Fyzici, jazykovědci, sinologové, lékaři. Desítkám českých vědců v posledních dnech dorazila e-mailem pozvánka od organizace pojmenované Severoamerická nadace pro vědu a technologie (North American Foundation for Science and Technology). Ta na svém webu sice uvádí sídlo v rodinném domě v americké Kalifornii, nicméně výzkumníkům nabízí luxusní cestu na druhý konec světa - do Číny.
"Zařizuji prominentním výzkumníkům, profesorům a umělcům přednášky na některých univerzitách a v nemocnicích v Číně. (…) Je nám velkou ctí vás pozvat do Číny přednášet v roce 2021, jakmile bude u konce pandemie. Vaše lekce budou pro naše kolegy a studenty univerzit velmi poučné a naučné," začíná anglicky psaný e-mail žena, která se podepsala jako Cara. Aniž by zmínila konkrétní instituce, které by o české akademiky měly zájem, jak bývá u podobných pozvánek obvyklé.
"Cara" přitom hned dává najevo, že za dalekou cestu budou přednášející odměněni. "Samozřejmě uhradíme let byznys třídou, ubytování v pětihvězdičkovém hotelu i dobrou odměnu za přednášky," dodává náborářka s tím, že do doby, než covid pomine, rádi příjemcům e-mailu zaplatí i za účast na videokonferencích.
O instituci, kterou reprezentuje, je možné zjistit jen málo informací. Dlouhou internetovou doménu Northamericanfoundationforscienceandtechnology.com, na které běží její web, si skrytý vlastník zaregistroval před dvěma měsíci. Vyhledávač Google jméno organizace najde právě a jen na jejím webu. Ten se ale zaštiťuje desetiletou zkušeností s budováním spolupráce mezi vědci a univerzitami.
Jinak obsahuje jen nekonkrétní prohlášení. "Rozvíjíme vzájemně výhodná partnerství mezi čínskými výzkumnými institucemi, univerzitami či podniky a jejich protějšky v Kanadě a USA," uvádí web s tím, že cílem má být představení nových produktů a technologií v asijských zemích. Dále se organizace chlubí tím, že ročně pořádá více než 50 velmi důležitých vědeckých konferencí po celém světě, dodala konzultanty mnoha slavným výzkumným institucím či zajistila více než dvěma tisícům čínských lékařů stáže v zahraničních nemocnicích.
Aktuálně.cz institut kontaktovalo s dotazy, kdo nabízené pobyty vědců financuje a zda je organizuje čínská vláda. Odpověděl vědec, který je na webu organizace uvedený jako její šéf - Jonathan Lakey. Reakci poslal z pracovního e-mailu Kalifornské univerzity v Irvine, kde působí jako profesor a šéf výzkumu katedry chirurgie.
Dělám to zadarmo, tvrdí americký vědec
Tvrdí, že jako poradce, který propaguje učení a výuku v Číně, pracuje zadarmo. Na dotaz, jak jsou tedy luxusní cesty financovány, nedokázal přesně odpovědět. "Pochopil jsem, že od čínské vlády nepocházejí žádné peníze," uvedl na přímý dotaz Lakey. Dle pátrání Aktuálně.cz nadace na webu uvádí americkou adresu, která patří jeho rodinnému domu.
Lakey zároveň odkázal ne na "Caru", ale na jistého doktora Lu, o němž na webu organizace není ani zmínka. "Koordinuje návštěvy čínských akademických a biotechnologických skupin z celého světa. (…) . Dr. Lu vám může poskytnout jména osob a institucí, s nimiž spolupracuje. Vím, že jsou mezi nimi prestižní instituce v USA a nobelisté," dodal Lakey.
Celé jméno "Dr. Lu" je Yao Lu, který se dříve prezentoval jako zástupce údajné kanadské konzultantské firmy EPS Global Medical Development. Ta na medicínské konference zvala západní vědce už v roce 2011. Dnes má ovšem veškeré stránky zrušené. V minulosti se na nich chlubila spolupráci s kanadskou univerzitou McGill, která je velmi oblíbená mezi čínskými studenty.
Yao Lu ovšem nezanechal nejlepší internetovou stopu. Na webu jsou k dohledání stovky varujících příspěvků západních vědců, které se na konference do Číny pokoušel lákat a oni pozvánky vyhodnotili jako pochybné.
Od Lakeyho následně dorazil další e-mail, v němž se vědec omluvil, že s doktorem Lu na tomto projektu nespolupracuje. A odkázal na údajnou ženu jménem Dr. Cara Dong. Ta na dotazy nereagovala.
Cara Dong se na webu samotné organizace představovala jako dlouholetá šéfporadkyně Adan Medical Group Canada. Po dotazech Aktuálně.cz ale informace z jejího medailonku zmizela. Její identita je nejasná.
