Praha - Vláda v červenci rozhodla, že pozastaví přijímání žádostí o pracovní víza z Vietnamu. Ambasáda v Hanoji prý nestíhala žádosti vyřizovat a zároveň se české úřady obávaly bezpečnostních rizik spojených s vietnamskou komunitou v Česku. Je pravděpodobné, že oba důvody spolu souvisejí.
Podle informací, které má Aktuálně.cz k dispozici, bylo české velvyslanectví v posledních měsících zavaleno hromadnými žádostmi o pracovní víza. Najednou až třicet žádanek měly do Vietnamu doručovat mimo jiné některé velké české právní kanceláře.
Zvyšovala se tím možnost, že povolení přicestovat bude kvůli nedostatečnému prověření uděleno i lidem představujícím bezpečnostní riziko. "Zjistilo se pak zpětně, že někteří z těch lidí nemohli nikdy vydělat dost peněz na to, aby si za vyřízení víza zaplatili," řekl k tomu zdroj Aktuálně.cz, obeznámený s informacemi, které vláda vede v utajovaném režimu.
Že k pozastavení přijímání žádostí vedla vládu zejména snaha systém rozplést a nastavit nová pravidla, se domnívá také Miroslav Nožina, odborník na vietnamský organizovaný zločin z Ústavu mezinárodních vztahů.
"V minulosti už jednou k drastickému zpřísnění vízového styku došlo, a to v roce 2008. Pamatuji případy, kdy nějaký vietnamský táta od rodiny měl údajně přijet do Čech, aby si tady na soukromé střední škole doplňoval vzdělání, což opravdu nebyl ten pravý důvod," říká Nožina, kterému se v rámci dlouholetého výzkumu podařilo proniknout do vietnamské komunity.
Režim Vietnam nebude
Podle Nožiny v poslední době vzrůstaly tlaky na uvolnění vízového režimu pro občany Vietnamu, a to zejména z důvodu poptávky tuzemských firem po pracovní síle.
Požadavky zaměstnavatelů na zajištění pracovních sil ze zahraničí se nyní pokrývají prostřednictvím zaměstnaneckých karet pro občany Ukrajiny, Mongolska, Filipín a Srbska, celkem se podle ministerstva zahraničí jedná o 24 tisíc pracovních víz. O zařazení Vietnamu na tento seznam se podle Černínského paláce neuvažuje.
Tygří oči i metamfetamin
Vietnamská komunita v Česku čítá asi 60 tisíc členů. Kolik lidí se tu věnuje trestné činnosti, není podle Miroslava Nožiny možné určit, mimo jiné i proto, že jejich nelegální a legální činnosti se do velké míry prolínají. "Také je mezi běžnými Vietnamci řada lidí, kteří mají vazbu na politický režim doma ve Vietnamu a kteří na ostatní donášejí," vysvětluje Nožina. Podle něj se nemusí nutně jednat o oficiální členy rozvědky.
Koncepce boje proti organizovanému zločinu českého ministerstva vnitra v souvislosti s vietnamskou diasporou zmiňuje tři hlavní typy trestné činnosti: výrobu drog a obchod s nimi, obchod s částmi těla chráněných zvířat a výrobky z nich, jako jsou nosorožčí rohy a tygří kosti, a hospodářskou kriminalitu.
Podle údajů policie se ale počet trestných činů páchaných občany Vietnamu snižuje. "Evidujeme pokles za poslední tři roky," řekla Aktuálně.cz Ivana Nguyenová z Policejního prezidia.
Česká inspekce životního prostředí se v souvislosti s vietnamskou komunitou zaměřuje na takzvané wildlife crimes (kriminalita páchaná na životním prostředí, pozn. red.). "Jediná čísla, která máme, je procento našich případů s pachateli vietnamské národnosti, a to bylo 56 procent v roce 2016 a 44 procent v roce 2017," sdělila tisková mluvčí inspekce Radka Nastoupilová.
Podle Miroslava Nožiny se snižuje význam hospodářské kriminality, zatímco obchod s drogami se stává stále objemnějším v celosvětovém měřítku. A vietnamští producenti v Česku jsou schopni rostoucí poptávku uspokojovat. Drogová kriminalita patří podle policejních záznamů mezi nejčastější trestné činy, které v tuzemsku Vietnamci páchají.
"Vaří metamfetamin takzvanou fosforovou metodou, kdy za týden dokážou uvařit v jedné varně i 50 až 60 kilogramů drogy," popisuje Miroslav Nožina. Produkce z Teplicka, Děčínska nebo pražské Sapy podle něj končí nejen v sousedním Německu, ale také v Itálii, zemích severní Evropy, Austrálii nebo Japonsku.
