie však podle svých mluvčích neuvažují o tom, že by si v současné době pořídily nové vrtulníky.

Babišův úřad je také přesvědčen, že cena by mohla být nižší. Podle posudku, který si policie při zkoumání původní zakázky nechala zpracovat u znaleckého ústavu Vysoké školy ekonomické v Praze, se letecká záchranka dá provozovat za zhruba dvě miliardy korun. Tedy o polovinu levněji.

Na základě tohoto posudku také v roce 2013 policie obvinila Tomáše Julínka, který byl ministrem zdravotnictví v době podepsání smlouvy, která letos skončí. Česká televize v té době uvedla, že jednatelé firmy Alfa Helicopter během několika let darovali 250 tisíc korun ODS, za kterou Julínek kandidoval. Vyšetřovatelé nakonec stíhání zastavili, doteď ale prověřují, zda skutečně nebyla zakázka předražená.

V současné době platí stát za provoz každé základny okolo 130 tisíc korun za den. Jedna letová hodina pak vyjde na zhruba 20 tisíc korun.

Kdo je favorit soutěže?

Z materiálů, které nyní Němeček předloží vládě, vyplývá, že cenu nové zakázky ve výši 4,1 miliardy korun ministerstvo určilo ze staré smlouvy a k ní se jen připočetla hodnota inflace.

Aby však ministr rozměnil všechny pochybnosti, rozhodl se, že si nechá zpracovat další posudek. Zakázku ale kvůli tomu neodloží. "Materiál pošleme do vlády. Poté ji chceme hned vyhlásit," podotkl Němeček. Pokud se neobjeví problémy, počítá ministerstvo s tím, že smlouvu s novým provozovatelem podepíše zřejmě na konci roku.

Podmínky soutěže by však mohly zvýhodňovat firmy, které se dnes o provozování letecké záchranky starají. Vedle ceny a počtu zásahů je součástí hodnocení také znalost prostředí. A v tom by firmy Alfa Helicopter a DSA mohly mít výhodu.

Syndrom vyhoření je plíživý proces vyčerpání organismu, říká psycholožka Ošťádalová. Podle ní je situace velmi vážná ve zdravotnictví - lékařům a ostatním ale systémově pomoc nikdo nenabízí. | Video: Daniela Drtinová
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

V Namibii objevili nový kmen kulhavky a slintavky. Vyvezené maso může být zasažené, varoval ministr

V Namibii odhalili nový kmen slintavky a kulhavky. S odvoláním na namibijské ministerstvo zemědělství to dnes uvedla agentura Reuters. Virové onemocnění, které se obvykle nepřenáší na člověka, se v zemi poprvé potvrdilo v květnu. Od té doby se nakazily tisíce kusů dobytka.

„Je důležité zdůraznit, že nový sérotyp FMD O také způsobuje klinické případy u koz a ovcí, které mohou onemocnění rozšířit na další citlivá zvířata,“ uvedl v prohlášení ministr zemědělství Carl Schlettwein.

První případy onemocnění se prokázaly v květnu v oblasti Zambezi, která sousedí ze Zambií. Nemoc se mezi dobytkem šíří navzdory vysoké proočkovanosti zasažených stád, což vedlo úředníky k hlubšímu prozkoumání problému.

Schlettwein uvedl, že nová mutace byla poprvé objevena v srpnu na jihu země. Vyšetřování podle něj ukázalo, že kmen se do země dostal ze Zambie kvůli nelegálnímu převozu zvířat přes hranice. Maso vyvezené z Namibie, která ho exportuje do Číny, Evropské unie a Spojených států, může být zasažené, varoval ministr. Nákaza podle něj také negativně ovlivní nedávné dohody o vývozu, které země podepsala například s Ghanou.

Slintavka a kulhavka je vysoce infekční virové onemocnění sudokopytníků, které se na člověka většinou nepřenáší. Nákaza se může přenášet větrem nebo na automobilech či šatech lidí, kteří přijdou do styku s nakaženými zvířaty. Na území České republiky se nemoc vyskytla naposledy v roce 1975.

Zdroj: ČTK
Další zprávy