BIS: Pozor na špionáž
Tuzemská kontrarozvědka BIS před tím, aby akademici na obdobné pozvánky na placené výlety do Číny reagovali, důrazně varuje. Podle Bezpečnostní informační služby totiž úzce souvisejí se špionážními aktivitami čínské vlády.
"Tento konkrétní případ nemohu komentovat. Obecně mohu potvrdit, že v našich výročních zprávách už několik let upozorňujeme na zvýšený zájem čínských zpravodajských služeb o české akademiky. Zejména varujeme před pozvánkami na akce, které jsou plně hrazeny čínskou stranou. Propojení soukromého, státního a akademického prostředí se zpravodajskými službami je v Číně velmi úzké," konstatoval mluvčí kontrarozvědky Ladislav Šticha.
Náborová akce českých vědců se děje v době, kdy zároveň Čína šíří například dezinformace, že covid ve skutečnosti pochází nikoliv z Asie, ale USA.
Experti: Jde o snahu získat technologie
Někteří čeští vědci, kterým velkorysá pozvánka dorazila, se obrátili na organizaci Sinopsis - která se zabývá zkoumáním čínského vlivu, s prosbou o radu.
"'Náborové' nebo též 'talentové' programy jsou již řadu let integrální součástí snah čínských úřadů získávat nové technologie. S tím, jak se pro Čínskou lidovou republiku uzavírá možnost tyto prostředky využívat ve vyspělých zemích, jako jsou USA nebo Austrálie, kde se podobné programy dostaly do hledáčku místních institucí, snaží se ČLR o to více rozhazovat sítě v dalších zemích," popsal Aktuálně.cz šéf Sinopsis Martin Hála.
Dopis dorazil například i sinologovi Ondřeji Klimešovi z Orientálního ústavu Akademie věd.
"Pozvánka působí nedůvěryhodně, jako by se jednalo o obecný text rozeslaný paušálně více adresátům. Nemá žádnou souvislost s mojí odborností, odkazuje např. na 'technologii'. V rozporu s tím, co tvrdí, mi přijde, že konkrétní odbornost vlastně není rozhodující," reagoval Klimeš. Stejný e-mail ovšem obdrželi i jeho kolegové fyzikové či překladatelé.
Lákání do Číny řeší vedení Akademie věd
Vedení Akademie věd před hrozbou své pracovníky varovalo. "Mohu potvrdit, takový e-mail jsem v posledních dnech také dostala. Vedení AV ČR se na bezpečnostní hrozby ze zahraničí snaží upozorňovat jednotlivá pracoviště Akademie věd dlouhodobě. Spolupracujeme na nastavení systému podpory pracovišť v tomto ohledu i s našimi zahraničními partnery. Například britští kolegové mají v tomto směru dlouholeté zkušenosti, o něž se s námi dělí," vysvětlila členka akademické rady Hana Sychrová, sama biochemička.
Podle sinologa Hály se zřejmě Číňani pokoušejí oslovit co největší množství vědců v naději, že někdo z nich na pozvání i přes mezery v příběhu hostitelské organizace kývne.
"Z lidí, kteří odpovědí, si čínská strana vytipuje osoby, o něž by měla potenciálně zájem, a pozve je do ČLR. Tam o nich zjistí více, včetně případné ochoty ke hlubší spolupráci. Je to trochu na způsob takzvaných 'nigerijských dopisů' - rozešle se ohromné množství, většina jde do spamu nebo do koše, ale občas to zabere," dodal Hála. Připomeňme, že nigerijské dopisy jsou podvodné e-maily, jejichž oběťmi se stávali Češi už před dvěma desetiletími.
Držitel Nobelovy ceny ve službách Číny
Při náboru se organizace zaštiťuje už v předmětu zvacího e-mailu jménem držitele Nobelovy ceny za fyziku, amerického astrofyzika George F. Smoota, který je podle organizace jedním z účastníků jejich programu. Aktuálně.cz ho kontaktovalo prostřednictvím jeho oficiálního e-mailu prestižní univerzity v Berkeley. "Ano, je to tak. Pořádal jsem v Číně akce a vše se odehrálo dobře a profesionálně. Těm, kteří chtějí dělat přednášky či akce, je doporučuji," reagoval Smoot.
Americký nobelista z roku 2006, respektovaná osobnost vědy, která si zahrála třeba i v seriálu Teorie velkého třesku, má dlouhodobě blízké vazby na čínskou komunistickou vládu. V roce 2018 informovala čínská média, že Smoot je vrchním vědeckým poradcem vedení okresu Ťü-lu. Tamní úřady mu tam zřídily i Smootův translační institut, který má za cíl přenášet do Číny poznatky nobelistů.
