Praha - Před osmi lety bylo vytvoření základních registrů veřejné správy jedno z hlavních témat tehdejšího ministra vnitra Ivana Langera. Registry měly zefektivnit fungování státu a podle Langera ušetřit stamiliony ročně. Nyní pozůstatky jejich budování musí řešit soudy.
Na přípravě obří zakázky v objemu zhruba 1,5 miliardy korun (pro celkem 4 registry) se totiž podílela advokátní kancelář Weinhold Legal. S ministerstvem se ale rozešla ve zlém a nyní jej žaluje, že za svoji práci nedostala zaplaceno, respektive dostala málo. U soudu proto žádá doplatit takřka 14 milionů.
"Právní služby nebyly uhrazeny z důvodu neexistence platné smlouvy a neprokázání řádného poskytnutí tvrzených právních služeb," uvedla mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá.
Základní registry veřejné správy
Fungují od července 2012 a nahrazují dosavadní roztříštěné a často duplicitní databáze. Mají usnadnit a zefektivnit práci státní správy a odstranit i fronty na úřadech a ušetřit ročně stovky milionů korun.
Jsou čtyři základní registry:
Registr osob
Registr obyvatel
Registr územní identifikace, adres a nemovitostí
Registr práv a povinností
Advokátní kancelář ale kritiku ministerstva odmítá. "Ty registry jsme dodělali do konce. To, že byly služby poskytnuty, jsme schopni prokázat," argumentuje jeden z partnerů kanceláře Martin Lukáš, ale blíže se vyjadřovat nechce kvůli sporu, který běží. Jednání před soudem je nařízeno na konec září.
"Bude to věcí naší procesní obrany, nyní o tom více mluvit nechceme," vysvětluje a nakonec si neodpustí poznámku na závěr: "Pokud ministerstvo tvrdí, že nemá platnou smlouvu, ale přesto podle té smlouvy postupovalo, je to zvláštní."
Místo šesti milionů víc než dvacet
Nejde přitom o jediný soudní proces, který se týká registrů. Mnohem zajímavější začal projednávat Městský soudu v Praze. Před trestním senátem se zde zpovídají bývalý náměstek ministra Jaroslav Chýlek a tehdejší ředitel sekce rozvoje Jindřich Kolář.
O co jde? Ministerstvo na právní služby spojené s registry vypsalo v roce 2009 výběrové řízení, v němž uspěla právě advokátní kancelář Weinhold Legal. Ta nabídla, že za své rady v předpokládaném rozsahu 3580 hodin bude chtít 6,5 milionu korun. Jenže si nakonec vyfakturovala více než 20 milionů.
Poté, co se začali advokáti o své peníze hlásit, si ministerstvo nechalo případ prověřit. A zjistilo, že Weinhold Legal měl podle smlouvy dostat jen uvedených 6,5 milionu. A s více než ročním odstupem podalo trestní oznámení na Chýlka a Koláře, kteří byli za zakázku zodpovědní. Podle ministerstva překročili své kompetence.
Oba úředníci si následně vyslechli obvinění a skončili před soudem. Za porušení pravidel hospodářské soutěže jim hrozí až tříleté vězení. "Zadávali práci dál, i když věděli, že limit byl již překročen," odůvodnila obžalobu státní zástupkyně Bohuslava Friedlová.
Neřekli nám, že jsme to překročili
Sám Chýlek i Kolář svoji vinu odmítají – hájí se tím, že nemohli vědět, že smlouva byla přečerpána. "Faktury za toto období nebyly vystaveny dodnes," argumentoval před soudem Chýlek (z ministerstva odešel v roce 2010 spolu s tehdejším ministrem Martinem Pecinou, který si jej předtím přivedl).
Chýlek byl předsedou tří komisí založených kvůli jednotlivým zakázkám na registry. Právě z nich vycházely požadavky pro práci právníků. "Já netušil, že dvacet hodin práce komisí vygeneruje 7324 hodin právních služeb," uvedl. "Na ministerstvu je systém, který hlídá dojití faktur. Když nepřišly, nemohl nahlásit, že je něco překročeno," dodal.
