* Doplnili jsme informace o trestním oznámení, které Karel Schwarzenberg podal. Ringier Axel Springer později uvedl, že inzerci zadala agentura Mindshare pro klienta JUDr. Vladimíra Zavadila
Praha - Nejčtenější český deník Blesk v první den druhého kola prezidentské volby otiskl inzerát namířený proti Karlu Schwarzenbergovi. Objevil se v něm nepravdivý argument jeho protivníka Miloše Zemana, že Schwarzenberga podporuje zástupce sudetských Němců Bernd Posselt.
V reakci na to podal Schwarzenberg trestní oznámení. Text podle něj porušuje zákon o přímé volbě prezidenta a šíří poplašnou zprávu.
Stejný inzerát vyšel i ve čtvrtek. Vydavatelství Ringier Axel Springer nejdříve nechtělo jméno zadavatele sdělit, po mediálním nátlaku ale tisková mluvčí uvedla, že zadavatelem je mediální agentura Mindshare pro klienta JUDr. Vladimíra Zavadila.
Zeman se od reklamy v Blesku distancoval. "Volební tým Miloše Zemana, SPOZ ani sdružení Přátel Miloše Zemana nemají s inzerátem nic společného," uvedla Zemanova mluvčí Hana Burianová.
Inzerát sám žádné informace o zadavateli neobsahuje. Tím ale zadavatel inzerátu i vydavatel Ringier Axel Springer porušili zákon o přímé volbě prezidenta, který ukládá povinnost tyto informace u volební agitace zveřejňovat. O případu informoval server Česká pozice.
"Propagace nebo volební agitace šířené prostřednictvím komunikačních médií musí obsahovat informaci o jejich zadavateli a zpracovateli; to platí obdobně i pro sdělení v neprospěch kteréhokoli kandidáta na funkci prezidenta republiky," píše se v zákoně.
"Zmiňovaný inzerát svými náležitostmi a povahou nevybočuje mezi ostatními předvolebními inzeráty, které se objevují napříč českými médii," uvedla k tomu mluvčí vydavatelství Kateřina Kuchařová.
Ve stejném vydání Blesku se ale objevil například inzerát Nevolte Miloše nebo výzva, aby se kandidáti distancovali od hradní politiky, které jsou na rozdíl od kritiky Schwarzenberga podepsané. První je z dílny TOP 09, druhý od Andreje Babiše.
I v jiných médiích je z inzerátu jasné, kdo za ním stojí. V Právu například pod vlastními jmény inzeruje několik slavných žen, které urazil Zemanův výrok o znásilňování, objevují se dopisy s podpisem Karla Schwarzenberga.
Přímá sankce za takové porušení zákona podle ministerstva vnitra nehrozí. "Návrh na neplatnost volby prezidenta může podat navrhovatel, má-li za to, že byla porušena ustanovení zákona způsobem, který mohl ovlivnit výsledek volby prezidenta," uvedlo ministerstvo.
Byl to právě Zeman, který informaci o údajné podpoře Posselta jako první zveřejnil. Čeká televize, která Posselta přímo oslovila, navíc zjistila, že Zemanovo tvrzení není pravdivé.
Zeman se snažil obhájit tím, že se informaci dočetl na serveru Britské listy. Ty ale Zemanovo tvrzení vzápětí popřely. "Britské listy se musí ohradit proti tvrzení Miloše Zemana v "prezidentské" diskusi na ČT 24, že zveřejnily informaci ze Süddeutsche Zeitung o podpoře Bernda Posselta kandidátovi na prezidenta Schwarzenbergovi. Není to pravda," napsal server.
Tajná inzerce
Volební tým Miloše Zemana nedokáže odpovědět na otázku, odkud tedy informace pochází. "Tuto informaci dostal pouze pan Zeman. Musíme zjistit, jak k této dezinterpretaci došlo," uvedla Burianová.
Inzerce v Blesku přitom není první "prozemanovskou" reklamou, od které volební tým dává ruce pryč. Zeman například odmítl, že by stál za letákem "Kdo nevolí Zemana, není Čech", který distribuovala SPOZ.
Stejně tak údajně nemá nic společného s inzerátem v pražském deníku Metro, kde sliboval Pražanům, že se zasadí o to, aby dostávali víc peněz než obyvatelé vesnic. Také tento vydavatel odmítá sdělit, kdo si inzerát zaplatil.
Kromě zjevně nepravdivé informace o podpoře Posselta obsahuje inzerát například i větu, že Schwarzenberg považuje Benešovy dekrety za neplatné a tím připravuje půdu pro vrácení majetku potomkům válečných zločinců.
Větu o neplatnosti dekretů Schwarzenberg skutečně řekl, vzápětí se ale omluvil, že se vyjádřil nepřesně.
"Chtěl jsem vyjádřit, že Benešovy dekrety jsou dnes už překonány, že jsou právně vyhaslé. Jinými slovy, co se stalo, stalo se a nelze z toho vyvozovat nějaké majetkové nároky, jak to ostatně potvrdila i česko-německá deklarace. Žádné nároky na majetky v České republice tedy nelze vznášet," uvedl ministr zahraničí.