Záběry Smoota, jak po bolavých zádech hladí svou ženu na konferenci v Ťü-lu, se pak loni staly municí pro dezinformaci, která se rozsáhle šířila po sociálních sítích. Dezinformátoři o videu se stovkami tisíc zhlédnutí tvrdili, že zachycuje sexuální obtěžování, kterého se dopouští údajný pracovník Světové zdravotnické organizace (WHO) při brífinku ohledně šíření koronaviru v čínském Wu-chanu.
这是界卫组织在检查疫情，原来他们是怎么检查的啊。 pic.twitter.com/SVr15SZIOJ
— yanwang (@yanwang10508606) March 8, 2020
Už v roce 2016 o jiné Smootově návštěvě informoval s titulkem "Držitel Nobelovy ceny přinesl do Číny lásku k vědě" čínský deník China Daily, který vlastní přímo propagandistické oddělení čínské komunistické strany. Smoot tehdy přednášel tisícovce studentů na Beihang University, která dělá výzkumy pro armádu. Největším zaměstnavatelem absolventů této školy jsou dodavatelé čínského ministerstva obrany, například firmy vyrábějící balistické střely.
Západ se pokouší od čínské vědy odstřihávat
Právě hrozba, že západní vědci pomohou Číně vyvinout technologie, které následně stát označovaný například EU za systémového rivala využije k vojenským účelům či potlačování lidských práv, v poslední době způsobuje kontroverze na Západě.
V USA vyšetřování vlivu Číny na tamní výzkumníky vedlo až ke stíhání. Před rokem americké ministerstvo spravedlnosti obvinilo z podvodu třeba Charlese Liebera, vedoucího katedry chemie a chemické biologie na prestižní Harvardově univerzitě.
Za to, že pobíral milionové americké granty a zároveň zatajil, že byl členem čínského vládního programu "Tisíc talentů", který se pokouší získat západní vědce. Za americké peníze se tak dle obvinění čínská vláda mohla dostat k cenným technologiím. Číňané Lieberovi poskytovali 50 tisíc dolarů měsíčně, zároveň tento vědec získal příspěvek 1,5 milionu dolarů na vybudování laboratoře v čínském Wu-chanu. To samé město je dnes známé spíše jako první zachycené ohnisko koronaviru.
Na konci letošního ledna pak analytik Australského institutu pro strategickou politiku (ASPI) Alex Joske předložil tamnímu parlamentu zprávu o vlivu Komunistické strany Číny na australské univerzity a výzkum. Jeho práce odhalila celkem 325 výzkumníků z australských institucí, kteří jsou zároveň součástí podobných programů na vyhledávání talentů vedených čínskými orgány - obdobně jako je ten výše popsaný.
Provázání českých vysokých škol s těmi čínskými, které se věnují například vojenskému výzkumu, loni popsal Radiožurnál. Například s Beihang University - na níž přednášel i již zmiňovaný Smoot - si vyměňuje studenty České vysoké učení technické. Australský analytik Joske ji přitom kvůli rozsáhlému napojení na armádní výzkum označuje za vysoce rizikovou.
Čínské vlivové akce na Karlově univerzitě
Experti upozorňují, že západní akademická půda je pro čínské vlivové aktivity ideální. Aktuálně.cz hrozby postupně popsalo na příkladu Karlovy univerzity, která je největší a nejstarší u nás:
- Čína tam může dobře vylepšovat svůj obraz. Aktuálně.cz na konci roku 2019 upozornilo, že nezávisle se tvářící konference o Číně, které pořádala Karlova univerzita pod záštitou rektora Tomáše Zimy, ve skutečnosti tajně platila čínská ambasáda. O tom, zda je komunistická země hrozba, na konferencích debatovali čeští prominenti - politici, vědci i pracovníci bezpečnostních složek. Hlavní pořadatel konferencí Miloš Balabán dodnes šéfuje komisi pro obranu ČSSD. A jeho nyní už soukromé konferenci dali loni záštitu straničtí kolegové - ministr zahraničí Tomáš Petříček i ministr kultury Lubomír Zaorálek.
- Zároveň se na akademické půdě může Čína dostat k řadě cenný informací. Aktuálně.cz napsalo, že stejní akademici, které platila čínská ambasáda, zároveň dostávali od ministerstva vnitra miliony na bezpečnostní výzkum Česka. Vymýšleli třeba i to, jak akademické instituce ochránit před cizími vlivy.
- Čína si na akademické půdě může vytipovávat možné spolupracovníky, kteří se později v kariéře dostanou na důležité pozice. Balabán, někdejší šéf Česko-čínského centra Karlovy univerzity, které konference pořádalo, zároveň učil na univerzitě předmět o Číně. Vybraným studentům komunistická vláda zaplatila výlet do Číny, jak odhalilo Aktuálně.cz a Respekt. Program sestavily vládní orgány tak, aby Čínu vykresloval co nejlépe. Jedna z absolventek například následně nastoupila na české ministerstvo vnitra.
