Nemocnice se v těchto dnech kvůli vysokému množství nakažených lidí musí vypořádat s velkým počtem chybějících zaměstnanců. Větším zařízením jich chybí až stovky. Důvodem je buď izolace nakažených pracovníků, nebo karanténa těch, kteří přišli do kontaktu s někým nemocným. Do toho v nemocnicích rostou počty pacientů s covidem. V pátek jich bylo téměř tři tisíce, zhruba o 800 víc než o týden dříve.
Nemocnice zatím lékařskou péči nebo operace jako při předchozích vlnách neomezují. Jejich zástupci se shodují, že k udržení normálního chodu jim velmi pomáhají pracovní karantény. Znamená to, že do práce mohou chodit i ti, kdo byli v rizikovém kontaktu s někým nakaženým, a za normálních okolností by proto byli pět dní doma v karanténě.
Do zaměstnání podle opatření ministerstva zdravotnictví mohou i lidé, kterým vyšel pozitivní antigenní test. To se však týká pouze neočkovaných zdravotníků, jelikož ti očkovaní se v práci netestují. V praxi ale nemocnice takové lidi často posílají domů, než budou mít výsledek PCR testu, aby neriskovaly roznesení nákazy. Pracovní karantény se tak týkají hlavně zaměstnanců v rizikovém kontaktu s nakaženým.
Do práce mohou jen ti zaměstnanci, jejichž přítomnost je nezbytně nutná a pouze pokud nemají příznaky. "Ve chvíli, kdy by někdo měl jít do karantény, můžeme požádat krajskou hygienickou stanici, aby dotyčný dál chodil do práce. Žádá o to nadřízený, který určí, jestli je jeho zaměstnanec nepostradatelný - tedy například kdyby chyběl, nebylo by možné poskládat služby nebo by neměl kdo operovat," vysvětluje mluvčí příbramské nemocnice Martin Janota.
Odděleně od ostatních a každý den test
Pro zaměstnance v pracovní karanténě však platí přísná pravidla. Každé čtyři hodiny si musí měnit respirátor, jedí sami odděleně od ostatních, neúčastní se pracovních porad, mají co nejmenší kontakt s ostatními a každý den se musí testovat. Přesto nemocnice tuto možnost vítají.
"Snažíme se situaci zvládat za pomoci pracovních karantén, jinak bychom neměli personál a musela by se omezovat péče a provoz na odděleních," říká vedoucí hygienicko-epidemiologického oddělení Fakultní Thomayerovy nemocnice Kateřina Pavelková.
Například ve Fakultní nemocnici Brno měli ve čtvrtek v izolaci, tedy nemocných, 241 pracovníků. Dalších téměř 50 jich bylo v domácí karanténě. V pracovní karanténě bylo 92 zaměstnanců, jednalo se o lékaře, zdravotní sestry i nelékařské zdravotní pracovníky, jako jsou třeba sekretářky.
"Jsou to pracovníci, kteří byli v rizikovém kontaktu s nakaženým. Žádní pozitivní u nás nepracují, protože pokud někomu vyjde pozitivní antigenní test, pošleme ho hned na rychlý PCR test, takže má do pár hodin výsledek a ví, jestli se skutečně nakazil," popisuje mluvčí Fakultní nemocnice Brno Veronika Plachá.
Člověk, který je v pracovní karanténě, může jít nejdříve šestý den na kontrolní PCR test a v případě, že vyjde negativní, může se vrátit k normálnímu pracovnímu režimu. Pokud někomu třeba třetí den pracovní karantény vyjde pozitivní antigenní test, nemá příznaky a PCR test vyjde negativně, může dál pokračovat v práci v režimu pracovní karantény. Pokud by však PCR test vyšel pozitivně, odejde tento člověk domů do izolace.
"Pracovní karanténa nám velmi pomáhá, protože kdyby těch 92 lidí chybělo, už bychom mohli mít problém v sestavení služeb. Kdyby se přičetli k těm třem stovkám zaměstnanců, kteří nám chybí, dostali bychom se na čísla zaměstnanců, kteří byli v karanténě během podzimní vlny v roce 2020," popisuje Plachá.
I v brněnské nemocnici navíc rostou počty hospitalizovaných pacientů s covidem. Zatímco 27. ledna bylo na standardních lůžkách 40 pacientů a 12 na JIP, o týden později jich bylo už 88 a dalších 17 na JIP. "Důležité ale je, že přibývají hlavně pacienti na standardních odděleních, ne na JIP, takže nemusíme omezovat operace nebo jinou péči," podotýká Plachá.
Chybí i desetina zaměstnanců
Pracovní karantény pomáhají udržet také chod plzeňské nemocnice. "Pracovní karantény napomáhají v nejvytíženějších provozech. V současnosti je nepřítomných více než 10 procent zaměstnanců. Některá oddělení přistoupila ke sloučení stanic, aby pokryla potřebnou péči. Počet chybějících zdravotníků je opravdu hraniční a doufáme, že vrchol omikronové nákazy bude postupně opadat," říká mluvčí Fakultní nemocnice Plzeň Gabriela Levorová.
Mluvčí královéhradecké nemocnice Jakub Sochor uvádí, že jejich zařízení je na hraně kapacity. I tam pomáhá, že je v pracovní karanténě šest desítek zdravotníků. "Nemocnice má více než pět tisíc zaměstnanců. Nyní je jich nepřítomných více než 500. Nemocnice je na hraně personálních kapacit, dosud však nebylo nutné nějakým zásadním způsobem omezovat provoz, pouze na některých odděleních byly například redukovány počty lůžek. Možnost pracovní karantény pomáhá v zajištění provozu nemocnice," popisuje.
V příbramské nemocnici mají doma v karanténě nebo izolaci přes 50 zaměstnanců. Čtrnáct jich je v pracovní karanténě, většinou se jedná o zdravotní sestry, sanitáře nebo lékaře. "Nesmírně nám pomáhá každý člověk, který může jít do práce. Sice teď karantény trvají jen pět dní, tedy se z ní lidé rychle vrací do práce, přesto je nyní provoz nemocnice na hraně. Zatím ale jedeme naplno, nic jsme neomezili," říká hlavní sestra Oblastní nemocnice Příbram Ivana Králíčková. Nicméně pokud počty nakažených budou nadále vysoké a v izolaci či karanténě bude pořád hodně zaměstnanců, možná se to bude muset změnit.
"Vyhlížíme s obavou, že omikronová vlna k nám na Slovácko teprve dorazí. Ale zatím zvládáme. Oproti předchozím vlnám máme mnohem méně pacientů s covidem, hlavně na ARO a JIP byl velký problém, byli jsme několik týdnů na hraně kapacity. Nyní jsme optimističtí, věříme, že nárůst nebude tak zásadní jako v případě delty. Ale musíme na to být samozřejmě připraveni, těžko se to dopředu předvídá," upozorňuje mluvčí nemocnice v Kyjově Filip Zdražil.
