Benešovy dekrety

Krajský soud v Hradci Králové zamítl nárok rodu Walderode na zkonfiskovaný majetek

Krajský soud v Hradci Králové v úterý v odvolacím řízení zamítl nárok rodu Walderode v restituční kauze, v níž jde o majetek zhruba za tři miliardy korun. Rod o vrácení majetku usiluje od roku 1992. Nárok nyní uplatňuje vdova po Karlovi des Fours Walderode Johanna Kammerlanderová. Dnešního jednání se nezúčastnila. Majetek stát zkonfiskoval po druhé světové válce na základě Benešových dekretů. Dnešní rozhodnutí krajského soudu je pravomocné.

Senát odvolacího krajského soudu upozornil, že je vázán rozhodnutím Nejvyššího soudu, podle něhož není Walderode oprávněnou osobou z hlediska restitučního nároku.

Zdroj: ČTK

Soud v Břeclavi odmítl nároky Lichtenštejnů na nemovitý majetek na jižní Moravě

Nadace knížete z Lichtenštejna u soudu v Břeclavi neuspěla s žalobou na státní instituce. Žádala vydání majetku, který podle ní neoprávněně užívá český stát, a náhradu škody. Šlo například o lednický či valtický zámek. Okresní soud žalobu zamítl jako nedůvodnou. Lichtenštejnská knížecí rodina tvrdí, že jí český stát majetek nezákonně zabavil na základě Benešových dekretů po roce 1945. Žalující strana má protistranám uhradit náklady řízení. Rozhodnutí není pravomocné, strany se proti němu mohou odvolat. Nadace odvolání avizovala.

Podle soudkyně Hany Dobišarové se k Benešovým dekretům mnohokrát vyjádřil Ústavní soud i Nejvyšší soud, ve věci byla podle ní vydána už řada rozhodnutí. Uvedla, že místní soud se nemohl zabývat konfiskačním procesem, ke kterému směřovaly některé důkazy nadace, a některé důkazy z toho důvodu ani neprovedl. Uvedla, že místnímu soudu nepřísluší zkoumat závěry Ústavního soudu.

Nadace podala žaloby k 26 českým okresním soudům na konci roku 2018, břeclavský soud je jedním z nich. Nadace v žalobách poukazuje na to, že poslední držitel rodových majetků na českém území František Josef II. nebyl občan Německa, ale neutrálního Lichtenštejnska, navíc hlava suverénního státu. Konfiskace majetku tak podle nadace byla nezákonná. Lichtenštejnský kníže František Josef II. se ale podle tehdejšího správního orgánu přihlásil ve 30. letech 20. století k německé národnosti, a proto jeho majetek propadl státu po druhé světové válce na základě Benešových dekretů.

Zdroj: ČTK
Pokračovat