Poukazoval na to, že ve smlouvě byla nejen klauzule o nepřekročitelnosti uvedené ceny, ale i ustanovení o tom, že právní poradce má přestat poskytovat právní služby, pokud se dostaly do rozporu se zákonem. Advokátní kancelář je proto měla informovat, že už je vysoutěžený limit vyčerpán.
"Celou tu dobu ministerstvu nikdo neřekl: jsme mimo rámec vysoutěžených služeb, je třeba navýšení," uvedl Chýlek, který kvůli svému stíhání odstoupil z funkce radního ve Frýdku-Místku, kde sedí za ČSSD. Za stejnou stranu znovu kandiduje z pátého místa do tamního zastupitelstva.
Svědek? Spíše obviněný
Soudce Alexander Sotolář si jako svědka předvolal i výše jmenovaného Martina Lukáše z Weinhold Legal. Při jeho tříhodinovém výslechu to chvílemi vypadalo, že na lavici obžalovaných nestojí Chýlek s Kolářem, ale advokátní kancelář.
Soudce žádal zejména to, aby Lukáš vysvětlil, jak je možné, že když ve smlouvě bylo uvedeno, že nabízená cena je nepřekročitelná, požadovali další sumy. "Došlo ke změně zadání, takže se ten limit neaplikoval," uvedl Lukáš.
Jeho odpověď však soudci nestačila. "Vypovídali tady ředitelé těch registrů a vyloučili, že by docházelo ke změně zadání," uvedl Sotolář. "Já nevím, co jsme považovali za změnu zadání, to měl na starosti kolega," krčil rameny Lukáš. Stejně tak nedokázal odpovědět na otázku, proč v březnu 2010 ministerstvu v e-mailu sděloval, že limit v roce 2009 nebyl překročen, když to dávno nebyla pravda.
O třetinu na hodinu víc
Z jednání vyplynula ještě jedna pozoruhodná věc. V přepočtu na hodinu si kancelář nakonec naúčtovala o více než třetinu více než v nabídce, díky níž zakázku na právní služby získala.
Podle smlouvy uzavřené v srpnu 2009 totiž měla za uvedených 6,511 milionu korun odvést 3580 hodin práce, tedy v průměru 1819 korun za hodinu. Nakonec ale uvedenou sumu vyčerpala již po 2615 hodinách práce. A naúčtovala si tak ve skutečnosti 2490 korun na hodinu.
"Finanční stránka nebyla v mé kompetenci," opakoval Lukáš s poukazem na své kolegy. Uvedl pouze, že na zakázce zřejmě pracovali zkušenější kolegové, než se původně předpokládalo. Zatímco totiž cena za hodinu práce partnera kanceláře byla ohodnocena sumou 4200 korun na hodinu, tak za práci koncipienta si účtovala jen tisíc korun.
"Ty systémy byly velmi unikátní. Byla to unikátní zakázka a od toho se odvíjel i objem práce," argumentoval Lukáš. To ale odmítá Chýlek. "Není to nic unikátního, dvacet zemí v Evropě ten systém registrů má," řekl. Jednání má soudce Sotolář naplánováno do příštího úterý, kdy by chtěl vynést rozsudek.
Zasahoval i ÚOHS
Z jednání soudu vyplynulo i to, že je otázka, jak kvalitní služby advokátní kancelář poskytovala. Již v roce 2009 totiž Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) upozornil na chyby v chystaném tendru na registry a ministerstvo muselo odložit přijímání nabídek.
O rok později ochránci soutěže zasáhli znovu a přikázali u dvou ze čtyř tendrů zrušit výsledky. Kvůli tomu, že po odevzdání obálek s nabídkami dovolili ještě dodatečně podstatné změny ve znění nabídek.
I když se ale nyní Weinhold Legal s ministerstvem soudí, na zakázky od něj nezanevřel. Letos na jaře se přihlásil do soutěže na právní služby při projektech evropských fondů z oblasti informačních technologií.
Nakonec ale neuspěl, i když chtěl "pouze" 1450 korun na hodinu. Ministerstvo si k uzavření rámcové smlouvy vybralo tři advokátní kanceláře s nabídkou od 900 do 1350 korun na hodinu.
